Nahosemenné: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Tisovité (Taxaceae) byly uvedeny omylem jako Taxodiaceae
Bez shrnutí editace
značka: možný vandalismus
Řádek 1: Řádek 1:
HONZA ŘEZÁČ = MEGAŠPEK
{{Taxobox

| barva = lightgreen

| jméno = Nahosemenné

| obrázek = Picea Pungens Young Cones.jpg
]] (''Eucaryota'')
| šířka obrázku = 280px
| popis obrázku = Základní rys nahosemenných rostlin demonstrují kvetoucí samičí [[Strobilus|šistice]] smrku ''[[Smrk pichlavý|Picea pungens]]''. Šištice, obdobně jako později zralé šišky, umožňují volný přístup k vajíčkům, resp. semenům, která jsou tak "nahá".
| doména = [[eukaryota]] (''Eucaryota'')
| říše = [[rostliny]] (''Plantae'')
| říše = [[rostliny]] (''Plantae'')
| oddělení = nahosemenné (''Gymnospermae'')
| oddělení = nahosemenné (''Gymnospermae'')

Verze z 7. 3. 2014, 12:18

        HONZA ŘEZÁČ = MEGAŠPEK


]] (Eucaryota)

| říše = rostliny (Plantae)
| oddělení = nahosemenné (Gymnospermae)
| druhotné dělení = Třídy
| podřazené taxony = 

}}

Nahosemenné rostliny jsou skupinou semenných rostlin, do které patří jehličnany, cykasy, jinan a liánovcotvaré rostliny. Pojmenovány jsou na základě rysu, kterým jsou charakteristické. Semeno rostlin nahosemenných totiž (na rozdíl od vývojově pokročilejších rostlin krytosemenných) není ukryto v plodu, ale volně leží na plodolistu, z něhož později vzniká podpůrná šupina.

Na rozdíl od krytosemenných netvoří pravý květ, ale kvete místo nich pomocí šištic. Tvorba semene v šišticích (strobilech) je typická pro všechny nahosemenné. U některých druhů, jako např. u většiny jehličnanů, šištice postupně dřevnatí a vytváří známou šišku, jindy mohou být šištice redukované a popřípadě mohou části šištic i postupně zdužnatět a vytvořit tak míšky zdánlivých plodů, jak tomu je například u tisu.

Nahosemenné rostliny tak představují z evolučního hlediska mezistupeň mezi kapraďorosty a rostlinami krytosemennými. Ačkoli nejvýraznější epochu svého vývoje už mají nahosemenné rostliny za sebou, jsou stále ještě aktuální a setkáváme se s nimi v podobě mnohých dřevin. Zdaleka nejvíce zastoupenou skupinu nahosemenných představují jehličnany, následují cykasy, několik druhů liánovcotvarých – vzájemně velmi rozdílných a pouze jediný přeživší druh Jinanu.

Dělení

Smrky se řadí mezi nahosemenné
Samčí šištice (strobily) jinanu
Pravěk … Cycas rumphii se starou a čerstvou samčí šiškou (šišticí)

Jehličnany (Pinopsida)

Jinany (Ginkgoopsida)

Tato skupina vznikla koncem prvohor a postupně se rozšířila, ve třetihorách většina vymřela, je zastoupen pouze jediný druh. Často uváděno samostatně jako Ginkgophyta.

Cykasy (Cycadopsida)

Cykasy je třída nejméně 303[1] druhů dvoudomých stromů dorůstajících výšky až 20 m, s velikými zpeřenými listy nahloučenými na vrcholu kmene a středovými šiškami. Vzhledem připomínají palmy. Jsou považovány za živoucí fosílie.

Samčí šištice Chvojníku křehkého
Welwitschie v "květu"
Liánovce jsou dosti nesourodá skupina nahosemenných. Welwitschie, Chvojníky i Gnetum mají velmi odlišnou morfologii, charakter růstu i ekologii. Ve všech případech, ale vykvétají pomocí šištic

Liánovce (Gnetopsida)

Související články

Literatura

  • Květena ČSR, díl 1, S. Hejný, B. Slavík (Eds.). – Praha : Academia, 1988. – S. 317–326. – ISBN 80-200-0643-5
  • Cycad Classification Concepts and Recommendations, Appendix 1: The World List of Cycads. Hill KD, Stevenson DW, Osborne R. 2004, Walters T: Osborne R, editors. Wallingford, U.K. – CABI publishing str. 219–235.

Reference

  1. Hill KD, Stevenson DW, Osborne R. 2004. Appendix 1: The World List of Cycads. In: Walters T, Osborne R, editors. Cycad Classification Concepts and Recommendations. Wallingford, U.K.: CABI publishing p 219–235.