Příkazní smlouva: Porovnání verzí
m {{Otto}} do odkazů a s parametrem |
m typo |
||
| Řádek 21: | Řádek 21: | ||
== Reference == |
== Reference == |
||
<references /> |
<references /> |
||
== |
== Externí odkazy == |
||
* {{Otto|heslo=Příkaz}} |
* {{Otto|heslo=Příkaz}} |
||
Verze z 31. 3. 2014, 22:43
Příkazní smlouva je smlouva, kterou se příkazník zavazuje, že pro příkazce obstará nějakou věc nebo vykoná jinou činnost.[1] Příkazník může pracovat za odměnu, je-li předem dohodnuta nebo pokud je zejména vzhledem k jeho povolání obvyklá, jinak svou činnost vykonává bezplatně.[2] Pokud by někdo obstaral cizí záležitost bez uzavření této smlouvy, šlo by o tzv. nepřikázané jednatelství. V obchodněprávních vztazích pak lze uzavřít podobnou smlouvu mandátní nebo komisionářskou.
Příkazní smlouva zaniká, kromě obstarání věci či vykonání dohodnuté činnosti, tehdy, pokud ji příkazce odvolá nebo pokud ji příkazník vypoví. Dále zanikne vždy smrtí příkazníka, v případě příkazce také, ledaže je v ní dohodnut jiný postup. Je-li ale příkazce nebo příkazník právnickou osobou, pak práva a povinnosti z ní plynoucí přechází na právního nástupce.
Povinnosti stran smlouvy
Příkazník musí jednat podle svých schopností a znalostí a držet se pokynů příkazce. Od nich se může odchýlit pouze tehdy, pokud nemůže včas získat jeho souhlas a je-li to zároveň v jeho zájmu. Obstarat danou věc nebo vykonat určitou činnost má zásadně osobně, pokud by to svěřil jinému, odpovídá za výsledek jeho činnosti, jakoby ji provedl sám. Také musí příkazci na vyžádání podávat zprávy a na závěr provést vyúčtování.[3]
Příkazce musí na žádost poskytnout zálohu a hradit vzniklé náklady, a to i tehdy, pokud by se žádaný výsledek činnosti příkazníka nedostavil. To platí i pro případnou odměnu.[4]
Podtypy příkazní smlouvy
Smlouva o obstarání věci
Obstaratel se prostřednictvím tohoto podtypu příkazní smlouvy zaváže obstarat objednateli určitou věc. Při jejím uzavření dostane objednatel od obstaratele písemné potvrzení o objednávce, které musí obsahovat konkretizaci věci, cenu i dobu obstarání.[5] Podstatou je ale jen obstarání věci, nemůže však jít o její vytvoření na zakázku, protože v takovém případě by šlo o smlouvu o dílo.
Rozdíl s obecnou příkazní smlouvou spočívá především v tom, že tak může učinit i prostřednictvím jiné osoby a že má vždy právo na odměnu.[6]
Smlouva o obstarání prodeje věci
Nazývá se též komisní smlouvou, protože se uplatňuje především v komisním prodeji. Její podstatou je dohoda o tom, že obstaratel převezme od objednatele určitou věc a postará se o její prodej.[7] Musí být vždy uzavřena písemně, přičemž má obsahovat konkretizaci předmětu prodeje, cenu, za kterou má být prodán, odměnu obstaratele a případný poplatek za odstoupení od smlouvy.[8]
Na odměnu má ale obstaratel nárok jen tehdy, podaří-li se mu věc prodat,[9] na což má zákonnou lhůtu 3 měsíců, nedohodne-li se s objednatelem jinak, po jejímž uplynutí se komisní smlouva automaticky ruší.[10] Protože pak věc prodává sám, nese vůči kupujícímu také odpovědnost za vady prodané věci.[11] Navíc pokud by došlo k odstoupení od smlouvy, nepodařil by se prodej či z jiných důvodů by se věc měla dostat zpět k objednateli, může ten uplatňovat u obstaratele případné vady vzniklé za dobu, kdy ji obstaratel měl u sebe.[12]
Reference
Externí odkazy
Encyklopedické heslo Příkaz v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
