Vlak: Porovnání verzí
odborná literatura (o vlacích) značka: editace z Vizuálního editoru |
Odborná literatura značky: vulgarity editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 12: | Řádek 12: | ||
== Definice == |
== Definice == |
||
[[Soubor:EC 370 at Mlčechvosty tunnel.jpeg|thumb|Vlak vyjíždějící z tunelu v čele s [[Lokomotiva 371|lokomotivou řady 371]] [[České dráhy|ČD]]]] |
[[Soubor:EC 370 at Mlčechvosty tunnel.jpeg|thumb|Vlak vyjíždějící z tunelu v čele s [[Lokomotiva 371|lokomotivou řady 371]] [[České dráhy|ČD]]]] |
||
Vlak je vozidlo na dvou kolech, poháněno koňmi. |
|||
Podle českých obecně závazných drážních předpisů je vlak skupina (souprava) spojených [[drážní vozidlo|drážních vozidel]] (zpravidla kolejových), z nichž alespoň jedno je [[hnací vozidlo|hnací]] respektive [[trakční vozidlo|trakční]], opatřená předepsanými [[návěst]]mi (např. začátek a konec vlaku) a [[vlakový doprovod|vlakovým doprovodem]] (tzv. [[vlakové náležitosti]]) a jedoucí podle [[jízdní řád|jízdního řádu]] nebo podle pokynů osoby odborně způsobilé k [[řízení drážní dopravy|řízení]] [[drážní doprava|drážní dopravy]] (například [[výpravčí]]ho nebo [[dispečer]]a), nebo samostatné [[drážní vozidlo]] s vlastním pohonem ([[hnací vozidlo|hnací]] nebo [[speciální vozidlo|speciální]]). Tento pojem je v [[Dopravní řád drah|dopravním řádu drah]] (§ 1 písm. k) vyhl. 173/1995 Sb.) definován zejména pro kolejovou [[drážní doprava|drážní dopravu]] ([[železnice]] včetně [[metro|metra]], [[tramvajová doprava]]), na [[trolejbus]]ovou dopravu a [[lanová dráha|lanové dráhy]] ([[pozemní lanová dráha|pozemní]], [[visutá lanová dráha|visuté]] kabinové) se však tato definice vztahuje teoreticky také. Termín se používá i například pro [[důlní dráha|důlní]] a [[průmyslová dráha|průmyslové dráhy]], na které se [[Zákon o dráhách]] nevztahuje. |
|||
Má většinou 4 nohy a 6 párů rukou. |
|||
Vlak se rozlišuje od skupiny vozidel spojených a přemisťovaných při [[posun]]u nebo samostatně spouštěných vozidel bez vlastního pohonu. Souprava [[automatické metro|automatického metra]] bez vlakového doprovodu, o jakých se uvažuje pro [[D (linka metra v Praze)|linku D]] [[metro v Praze|pražského metra]], by do současné definice vlaku rovněž nespadala. U jiných druhů dopravy se v obdobném významu používají termíny [[jízdní souprava]] nebo [[potahové vozidlo]], v přeneseném významu se však někdy obdobné označení používá také ([[silniční vláček]]). |
|||
Běhá celkem rychle, předhoní kdejakého geparda. |
|||
V železniční dopravě se vlakem rozumí též [[dopravní spoj|spoj]] uvedený v [[jízdní řád|jízdním řádu]], tedy jízda vlaku v určené trase a časech pod stanoveným označením (druh, číslo, případně název). |
|||
Bohužel může jezdit jen po kolejích, takže je úplně na hovno. |
|||
== Druhy vlaků == |
== Druhy vlaků == |
||
Verze z 26. 3. 2014, 11:33
Vlak je jedno nebo několik pevně spojených vozidel, která jsou určená pro pohyb po železniční trati nebo jiné pevné dráze. Někdy se však slovo používá i pro mimodrážní jízdní soupravy, které délkou nebo vzhledem kolejový vlak připomínají (silniční vlak, silniční vláček). Ve starší češtině slovo označovalo náčiní, na němž se něco vláčí, a to z původního dějového jména volkъ, označujího vlečení. Dnešní význam vznikl jako kalk německého slova der Zug (tah i vlak).[1]
Zpočátku bývaly vlaky v průmyslovém i veřejném provozu velmi krátké a tažené koňmi (koněspřežná dráha). Později nastoupila parní lokomotiva, která umožnila vléci více železničních vozů a těžší vlaky i vozy. V průběhu 20. století byly parní lokomotivy vytlačovány dieselovými a elektrickými lokomotivami. V osobní železniční dopravě se kromě tradičních vlaků vedených lokomotivou prosadily dieselové i elektrické motorové vozy a ucelené obousměrné vlakové jednotky. U tramvajových vlaků směřuje vývoj opačným směrem a původně převažující obo
usměrné motorové vozy byly postupně téměř vytlačeny jednosměrnými, přičemž elektrická trakce se stala standardem.
