Darování

Darování (lat. dare) je bezúplatný převod daru, tedy věci nebo práva, případně i slib něčeho. Právně je realizováno darovací smlouvou mezi dárcem a obdarovaným, která je upravena v § 628–630 občanského zákoníku.

Darování je vždy dobrovolné, proto jím nikdy není plnění právní povinnosti, např. placení výživného. Také jím např. nejsou veřejné sbírky, protože ty se řídí vlastním zvláštním zákonem.

Darovací smlouva

K uzavření smlouvy dochází tehdy, když dárce něco obdarovanému přenechá nebo mu něco slíbí a když obdarovaný takový dar či slib přijme. Základní podmínkou pro to, aby šlo o smlouvu darovací, je však vždy bezúplatnost tohoto převodu či slibu. U darování věci nemovité navíc musí být smlouva uzavřena v písemné formě, jinak je neplatná, a k přechodu vlastnictví dojde až vkladem do katastru nemovitostí. Písemná forma je požadována i pro darování věcí movitých, pokud nedojde k jejich současnému předání obdarovanému. Z důvodu neobcházení dědického práva je dále stanoveno, že pokud by mělo být plněno až po smrti dárce, byla by darovací smlouva také neplatná.

Darování a daně

Obdarovaný musí uhradit darovací daň, která činí zákonem stanovené procento z hodnoty věci. To je rozdílné podle výše této hodnoty a pohybuje se od 7 % (dar do hodnoty 1 000 000 Kč) až do 40 %. Od daně jsou ale osvobozeny dary mezi příbuznými, dary věcí osobní potřeby nebo peněz do hodnoty 20 000 Kč, stejně jako dalšího majetku, pokud jde jen o příležitostný dar do hodnoty 3 000 Kč. Také jsou osvobozeny dary v oblasti kultury, školství, vědy a výzkumu, zdravotnictví, sportu, náboženství, sociální péče, ekologie a ochrany zvířat.

Vrácení daru

Vzhledem k bezplatnosti darování nevzniká obdarovanému právo na náhradu škody vzniklé vadami daru, může však dar vrátit i proti vůli dárce tehdy, pokud ho tento na takové vady, o kterých v době darování věděl, neupozornil.

Dárce se naopak může domáhat vrácení tehdy, pokud se obdarovaný chová k němu nebo ke členům jeho rodiny (manžel, děti, rodiče) způsobem, který hrubě porušuje dobré mravy. Intenzita tohoto porušení, jakož i výklad neurčitého právního pojmu dobré mravy, se posuzují v každém jednotlivém případě zvlášť. Sporné je to, kdy skutečně k vrácení daru dojde. Soudní praxe i část právní teorie se domnívá, že již v okamžiku, kdy dárce o vrácení požádá, takže případný soudní rozsudek takový fakt už jen zpětně potvrdí, jiná část právních teoretiků stojí na stanovisku, že k tomu může dojít teprve právní mocí tohoto rozsudku.

Reference

Encyklopedické heslo Darování v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích