Paradox: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Verze 11444037 uživatele Vojtaruzek (diskuse) zrušena Nevhodné doplňky
úprava mezer a odkazů
Řádek 23: Řádek 23:


== Odkazy ==
== Odkazy ==
=== Literatura ===

* R. Ruyer, ''Paradoxy vědomí a meze kybernetiky''. Praha 1994



=== Související články ===
=== Související články ===
Řádek 36: Řádek 36:
* [[Sylogismus]]
* [[Sylogismus]]
* [[Logický klam]]
* [[Logický klam]]

=== Literatura ===
<references />
* R. Ruyer, ''Paradoxy vědomí a meze kybernetiky''. Praha 1994


=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===

Verze z 14. 5. 2014, 04:14

Tento článek je o obecném filozofickém pojmu. Další významy jsou uvedeny na stránce Paradox (rozcestník).

Paradox (z řeckého paradoxos – nepodobný, náhlý, neočekávaný) je tvrzení, které spojuje pojmy nebo výroky v běžném slova smyslu si odporující v neočekávaný, překvapivý, ale smysluplný celek. Nesmyslnost paradoxu je pouze zdánlivá.

Podobný paradoxu je oxymoron, v němž však nejde o ucelenou myšlenku, ale jen o slovní spojení nebo slova, která se navzájem významově popírají.

Paradoxy ve filosofii

V dějinách filosofie hrála už od starověku významnou roli celá řada paradoxů různé povahy:

  • Zenónovy paradoxy, připisované Zénónovi z Eleje, zejména "Achillés a želva" a "Letící šíp", které zpochybňují možnost pohybu.
  • Paradox hromady: tisíc kamenů tvoří hromadu; když odeberu jeden, je to ještě hromada? A další? ...
  • Paradox lháře: člověk, který o sobě říká, že lže, buď lže a tedy nelhal, anebo skutečně lhal, a pak mluví pravdu.

V moderní době pracoval s paradoxy například britský matematik a filosof Bertrand Russell (viz Russellův paradox, Paradox sta slov), americký logik Willard Van Orman Quine, francouzský biolog a filosof Raymond Ruyer a další.

Příklady paradoxů

  • Může Všemohoucí (Bůh) stvořit kámen tak těžký, že jej nebude moci uzvednout?
  • Braessův paradox: zvýšení kapacity sítě může někdy způsobit pokles její celkové průchodnosti (přidání dodatečného rozkladu zátěže na půl cesty mezi konci sítě způsobí, že se začnou ucpávat všechny cesty mezi konci sítě).
  • Proč je sůl levnější než zlato, když lidé potřebují sůl k přežití, zatímco zlato nikoliv?
  • Nevlezu do vody, dokud se nenaučím plavat.
  • Na ty lyže se nepostavíš, dokud se nenaučíš lyžovat.
  • Nikdo tam nechodí, protože je tam vždycky narváno.
  • Tento výrok je nepravdivý.

Odkazy

Literatura

  • R. Ruyer, Paradoxy vědomí a meze kybernetiky. Praha 1994

Související články

Externí odkazy