Jaroslav Šimsa: Porovnání verzí
m {{NK ČR}} do externích odkazů (regex Matěj Suchánek); kosmetické úpravy |
m narovnání přesměrování |
||
| Řádek 55: | Řádek 55: | ||
}}</ref> V témže období také pracoval jako redaktor [[Křesťanské revue]]. |
}}</ref> V témže období také pracoval jako redaktor [[Křesťanské revue]]. |
||
Po začátku [[Německá okupace Čech a |
Po začátku [[Německá okupace Čech, Moravy a Slezska|nacistické okupace]] se aktivně podílel na [[II. odboj]]i, například spoluzakládal [[petiční výbor Věrni zůstaneme]].<ref name="slovnik"/> Dne 27. února 1940 byl ovšem zatčen [[gestapo|gestapem]] na základě udání, že je v kontaktu s [[Edvard Beneš|Edvardem Benešem]]. To mu soud neprokázal, nicméně zůstal ve vazbě a pak byl vězněn v [[koncentrační tábor Terezín|koncentračním táboře Terezíně]] a poté také v [[koncentrační tábor Dachau|koncentračním táboře v Dachau]], kde se na začátku roku 1945 nakazil [[skvrnitý tyfus|skvrnitým tyfem]] a zemřel. |
||
I ve vězení psal, jeho vězeňská tvorba byla později několikrát vydána, díky [[Česko-německý fond budoucnosti|Česko-německému fondu budoucnosti]] také v [[němčina|němčině]].<ref name="ne"/> |
I ve vězení psal, jeho vězeňská tvorba byla později několikrát vydána, díky [[Česko-německý fond budoucnosti|Česko-německému fondu budoucnosti]] také v [[němčina|němčině]].<ref name="ne"/> |
||
Verze z 20. 3. 2014, 19:48
Jaroslav Šimsa (12. října 1900 v Praze – 8. února 1945 v koncentračním táboře Dachau[1]) byl český publicista a filosof, aktivní zejména v prostředí Československé YMCA. Byl studentem Emanuela Rádla[2] a Josefa Lukla Hromádky a stoupencem názorů Tomáše Garrigua Masaryka. Ideologicky byl angažovaným křesťanem a socialistou.[3]
Život
Jaroslav Šimsa vyrůstal v chudé katolické rodině bez otce.[4] Proto si od mládí musel přivydělávat, zprvu jako ministrant a roznášením novin, později už si vydělával psaním, zejména do Národního osvobození. Po maturitě přestoupil do evangelické církve. Krátký čas působil v Lize lesní moudrosti, pak pracoval v archivu T.G. Masaryka[5] a také vstoupil do YMCA, kde pracoval v letech 1929 ve vydavatelském oddělení, v letech 1933-1938 na pozici sekretáře Akademické YMCA a pak jako programový sekretář YMCA.[6] V témže období také pracoval jako redaktor Křesťanské revue.
Po začátku nacistické okupace se aktivně podílel na II. odboji, například spoluzakládal petiční výbor Věrni zůstaneme.[1] Dne 27. února 1940 byl ovšem zatčen gestapem na základě udání, že je v kontaktu s Edvardem Benešem. To mu soud neprokázal, nicméně zůstal ve vazbě a pak byl vězněn v koncentračním táboře Terezíně a poté také v koncentračním táboře v Dachau, kde se na začátku roku 1945 nakazil skvrnitým tyfem a zemřel.
I ve vězení psal, jeho vězeňská tvorba byla později několikrát vydána, díky Česko-německému fondu budoucnosti také v němčině.[3]
V roce 1946 mu byl in memoriam udělen Československý válečný kříž 1939[1] a v roce 1992 řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy.[7]
Odkazy
Literatura
- ŠIMSOVÁ, Milena. V šat bílý odění. Benešov: EMAN, 2005. ISBN 80-86211-45-2.
Reference
- ↑ a b c Slovník českých filosofů – Jaroslav Šimsa. Brno: Masarykova univerzita, 1998. Dostupné online. ISBN 80-210-1840-2.
- ↑ PLECHÁČ, Miroslav. Učedník dobrého mistra. Protein. 2006. Dostupné online.
- ↑ a b UHL, Petr. Ne proti Němcům, ale proti nacismu. novinky.cz [online]. 2004-1-24 [cit. 2012-2-20]. Dostupné online.
- ↑ ZAHRADNÍČEK, Jan. Touha po životě. Bratrstvo. 2002, čís. 8. Dostupné online. ISSN 1213-9351.
- ↑ MENŠÍKOVÁ, Miroslava. Encyklopedie dějin města Brna – Jaroslav Šimsa [online]. [cit. 2012-02-19]. Dostupné online.
- ↑ ŠIMSA, Jan. YMCA – 2. odboj a poválečné období. In: HYNEK, Jaroslav V. YMCA v proměnách času. [s.l.]: [s.n.], 2010. Dostupné online.
- ↑ Řád T. G. Masaryka [online]. hrad.cz [cit. 2012-02-19]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaroslav Šimsa
- Jaroslav Šimsa - hrdina odboje proti totalitní moci, ČRo Plzeň
- Protinacistický odboj křesťanů, ČRo Plzeň