Lausanne: Porovnání verzí

Lausanne ; Lausanne
	Katedrála nad městem
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	46°31′1″ s. š., 6°37′48″ v. d.
Nadmořská výška	495 m n. m.
Stát	Švýcarsko
Kanton	Waadt
Okres	Lausanne
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	41,37 km²
Počet obyvatel	149 273
Správa
Oficiální web	www.lausanne.ch
PSČ	1000-1008
Označení vozidel	VD
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 31. 3. 2014, 10:44

Lausanne [lózann] je město v západní (frankofonní) části Švýcarska při severním břehu Ženevského jezera. Nachází se asi 50 km severovýchodně od Ženevy, je hlavním městem kantonu Vaud a okresu Lausanne a čtvrtým největším městem Švýcarska.

Ve městě sídlí Spolkový nejvyšší soud, Mezinárodní olympijský výbor, jím řízené a spravované Olympijské muzeum a univerzita UNIL. V roce 1923 zde byla podepsána Lausannská smlouva.

Asi 78% obyvatel hovoří francouzsky, 5% německy a 4% italsky. Přes 40% obyvatel jsou cizinci, zejména Italové, Španělé, Portugalci, Turci a Asiaté.

Historie

Místo bylo osídleno od neolitu. Keltové zde založili zemědělskou a řemeslnou osadu, kterou Římané dobyli a rozšířili na velké regionální centrum řemeslnicko-obchodní, kde se zboží překládalo na lodi. Ve 3. století je obsadili germánští Alamani, od 3. do 6. století n.l. na jeho místě - v dnešní čtvrti Vidy- prosperovala galo-románská aglomerace. Pozůstaky kamenných staveb sloužící římské až galo-románské kamenné osadě s templem, obdélnou bazilikou obestavěnou sloupy a se základy obytných staveb jsou volně přístupné jako archeologický park mezi dálnicí a campingem, hlavní expozice je v přiléhlém muzeu.

V 6. století bylo město již křesťanské a na místě dnešního dómu postaven první biskupský kostel sv. Štěpána. Od 11. do 13. století zažilo město velký rozkvět, roku 1234 získalo městská práva a roku 1275 byla za přítomnosti císaře vysvěcena katedrála. Roku 1476 je obsadilo burgundské vojsko a po jeho porážce u Grandson je vyplundrovali Švýcaři.

Roku 1536 město dobylo bernské vojsko, prostestanté reformovali chrámy a biskupství na čas přesídlilo do Fribourgu. Roku 1537 byla založena vyšší círekvní škola, později teologická akademie, z niž vznikla roku 1888 univerzita. Lausanne se však stalo poddanským městem a několikrát se pokusilo o vzpouru. Za Helvetské republiky (1798-1803) získalo samostatnost a stalo se hlavním městem nového kantonu. Během industrializace v 19. století zažilo opět velký rozvoj a roku 1856 bylo připojeno k železniční síti.^[1] Průmysl 19.století postupně vytlačil tradiční vinařství a zemědělství, koncem 20. století je zase vytlačily finance a služby.

Samospráva

Městský parlament má 100 členů, volených poměrným systémem. Výkonnou moc a správu obstarává sedmičlenná rada, volená většinově ve dvou kolech na 5 let. Každý radní vede jeden odbor radnice. Současnou koalici tvoří pět stran, nejsilnější jsou sociální demokraté.

Pamětihodnosti

Historické město se dělí na La Cité s katedrálou a hradem, La Palud, Le Bourg, Saint-Laurent a Le Pont.

Nejvýznamnější památkou je gotická katedrála Notre-Dame z let 1170-1275. Roku 1275 byla za přítomnosti papeže Řehoře X. a římského císaře Rudolfa Habsburského vysvěcena.

