Baskřídlovka: Porovnání verzí
m chybka, typografie značka: editace z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Tenorhorn B&S.jpg|thumb|Baskřídlovka]] |
[[Soubor:Tenorhorn B&S.jpg|thumb|Baskřídlovka]] |
||
'''Baskřídlovka''' je |
'''Baskřídlovka''' je rohový [[žesťový nástroj]], o oktávu níž znějící [[křídlovka]]. Je oválně stočena, takže vypadá jako malá [[tuba]] (můžeme se také potkat s označením ''tenorová tuba''), a v drtivé většině případů je laděna v B. |
||
== Rozsah == |
== Rozsah == |
||
Rozsah závisí výrazně (jako u všech žesťových nástrojů) na schopnostech hráče, pohybuje se však zhruba od velkého E do b1, tedy podobně jako [[pozoun]] (tenorová baskřídlovka |
Rozsah závisí výrazně (jako u všech žesťových nástrojů) na schopnostech hráče, pohybuje se však zhruba od velkého E do b1, tedy podobně jako [[pozoun]] (tenorová baskřídlovka se však zpravidla zapisuje stejně jako [[trumpeta]] do houslového klíče o [[nona (hudba)|nonu]] výše, tudíž je psaný rozsah malé fis - c3). Virtuos je pochopitelně schopen hrát ještě o něco výše či o něco níže – schopnost zahrát nižší tóny závisí také na tom, je-li nástroj vybaven čtvrtým ventilem. Pro hraní na baskřídlovku se používá podobný nátrubek jako na [[pozoun]], proto většina hráčů ovládá hru na oba tyto nástroje. Je vybavena třemi až čtyřmi ventily: první snižuje o celý tón, druhý o půltón, třetí o jeden a půl tónu a případný čtvrtý o dva a půl tónu. |
||
== Druhy baskřídlovek == |
== Druhy baskřídlovek == |
Verze z 13. 4. 2014, 11:54
Baskřídlovka je rohový žesťový nástroj, o oktávu níž znějící křídlovka. Je oválně stočena, takže vypadá jako malá tuba (můžeme se také potkat s označením tenorová tuba), a v drtivé většině případů je laděna v B.
Rozsah
Rozsah závisí výrazně (jako u všech žesťových nástrojů) na schopnostech hráče, pohybuje se však zhruba od velkého E do b1, tedy podobně jako pozoun (tenorová baskřídlovka se však zpravidla zapisuje stejně jako trumpeta do houslového klíče o nonu výše, tudíž je psaný rozsah malé fis - c3). Virtuos je pochopitelně schopen hrát ještě o něco výše či o něco níže – schopnost zahrát nižší tóny závisí také na tom, je-li nástroj vybaven čtvrtým ventilem. Pro hraní na baskřídlovku se používá podobný nátrubek jako na pozoun, proto většina hráčů ovládá hru na oba tyto nástroje. Je vybavena třemi až čtyřmi ventily: první snižuje o celý tón, druhý o půltón, třetí o jeden a půl tónu a případný čtvrtý o dva a půl tónu.
Druhy baskřídlovek
Baskřídlovky se dělí na dva typy, Tenor a Baryton (eufonium) – samo označení „baskřídlovka“ se správně užívá pro tu tenorovou[1] (používají se pro ni stejné noty jako pro sopránovou křídlovku laděnou v B (jenže znějí o oktávu níže, proto předpona "bas"), zatímco eufonium je psáno v basovém klíči). Oba nástroje se dají ovšem souhrnně označit např. lidovým pojmem koryto či šestka.
Tenor
„Tenorový roh“ (tenorhorn) hraje ve vyšších polohách, neb je v nich jistější (ačkoliv rozsah má s barytonem shodný), má užší menzuru a notace je v houslovém klíči - tím pádem (uvažujme pro nástroj laděný v B) nejsou hrané tony znějící.
Baryton
Eufonium hraje v hlubších polohách, má širší menzuru a notace je v basovém klíči.
Využití
Baskřídlovka má jemný, líbivý zvuk a uplatnění nachází hlavně v dechových orchestrech nebo kapelách. Velmi zřídka se uplatní jako nástroj sólový. V našich zemích byla populární koncem 19. století a začátkem 20. století. Stále je k vidění v tradiční středoevropské dechovce.