Boleslav II. Smělý: Porovnání verzí
m Přebírání commonscat z Wikidat; kosmetické úpravy |
|||
| Řádek 44: | Řádek 44: | ||
Vybudoval mnoho nových [[kostel]]ů a [[klášter]]ů, pozvedl finance svého státu zavedením ražby kvalitních mincí a přechodně posílil moc panovníka. Byl zarytým nepřítelem [[Svatá říše římská|římského císaře]] [[Jindřich IV.|Jindřicha IV.]] a [[České knížectví|českého krále]] [[Vratislav II.|Vratislava II.]] a snažil se vybudovat dlouhodobé spojenectví s [[Uhersko|Uhrami]] a [[Kyjevská Rus|Kyjevskou Rusí]], s jejichž vládnoucími rody byl pokrevně i zájmově spřízněn. Jeho spojenectví s [[papež]]em [[Řehoř VII.|Řehořem VII.]] proti císaři mu roku 1076 přineslo královský titul (respektive jeho oficiální uznání). |
Vybudoval mnoho nových [[kostel]]ů a [[klášter]]ů, pozvedl finance svého státu zavedením ražby kvalitních mincí a přechodně posílil moc panovníka. Byl zarytým nepřítelem [[Svatá říše římská|římského císaře]] [[Jindřich IV.|Jindřicha IV.]] a [[České knížectví|českého krále]] [[Vratislav II.|Vratislava II.]] a snažil se vybudovat dlouhodobé spojenectví s [[Uhersko|Uhrami]] a [[Kyjevská Rus|Kyjevskou Rusí]], s jejichž vládnoucími rody byl pokrevně i zájmově spřízněn. Jeho spojenectví s [[papež]]em [[Řehoř VII.|Řehořem VII.]] proti císaři mu roku 1076 přineslo královský titul (respektive jeho oficiální uznání). |
||
Jeho rostoucí moc začala znepokojovat polskou šlechtu a o trůn navíc začal usilovat jeho bratr [[Vladislav I. Herman|Vladislav Herman]]. Určitou roli mohl hrát i poněkud divoký životní styl panovníka provázený výstřelky, které začala kritizovat církev v čele s [[Seznam krakovských biskupů a arcibiskupů|krakovským biskupem]] [[Stanisław I. ze Szczepanowa|Stanislavem]], a spory s církví o některá její práva (o církevní majetek a právo azylu). |
Jeho rostoucí moc začala znepokojovat polskou šlechtu a o trůn navíc začal usilovat jeho bratr [[Vladislav I. Herman|Vladislav Herman]]. Určitou roli mohl hrát i poněkud divoký životní styl panovníka provázený výstřelky (zřejmě b údajně s oblibou unášel a týral ženy), které začala kritizovat církev v čele s [[Seznam krakovských biskupů a arcibiskupů|krakovským biskupem]] [[Stanisław I. ze Szczepanowa|Stanislavem]], a spory s církví o některá její práva (o církevní majetek a právo azylu). |
||
Spory se Stanislavem vygradovaly do té míry, že na jedné straně biskup buďto králi hrozil [[klatba|klatbou]], nebo ji na něj uvalil (případně ji na jeho žádost uvalil [[papež]]), na druhé straně král biskupa patrně prohlásil za [[zrada|zrádce]] (co přesně tento termín znamenal a zda byl kryt nějakým legitimním soudním rozhodnutím není jasné) a [[11. duben|11. dubna]] [[1079]] vpadl do kostela sv. Michala ve Skalce, kde Stanislav právě sloužil [[Mše|mši]], a vlastnoručně jej zabil přímo u [[oltář]]e. |
Spory se Stanislavem vygradovaly do té míry, že na jedné straně biskup buďto králi hrozil [[klatba|klatbou]], nebo ji na něj uvalil (případně ji na jeho žádost uvalil [[papež]]), na druhé straně král biskupa patrně prohlásil za [[zrada|zrádce]] (co přesně tento termín znamenal a zda byl kryt nějakým legitimním soudním rozhodnutím není jasné) a [[11. duben|11. dubna]] [[1079]] vpadl do kostela sv. Michala ve Skalce, kde Stanislav právě sloužil [[Mše|mši]], a vlastnoručně jej zabil přímo u [[oltář]]e. |
||
Verze z 25. 3. 2014, 15:25
Šablona:Infobox panovník Boleslav II. (pol. Bolesław II; okolo r. 1042 - 2. nebo 3. dubna 1081 nebo 1082) byl polský kníže (1058-1076) a král (1076-1079) z rodu Piastovců. Tento panovník získal řadu přídomků, tři nejčastější jsou Štědrý (pol. Szczodry), Smělý (pol. Śmiały) a Ukrutný (pol. Okrutny). V české literatuře je často užíván ten druhý, v polské převládá ten první, který král i sám užíval. Byl synem polského knížete Kazimíra I. a jeho ženy Dobroněgy Kyjevské.
Vláda
Vybudoval mnoho nových kostelů a klášterů, pozvedl finance svého státu zavedením ražby kvalitních mincí a přechodně posílil moc panovníka. Byl zarytým nepřítelem římského císaře Jindřicha IV. a českého krále Vratislava II. a snažil se vybudovat dlouhodobé spojenectví s Uhrami a Kyjevskou Rusí, s jejichž vládnoucími rody byl pokrevně i zájmově spřízněn. Jeho spojenectví s papežem Řehořem VII. proti císaři mu roku 1076 přineslo královský titul (respektive jeho oficiální uznání).
Jeho rostoucí moc začala znepokojovat polskou šlechtu a o trůn navíc začal usilovat jeho bratr Vladislav Herman. Určitou roli mohl hrát i poněkud divoký životní styl panovníka provázený výstřelky (zřejmě b údajně s oblibou unášel a týral ženy), které začala kritizovat církev v čele s krakovským biskupem Stanislavem, a spory s církví o některá její práva (o církevní majetek a právo azylu).
Spory se Stanislavem vygradovaly do té míry, že na jedné straně biskup buďto králi hrozil klatbou, nebo ji na něj uvalil (případně ji na jeho žádost uvalil papež), na druhé straně král biskupa patrně prohlásil za zrádce (co přesně tento termín znamenal a zda byl kryt nějakým legitimním soudním rozhodnutím není jasné) a 11. dubna 1079 vpadl do kostela sv. Michala ve Skalce, kde Stanislav právě sloužil mši, a vlastnoručně jej zabil přímo u oltáře.
Bezprostředně poté vypuklo v zemí povstání, které krále vyhnalo do Uher. O dva roky později (1081/82) Boleslav II. zemřel za záhadných okolností, zřejmě byl otráven.
Odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Boleslav II. Smělý na Wikimedia Commons
Literatura
- Gallus Anonymus. Kroniky a činy polských knížat a vládců. Praha: Argo, 2009. 162 s. ISBN 978-80-257-0206-2.