Umělecko-historicky nejdůležitější soubor monumentálního kamenosochařství rané gotiky ve Švýcarsku jsou tympanon a sochy jižního portálu (dnes zaskleného). Od roku 1536 katedrála slouží reformované církvi. Trojlodní bazilika s příčnou lodí, vysokým chórem s ochozem kaplí má jednu mohutnou hranolovou věž v průčelí (druhá nebyla postavena) a druhou věž nad křížením. Rozeta v západním průčelí má barevné vitraje ze 13. století, ostatní sklomalby pocházejí z 18.-20.století. Vnitřní zařízení bylo většinou zničeno, v jižní části transeptu se dochovaly tři gotické náhrobky biskupů ze 14.století se 2 mramorovými a 1 pískovcovou figurou. V zamřížované kapli v západní části baziliky lze vidět vyřezávané pozdně gotické chórové lavice z konce 15.století, renesanční křtitelnice s řezaným nástavcem je v křestní kapli v podvěží. Roku 2003 byly na kruchtu instalovány nové varhany, mají 110 rejstříků a pět manuálů.

Hrad Sainte-Maire z masivního tzv. kyklopského zdiva (kvádry velkého formátu) pochází ze 13.století, jde o hranolovou obytnou věž, tzv. donjon, jeho přestavba a nástavba z režných cihel proběhla na počátku 15. století. Slouží městské administrativě. V průčelí je umístěna socha jednoho z významných starostů přelomu 19.-20.století, další je připomenut poprsím na západní straně.
Biskupský palác stavba na půdorysu L naproti katedrále, byla založena v 11. století, architektura se dochovala přestavěná ze 14.a 15.století, mnohokrát upravena.
Jacquemardova věž (1380) je pozůstatek středověkého opevnění města.
Náměstí Le Palud je malebné tržiště s radnicí a měšťanskými domy ze 17.-20.století, odkud se po krytých schodech vystupuje ke katedrále.
Kostel sv. Františka v části Le Bourg, gotická bazilika s malovanými klenbami, původně klášterní kostel minoritů ze 13. století, s věží z 15. století; odsvěcený, slouží koncertům a kulturním akcím města.
Ve vnějších čtvrtích je řada paláců a bohatých vil z 18. a 19. století, zámky Beaulieu a Béthussy aj.
Z vrchu Le Signal (690 m. n. m.) severně od centra, kam vede lanovka, je vyhlídka na město i na Ženevské jezero.^[1]

Katedrála od východu
Katedrála z mostu
Vnitřek
Závěr

Muzea

Muzeum umění Musée des beaux Arts vystavuje umělecké sbírky kantonu.
Archeologické a historické muzeum Musée d'archéologie et d'histoire je impozantní palácová stavba s věží a vyhlídkou z období belle epoque, postavená roku 1888 pro univerzitu, univerzitní knihovnu a muzeum. Ovládá východní část náměstí pod katedrálou. Nejcennější a nově instalované sbírky jsou v 1.patře archeologické, zahrnující období od pravěku až do konce středověku, včetně uměleckořemeslných předmětů. Sochařská sbírka není vystavena, 4 sály v mezipatře slouží k příležitostným výstavám. V třetím patře je přehledná zoologická expozice vzdělávacího typu.
Římské muzeum Musée romain, ve čtvrti Vidy, archeologické sbírky římské a galo-románské doby
Olympijské muzeum, drobná stavba ve čtvrti Vidy, na níž navazuje kempink.
Musée de l'Élysée je muzeum, věnované nejen švýcarské fotografii.
Fundace Ermitáže je soukromé muzeum, pořádající výstavy starého umění.

Univerzita

UNIL Université de Lausanne - má 6 fakult, které tvoří moderní stavební komplex z 80.let 20.století. Tento kampus přiléhá k západní hranici města, s nímž je spojen linkou metra č. 1 (konečná Renens - nádraží). Z někdejších venkovských hospodářských stavení byl zachován mlýn (Mouline), který dal jméno jedné ze stanic metra, sýpka (grange) a část vesnice Dorigny, rovněž název stanice metra.

