Měřická věž: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
pahýl |
zděné věže |
||
Řádek 11: | Řádek 11: | ||
| strany = 9-16 |
| strany = 9-16 |
||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
== Zděné měřické věže == |
|||
V letech 1936 − 1942 bylo na území Česka postaveno devět zděných sedmibokých věží: [[Koňský vrch]], [[Ládví]], [[Melechov]], [[Mezivrata]], [[Pecný (Benešovská pahorkatina)|Pecný]], [[Studený vrch (Brdy)|Studený vrch]], [[Svidník (Křemešnická vrchovina)|Svidník]], [[Vysoká (Hornoposázavská pahorkatina)|Vysoká]] a [[Vysoký Kamýk]]. S vývojem techniky měření ztratily tyto věže svůj původní význam a postupně až na výjimky (Studený vrch, Vysoký Kamýk) chátrají. |
|||
== Reference == |
== Reference == |
Verze z 15. 5. 2014, 06:05
Triangulační věž (též měřická věž) je nejčastěji dřevěná, někdy též zděná stavba, která se používala k měření úhlů teodolitem při triangulačních pracích. Dřevěná triangulační věž se skládá ze dvou samostatných konstrukcí − vnější plášť s plošinou a střechou slouží k výstupu a vnitřní sloup nese stanoviště teodolitu.[1]
Zděné měřické věže
V letech 1936 − 1942 bylo na území Česka postaveno devět zděných sedmibokých věží: Koňský vrch, Ládví, Melechov, Mezivrata, Pecný, Studený vrch, Svidník, Vysoká a Vysoký Kamýk. S vývojem techniky měření ztratily tyto věže svůj původní význam a postupně až na výjimky (Studený vrch, Vysoký Kamýk) chátrají.
Reference
- ↑ POHORECKÝ, Vladimír. Po stopách triangulačních věží a další turistické zajímavosti Čech a Moravy. Praha: Libri, 2005. ISBN 80-7277-233-3. Kapitola Úvodem, s. 9-16.