Plíseň: Porovnání verzí
m {{Wikislovník}} do odkazů a s parametrem; kosmetické úpravy |
m {{Commons}} do odkazů; kosmetické úpravy |
||
Řádek 11: | Řádek 11: | ||
== Literatura == |
== Literatura == |
||
⚫ | |||
* [http://coto.je Encyklopedie CoToJE] |
* [http://coto.je Encyklopedie CoToJE] |
||
== Externí odkazy == |
== Externí odkazy == |
||
⚫ | |||
* {{Wikislovník|heslo=plíseň}} |
* {{Wikislovník|heslo=plíseň}} |
||
{{Pahýl}} |
{{Pahýl}} |
||
{{Portály|Houby}} |
{{Portály|Houby}} |
Verze z 1. 4. 2014, 08:44
Termín plíseň představuje nesystematické označení pro skupinu hub, které pokrývají povrch substrátu jemným bílým nebo barevným myceliem.
Mezi plísně zahrnujeme fykomycety (pravé plísně) s rody Absidia, Mucor (plíseň hlavičková) a Rhizopus, vřeckaté houby (mj. s rody Bysochlamys a Neurospora) a Fungi imperfecti (houby nedokonalé) s rody Alternaria, Aspergillus, Botrytis, Cladosporium, Fusarium, Penicillium, Scopulariopsis, Sporotrichum, Stachobotrys a Trichothecium. Plísně jsou většinou saprofytické, mohou být užitečné (produkují-li antibiotika, organické kyseliny, příp. enzymy v průmyslovém měřítku) nebo škodlivé (působící mykózy lidí, zvířat i rostlin, tvořící mykotoxiny, rozkládající potraviny a krmivo, kazící dřevo, kůži, papír, textilie aj.).
Využití plísní
Různé druhy hub, které nazýváme plísněmi využíváme ve farmaceutickém, chemickém i potravinářském průmyslu. Nejznámější je jistě využití druhu Penicillium notatum, který produkuje známá antibiotika (látky, které zabíjejí živé mikroorganismy, zejména bakterie). Prášky, které se z tohoto druhu vyrábějí, známe pod názvem penicilin. Za objev penicilinu dostal roku 1945 Nobelovu cenu Alexander Fleming a spolu s ním i jeho spolupracovníci Chain a Florey. Jiné plísně využíváme v potravinářství např. Penicillium roqueforti či Penicillium camemberti, známé sýrové plísně.
Literatura
Externí odkazy
Galerie Plíseň na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo plíseň ve Wikislovníku