Sport

Vedle Mezinárodního olympijského výboru a muzea sídlí v Lausanne a blízkém okolí také mezinárodní federace mnoha různých sportů, například ledního hokeje, volejbalu, stolního tenisu, plavání, veslování, šermu, zápasu, sportovního létání a další. V blízkém Noyonu je sídlo UEFA.

Nejznámější sportovní klub je FC Lausanne-Sport.

Osobnosti spjaté s městem

Rodáci

David Bennent, herec
Johann Ludwig Burckhardt, cestovatel a orientalista
Alejo Carpentier, spisovatel
Stéphane Chapuisat, fotbalista
Benjamin Constant, spisovatel
Charles Dutoit, dirigent
Vincent Perez, herec a režisér
Bertrand Piccard, psychiatr a vzduchoplavec
Charles Ferdinand Ramuz, spisovatel
Ubol Ratana, thajská princezna
Théophile Steinlen, malíř
Bernard Tschumi, architekt
Félix Vallotton, malíř
Stanislas Wawrinka, tenista

Obyvatelé

Jean Anouilh, francouzský dramatik
Victoria Eugenia z Battenbergu, královna Španělska
Maurice Béjart, choreograf
Capucine, herečka a modelka
Coco Chanel, módní návrhářka
Charlie Chaplin, herec a režisér
Pierre de Coubertin, zakladatel MOV
Jean-Pascal Delamuraz, politik
Carl Fabergé, klenotník
Edward Gibbon, historik
Ingvar Kamprad, zakladatel firmy IKEA
Stéphane Lambiel, krasobruslař
Carl Gustaf Emil Mannerheim, politik a diplomat
James Mason, herec
Auguste Piccard, vědec, fyzik a vynálezce
Georges Simenon, spisovatel
Karol Szymanowski, hudební skladatel
Eugène Viollet-le-Duc, architekt

Odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Lausanne na Wikimedia Commons

Reference

↑ ^a ^b Beadeker, Schweiz, str. 262-266.

Literatura

Karl Baedeker, Schweiz. Leipzig 1924.
Kulturführer Schweiz, Zürich 1982.
Ottův slovník naučný, heslo Lausanne. Sv. 15, str. 724

Související články

Externí odkazy

(anglicky) Stránky města
(německy) Lausanne v Historisches Lexikon der Schweiz

Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku anglické a německé Wikipedie.

Šablona:Link GA

[A-1] Beadeker, Schweiz, str. 262-266.

[1]

