Nahosemenné: Porovnání verzí
Tisovité (Taxaceae) byly uvedeny omylem jako Taxodiaceae značka: editace z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace značka: možný vandalismus |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
HONZA ŘEZÁČ = MEGAŠPEK |
|||
{{Taxobox |
|||
| barva = lightgreen |
|||
| jméno = Nahosemenné |
|||
| obrázek = Picea Pungens Young Cones.jpg |
|||
⚫ | |||
| šířka obrázku = 280px |
|||
| popis obrázku = Základní rys nahosemenných rostlin demonstrují kvetoucí samičí [[Strobilus|šistice]] smrku ''[[Smrk pichlavý|Picea pungens]]''. Šištice, obdobně jako později zralé šišky, umožňují volný přístup k vajíčkům, resp. semenům, která jsou tak "nahá". |
|||
⚫ | |||
| říše = [[rostliny]] (''Plantae'') |
| říše = [[rostliny]] (''Plantae'') |
||
| oddělení = nahosemenné (''Gymnospermae'') |
| oddělení = nahosemenné (''Gymnospermae'') |
Verze z 7. 3. 2014, 12:18
HONZA ŘEZÁČ = MEGAŠPEK
]] (Eucaryota)
| říše = rostliny (Plantae) | oddělení = nahosemenné (Gymnospermae) | druhotné dělení = Třídy | podřazené taxony =
- Cykasy (Cycadopsida)
- Jinany (Ginkgoopsida)
- Jehličnany (Pinopsida)
- †Kapraďosemenné (Liginodendropsida)
- Liánovce (Gnetopsida)
}}
Nahosemenné rostliny jsou skupinou semenných rostlin, do které patří jehličnany, cykasy, jinan a liánovcotvaré rostliny. Pojmenovány jsou na základě rysu, kterým jsou charakteristické. Semeno rostlin nahosemenných totiž (na rozdíl od vývojově pokročilejších rostlin krytosemenných) není ukryto v plodu, ale volně leží na plodolistu, z něhož později vzniká podpůrná šupina.
Na rozdíl od krytosemenných netvoří pravý květ, ale kvete místo nich pomocí šištic. Tvorba semene v šišticích (strobilech) je typická pro všechny nahosemenné. U některých druhů, jako např. u většiny jehličnanů, šištice postupně dřevnatí a vytváří známou šišku, jindy mohou být šištice redukované a popřípadě mohou části šištic i postupně zdužnatět a vytvořit tak míšky zdánlivých plodů, jak tomu je například u tisu.
Nahosemenné rostliny tak představují z evolučního hlediska mezistupeň mezi kapraďorosty a rostlinami krytosemennými. Ačkoli nejvýraznější epochu svého vývoje už mají nahosemenné rostliny za sebou, jsou stále ještě aktuální a setkáváme se s nimi v podobě mnohých dřevin. Zdaleka nejvíce zastoupenou skupinu nahosemenných představují jehličnany, následují cykasy, několik druhů liánovcotvarých – vzájemně velmi rozdílných a pouze jediný přeživší druh Jinanu.
Dělení
Jehličnany (Pinopsida)
- nazývají se též konifery z latinského conus = šiška, fero = nesu
- jsou většinou jednodomé
- Borovicotvaré – (Pinales)
- Borovicovité – (Pinaceae)
- Cypřišovité – (Cupressaceae)
- Jalovec – (Juniperus)
- Cypřišek – (Chamaecyparis)
- Zerav (túje) – (Thuja)
- Zeravec – (Platycladus)
- Tisovité – (Taxaceae) (mohou se řadit i pod Cupressaceae)
- Tis – (Taxus)
- Tisovcovité – (Taxodiaceae)
- Tisovec – (Taxodium)
- Tisovec dvouřadý -(Taxodium distichum)
- Metasekvoje – (Metasequoia)
- Tisovec – (Taxodium)
- Blahočetovité (Araucariaceae)
- †Kordaity – (Cordaitales)
- †Vojnovskyales
- †Voltziales
Jinany (Ginkgoopsida)
Tato skupina vznikla koncem prvohor a postupně se rozšířila, ve třetihorách většina vymřela, je zastoupen pouze jediný druh. Často uváděno samostatně jako Ginkgophyta.
- Jinanovité (Ginkgoaceae)
- Jinan dvoulaločný (Ginkgo)
Cykasy (Cycadopsida)
Cykasy je třída nejméně 303[1] druhů dvoudomých stromů dorůstajících výšky až 20 m, s velikými zpeřenými listy nahloučenými na vrcholu kmene a středovými šiškami. Vzhledem připomínají palmy. Jsou považovány za živoucí fosílie.
- Cykasovité (Cycadaceae)
- Stangeriovité (Stangeriaceae)
- Kejákovité (Zamiaceae)
Liánovce (Gnetopsida)
- Gnetales: Gnetaceae; Liánovec
- Welwitschiales: Welwitschiaceae; Welwitschie
- Ephedrales: Ephedra (Chvojníky)
Související články
Literatura
- Květena ČSR, díl 1, S. Hejný, B. Slavík (Eds.). – Praha : Academia, 1988. – S. 317–326. – ISBN 80-200-0643-5
- Cycad Classification Concepts and Recommendations, Appendix 1: The World List of Cycads. Hill KD, Stevenson DW, Osborne R. 2004, Walters T: Osborne R, editors. Wallingford, U.K. – CABI publishing str. 219–235.
Reference
- ↑ Hill KD, Stevenson DW, Osborne R. 2004. Appendix 1: The World List of Cycads. In: Walters T, Osborne R, editors. Cycad Classification Concepts and Recommendations. Wallingford, U.K.: CABI publishing p 219–235.