Definice
Vlak je vozidlo na dvou kolech, poháněno koňmi.
Má většinou 4 nohy a 6 párů rukou.
Běhá celkem rychle, předhoní kdejakého geparda.
Bohužel může jezdit jen po kolejích, takže je úplně na hovno.
Druhy vlaků
Železniční vlaky
Obecně lze podle druhu železniční dopravy vlaky rozlišovat na:
- vlak osobní přepravy, resp. osobní vlaky v širším smyslu slova, zajišťují dopravu cestujících, zavazadel a spěšnin. Lze je dělit na
vlaky pro veřejnou přepravu osob a ostatní vlaky pro osobní přepravu, mezi něž patří soupravové vlaky a neveřejné jízdy.
- nákladní
- smíšené; vlaky nákladní dopravy, které zajišťují také přepravu osob
- lokomotivní
- služební
- Motoráček
- Parňák
- Drncák
Specifickým případem jsou vojenské vlaky, které podle účelu a povahy přepravy lze rovněž rozdělit do výše uvedených kategorií, s výjimkou veřejné přepravy osob.
Dále vlaky jednotliví provozovatelé či regulátoři drah či drážní dopravy rozlišují zejména podle charakteru dopravy, zda jde o dopravu dálkovou nebo místní, a kvalitativních standardů, zejména nároků na rychlost a přesnost (stupně preference před ostatními vlaky) a komfort služeb.
Tratě SŽDC
Uvedené typy vlaků byla či jsou používány na tratích, kde byly provozovatelem dráhy České dráhy nebo ke je provozovatelem dráhy SŽDC. Na tratích jiných provozovatelů však mohou být používány stejné nebo obdobné kategorie vlaků.
Vlaky s přepravou cestujících
- [Expresy] (Ex) - vlaky nejvyšší kategorie. Dopravce má možnost u vlaků této kategorie zvolit i tzv. přepravní označení kategorie. Pro účely řízení provozu ovšem nemá toto označení žádný význam (předpisy ani IS SŽDC tyto kategorie neznají). Dopravce ČD a.s. používá následující přepravní kategorie, jiní dopravci mohou mít svá označení (např. Ex vlaky dopravce Leo expres mají přepravní označení LE):
- EuroCity (EC) – mezinárodní vlaky nejvyšší kvality s vysokým cestovním komfortem, krátkou cestovní dobou, nejvyšší možnou přesností a zvláštními službami
- InterCity (IC) – především vnitrostátní vlaky vyšší kvality s vysokým cestovním komfortem
- SuperCity (SC) – jde o mezinárodní nebo vnitrostátní vlaky vyšší kvality s nejkratší cestovní dobou, od prosince 2005 jsou tvořeny především elektrickou jednotkou 680 nazývanou Pendolino.
- EuroNight (EN) – noční vlaky vysoké kvality, které spojují největší města a hospodářská centra, vyznačují se vysokým cestovním komfortem a omezeným zastavováním od 22:00 do 6:00 h. (tato kategorie vlaku je v ČR zavedena od roku 2006, podle jízdního řádu 2011/2012 jezdí již 4 páry vlaků EN)
- rychlíky (R) – vlaky pro rychlou přepravu na velké vzdálenosti, zastavují zpravidla pouze ve větších městech
- spěšné vlaky (Sp) – vlaky pro rychlou přepravu na střední vzdálenosti, zastavují zpravidla pouze v městech
- osobní vlaky (Os) – vlaky, které zajišťují přepravu do většiny stanic a zastávek na určité trati
- soupravové vlaky (Sv) – vlaky zajišťující přemístění soupravy osobních vozů do výchozí nebo koncové stanice, nepřepravují cestující
Vlaky a jejich části či vozy lze rozlišovat i podle dalších kritérií na povinně či nepovinně místenkové, lůžkové či lehátkové. Podle sestavy a typu vozů mohou vlaky pro osobní přepravu být buď být mezi vozy průchozí po přechodových můstcích či v kloubech soupravy nebo neprůchozí.