@@ Řádek 48: / Řádek 48: @@
 Od roku 1536 katedrála slouží reformované církvi. Trojlodní bazilika s příčnou lodí, vysokým chórem s ochozem kaplí má jednu mohutnou hranolovou věž v průčelí (druhá nebyla postavena) a druhou věž nad křížením. [[Rozeta]] v západním průčelí má barevné vitraje ze 13. století, ostatní sklomalby pocházejí z 18.-20.století. Vnitřní zařízení bylo většinou zničeno, v jižní části transeptu se dochovaly tři gotické náhrobky biskupů ze 14.století se 2 mramorovými a 1 pískovcovou figurou. V zamřížované kapli v západní části baziliky lze vidět vyřezávané pozdně gotické chórové lavice z konce 15.století, renesanční křtitelnice s řezaným nástavcem je v křestní kapli v podvěží.  Roku 2003 byly na kruchtu instalovány nové varhany, mají 110 rejstříků a pět manuálů.
-* Hrad '''Sainte-Maire''' z masivního tzv. kyklopského zdiva (kvádry velkého formátu) pochází ze 13.století, jde o hranolovou obytnou věž, tzv. ''donjon'', jeho přestavba a nástavba z režných cihel proběhla na počátku 15. století. V průčelí je umístěna socha jednoho z významných starostů přelomu 19.-20.století, další je připomenut poprsím na  západní straně.
+* Hrad '''Sainte-Maire''' z masivního tzv. kyklopského zdiva (kvádry velkého formátu) pochází ze 13.století, jde o hranolovou obytnou věž, tzv. ''donjon'', jeho přestavba a nástavba z režných cihel proběhla na počátku 15. století. Slouží městské administrativě.  V průčelí je umístěna socha jednoho z významných starostů přelomu 19.-20.století, další je připomenut poprsím na  západní straně.
 * '''Biskupský palác''' stavba na půdorysu L naproti katedrále, byla založena v 11. století, architektura se dochovala přestavěná ze 14.a 15.století, mnohokrát upravena.
 * '''Jacquemardova věž''' (1380) je pozůstatek středověkého opevnění města.
@@ Řádek 65: / Řádek 65: @@
 == Muzea ==
 * Muzeum umění [[Musée des beaux Arts]] vystavuje umělecké sbírky kantonu.
-* Archeologické a historické muzeum [[Musée d'archéologie et d'histoire]] je impozantní palácová stavba s věží a vyhlískou z období ''belle epoque'' v závěru 19.století. Ovládá  východní část náměstí pod katedrálou a je spojena s někdejší univerzitní knihovnou.
+* Archeologické a historické muzeum [[Musée d'archéologie et d'histoire]] je impozantní palácová stavba s věží a vyhlídkou z období ''belle epoque'', postavená roku 1888 pro univerzitu, univerzitní knihovnu a muzeum. Ovládá  východní část náměstí pod katedrálou. Nejcennější a nově instalované sbírky jsou v 1.patře archeologické, zahrnující období od pravěku až do konce středověku, včetně uměleckořemeslných předmětů. Sochařská sbírka není vystavena, 4 sály v mezipatře slouží k příležitostným výstavám. V třetím patře je přehledná zoologická expozice vzdělávacího typu.
-* Olympijské muzeum, drobná stavba ve čtvrti Vidy, na níž navazuje camping.
+* Římské muzeum [[Musée romain]], ve čtvrti Vidy, archeologické sbírky římské a galo-románské doby
+* Olympijské muzeum, drobná stavba ve čtvrti Vidy, na níž navazuje kempink.
 * [[Musée de l'Élysée]] je muzeum, věnované nejen švýcarské fotografii.
+* Fundace Ermitáže je soukromé muzeum, pořádající výstavy starého umění.
 == Univerzita ==
@@ Řádek 119: / Řádek 121: @@
 <references/>
 === Literatura ===
-* K. Baedeker, ''Schweiz''. Leipzig 1924.
+* Karl Baedeker, ''Schweiz''. Leipzig 1924.
+* ''Kulturführer Schweiz'', Zürich 1982.
 * ''Ottův slovník naučný'', heslo Lausanne. Sv. 15, str. 724
 === Související články ===

Švýcarsko – Schweiz, Suisse, Svizzera, Svizra – (CH)

Kantony a jejich sídla

AG Aargau (Aarau) • AR Appenzell Ausserrhoden (Herisau) • AI Appenzell Innerrhoden (Appenzell) • BS Basilej-město (Basilej) • BL Basilej-venkov (Liestal) • BE Bern (Bern) • ZH Curych (Curych) • FR Fribourg (Fribourg) • GL Glarus (Glarus) • GR Graubünden (Chur) • JU Jura (Delémont) • LU Lucern (Lucern) • NE Neuchâtel (Neuchâtel) • NW Nidwalden (Stans) • OW Obwalden (Sarnen) • SH Schaffhausen (Schaffhausen) • SZ Schwyz (Schwyz) • SO Solothurn (Solothurn) • SG St. Gallen (St. Gallen) • TG Thurgau (Frauenfeld) • TI Ticino (Bellinzona) • UR Uri (Altdorf) • VS Valais (Sion) • VD Vaud (Lausanne) • ZG Zug (Zug) • GE Ženeva (Ženeva)