Vilemína Nerudová: Porovnání verzí
Základní nástřel. |
m typo, +pic značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[File:Lady-Halle.jpg|thumb|Portrét od [[George Frederic Watts|George Frederica Wattse]]]] |
|||
'''Wilhelmine Maria Franziska „Wilma“ Neruda''' ([[29. březen|29. března]] 1839 v [[Brno|Brně]], [[Rakousko-Uhersko]] – [[15. duben|15. dubna]] [[1911]] v [[Berlín]]ě, [[Německo]]) byla významná moravská houslistka. Její otec [[Josef Neruda|Josef]] hrál na varhany v brněnské katedrále a její předkové měli místní pověst mimořádných muzikantů. Již od svých pěti let vystupovala po [[Evropa|Evropě]]. Hrávala například se svými sourozenci – houslistkou Marií a violoncellistou Viktorem (toho po jeho smrti zastupoval další z bratrů, František). Vilemína hru na housle studovala nejprve u svého otce, následně u [[Leopold Jansa|Leopolda Jansy]] ve [[Vídeň|Vídni]] a poté u [[Eduard Hanslick|Eduarda Hanslicka]]. |
'''Wilhelmine Maria Franziska „Wilma“ Neruda''' ([[29. březen|29. března]] 1839 v [[Brno|Brně]], [[Rakousko-Uhersko]] – [[15. duben|15. dubna]] [[1911]] v [[Berlín]]ě, [[Německo]]) byla významná moravská houslistka. Její otec [[Josef Neruda|Josef]] hrál na varhany v brněnské katedrále a její předkové měli místní pověst mimořádných muzikantů. Již od svých pěti let vystupovala po [[Evropa|Evropě]]. Hrávala například se svými sourozenci – houslistkou Marií a violoncellistou Viktorem (toho po jeho smrti zastupoval další z bratrů, František). Vilemína hru na housle studovala nejprve u svého otce, následně u [[Leopold Jansa|Leopolda Jansy]] ve [[Vídeň|Vídni]] a poté u [[Eduard Hanslick|Eduarda Hanslicka]]. |
||
Vilemína koncertovala například i ve [[Švédsko|Švédsku]], kde se jí dostalo uznání od tamního krále. Patřila k interpretkám houslových sonát [[Edvard Grieg|Edvarda Griega]] v Anglii. Tou dobou ale působila ve Švédsku. Na konci sedmdesátých let 19. století však tuto zemi opustila a odstěhovala se na [[Britské ostrovy]]. I zde patřila k významným |
Vilemína koncertovala například i ve [[Švédsko|Švédsku]], kde se jí dostalo uznání od tamního krále. Patřila k interpretkám houslových sonát [[Edvard Grieg|Edvarda Griega]] v Anglii. Tou dobou ale působila ve Švédsku. Na konci sedmdesátých let 19. století však tuto zemi opustila a odstěhovala se na [[Britské ostrovy]]. I zde patřila k významným houslistkám a koncertovala po celé Evropě. Závěr života strávila pedagogickým působením v Berlíně. |
||
V letech 1864 až 1869 byla provdána za švédského dirigenta a skladatele [[Ludvig Norman|Ludviga Normana]] a v letech 1888 až 1895 za [[Charles Hallé|Charlese Hallého]]. |
V letech 1864 až 1869 byla provdána za švédského dirigenta a skladatele [[Ludvig Norman|Ludviga Normana]] a v letech 1888 až 1895 za [[Charles Hallé|Charlese Hallého]]. |
Verze z 21. 3. 2014, 00:19
Wilhelmine Maria Franziska „Wilma“ Neruda (29. března 1839 v Brně, Rakousko-Uhersko – 15. dubna 1911 v Berlíně, Německo) byla významná moravská houslistka. Její otec Josef hrál na varhany v brněnské katedrále a její předkové měli místní pověst mimořádných muzikantů. Již od svých pěti let vystupovala po Evropě. Hrávala například se svými sourozenci – houslistkou Marií a violoncellistou Viktorem (toho po jeho smrti zastupoval další z bratrů, František). Vilemína hru na housle studovala nejprve u svého otce, následně u Leopolda Jansy ve Vídni a poté u Eduarda Hanslicka.
Vilemína koncertovala například i ve Švédsku, kde se jí dostalo uznání od tamního krále. Patřila k interpretkám houslových sonát Edvarda Griega v Anglii. Tou dobou ale působila ve Švédsku. Na konci sedmdesátých let 19. století však tuto zemi opustila a odstěhovala se na Britské ostrovy. I zde patřila k významným houslistkám a koncertovala po celé Evropě. Závěr života strávila pedagogickým působením v Berlíně.
V letech 1864 až 1869 byla provdána za švédského dirigenta a skladatele Ludviga Normana a v letech 1888 až 1895 za Charlese Hallého.