Nákladní, lokomotivní a služební vlaky
Nákladní vlak je vlak, který slouží k přepravě zboží po železnici. Skládá se ze soupravy nákladních vozů (bez ohledu na to, zda jsou prázdné nebo ložené) a z jedné či více lokomotiv, které zajišťují pohyb vlaku. V síti SŽDC se rozlišuje několik kategorií nákladních vlaků: expresní (NEx), rychlé (Rn), do roku 2000 u ČD též spěšné (Sn), průběžné (Pn), vyrovnávkové (Vn), manipulační (Mn), do roku 2000 u ČD též přestavovací (Pv). Vlaky určené pro jízdu na vlečku se nazývají vlečkové (Vleč).[2]
Pak ještě existují tyto kategorie:
- lokomotivní vlaky (Lv) – hnací vozidlo nebo skupina hnacích vozidel jedoucí jako vlak, nejde-li o soupravový vlak,
- služební vlaky (Služ) – vlaky zaváděné pro potřeby provozovatele dráhy, mezi něž patří i pomocné vlaky pro odstranění mimořádné události, které se označují zkratkou Pom
Vlečky a dráhy jiných provozovatelů
U jiných provozovatelů dráhy tomu může být jinak. Např. na vlečkách některých hutních podniků (např. Vítkovice, Nová huť) je pro dopravní jednotky podobné vlakům používáno označení přesun.[3][4] Na některých vlečkách provozovaný firmou OKD, Doprava na Ostravsku jsou pak provozovány tzv. přestavné jízdy, které jsou něčím mezi vlakem a posunem.[5]
Tramvajové vlaky
V tramvajové dopravě se termín „vlak“ používá pouze v drážní legislativě a předpisech, zatímco v předpisech pro provoz na pozemních komunikacích se tramvajový vlak nazývá pouze „tramvaj“.
Vlaky se rozlišují zejména podle dopravního určení. Například dopravní a návěstní předpis Dopravního podniku hl. m. Prahy a. s.[6] rozlišoval tyto typy vlaků:
- vlaky pro pravidelnou přepravu cestujících – podle jízdního řádu nebo služebního příkazu
- vlaky zvláštní – objednané smluvní jízdy
- vlaky služební
- pro přepravu pracovníků nebo materiálu
- pro provádění oprav nebo údržby tratí
- pro manipulační jízdy (převozy vozů, zkušební jízdy, vlaky nepřepravující cestující z technických důvodů)
- vlaky cvičné
Podle sestavy lze rozlišovat
- vlaky jednovozové, tvořené jedním hnacím vozidlem
- vlaky tvořené více hnacími vozidly
- vlaky sunoucí – funkční hnací vozidlo je na konci vlaku, před ním jsou vůz nebo vozy nemotorové, neprovozní nebo neprovozuschopné. Osoba v prvním voze může být buď brzdař, pokud je souprava řízena z funkčního hnacího vozidla, nebo řidič, pokud z prvního vozu je možné soupravu řídit (tzv. havarijní pojezd).
- vlaky vlekoucí – funkční hnací vozidlo je v čele vlaku, za ním jsou vůz nebo vozy nemotorové (vlečné), neprovozní nebo neprovozuschopné
- vlaky kombinované (sunoucí a vlekoucí) – hnací vozidla jsou na začátku a na konci vlaku, mezi nimi jsou vůz nebo vozy nemotorové, neprovozní nebo neprovozuschopné
V Praze mohou být podle dopravního a návěstního předpisu[6] vlaky tvořeny jedním nebo dvěma vozy a jejich maximální délka smí být 35 m. Výjimkou jsou manipulační jízdy, při nichž může vlak tvořit až šest vozů a maximální povolená délka vlaku je 105 metrů.
Vlakovou četu tramvajového vlaku tvoří řidič nebo řidiči, případně ještě brzdař nebo brzdaři, průvodčí či poučení pracovníci. Vedoucím vlakové čety je řidič. V kombinovaném vlaku je obvykle dopravním předpisem stanoveno, že první řidič ve směru jízdy je nadřízen ostatním řidičům. Zacvičující řidič je nadřízen zacvičovanému řidiči. Řidič instruktor při výcviku nebo zkoušce je za řídícího řidiče odpovědný pouze tehdy, pokud řídící řidič nemá platný průkaz pro žádný typ tramvajového vlaku.
Související články
Reference
- ↑ Jiří Rejzek: Český etymologický slovník.
- ↑ Vědeckotechnický sborník ČD č. 31/2011, PDF, 294 kB
- ↑ Předpis pro organizování a provozování drážní dopravy na vlečce (DPV-dopravní předpis vlečky), Vítkovice Doprava, a.s., účinnost od 15. 7. 2002
- ↑ Předpis pro organizování a provozování drážní dopravy na vlečce (DPV-dopravní předpis vlečky), NOVÁ HUŤ, a.s. závod 5 – Doprava, účinnost od 1. 1. 1998
- ↑ Dp2 – Předpis pro organizování a provozování drážní dopravy (předpis společnosti OKD, Doprava)
- ↑ a b D 1/2 Dopravní a návěstní předpis pro tramvaje, platný od 1. března 1998, Dopravní podnik hl. m. Prahy. a. s.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu vlak na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo vlak ve Wikislovníku- České dráhy, a.s. – domovská stránka
- www.zelpage.cz – informace a zprávy z železniční dopravy
