Kamej: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
m styl
Řádek 2: Řádek 2:
[[Soubor: Cameo Athena CdM Babelon17.jpg|thumb| upright=1.0|Athéna na kameji z 1. stol. př. n. l., zlatá obroučka 17. stol. Paříž, Cabinet des Médailles ]]
[[Soubor: Cameo Athena CdM Babelon17.jpg|thumb| upright=1.0|Athéna na kameji z 1. stol. př. n. l., zlatá obroučka 17. stol. Paříž, Cabinet des Médailles ]]
[[Soubor: Augstus kameo.jpg|thumb| upright=1.0|Císař Augustus. Dómský poklad, Cáchy]]
[[Soubor: Augstus kameo.jpg|thumb| upright=1.0|Císař Augustus. Dómský poklad, Cáchy]]
'''Kamej''' (z [[italština|ital.]] ''cammeo'') je drobná [[reliéf (sochařství)|reliéfn]]í skulptura, vybroušená nebo vyrytá obvykle z [[polodrahokam]]u, [[mušle]] nebo skla a užívaná jako ozdoba nebo [[šperk]]. Na rozdíl od častější gemmy ([[intaglie]]), kde je motiv vyhlouben, je u kameje vypuklý. Často se také využívá rozdílné zbarvení vrstev materiálu, takže například portrét je světlý na tmavším pozadí.
'''Kamej''' (z [[italština|ital.]] ''cammeo'') je drobná [[reliéf (sochařství)|reliéfní]] skulptura, vybroušená nebo vyrytá obvykle z [[polodrahokam]]u, [[mušle]] nebo skla a užívaná jako ozdoba nebo [[šperk]]. Na rozdíl od častější gemmy ([[intaglie]]), kde je motiv vyhlouben, je u kameje vypuklý. Často se také využívá rozdílné zbarvení vrstev materiálu, takže například portrét je světlý na tmavším pozadí.


== Historie ==
== Historie ==

Verze z 7. 3. 2014, 11:12

Římská kamej s orlem, dvouvrstvý onyx, 27 př. n. l.
Athéna na kameji z 1. stol. př. n. l., zlatá obroučka 17. stol. Paříž, Cabinet des Médailles
Císař Augustus. Dómský poklad, Cáchy

Kamej (z ital. cammeo) je drobná reliéfní skulptura, vybroušená nebo vyrytá obvykle z polodrahokamu, mušle nebo skla a užívaná jako ozdoba nebo šperk. Na rozdíl od častější gemmy (intaglie), kde je motiv vyhlouben, je u kameje vypuklý. Často se také využívá rozdílné zbarvení vrstev materiálu, takže například portrét je světlý na tmavším pozadí.

Historie

Kameje navazují na starší rytí do drahých kamenů (pečetidla, gemmy) a objevují se od 4. stol. př. n. l. v ptolemaiovské Alexandrii, odkud se rozšířily do Řecka a Říma, kde byly nesmírně oblíbené. Někdy se touto technikou zhotovovaly i celé nádoby. Umění rytí do drahokamů – glyptika – kvetlo až do středověku v Byzanci, odkud se kameje často dovážely do západní Evropy. Glyptika opět rozkvetla v renesanci, zejména v Itálii a ve Francii, pěstovala se pak po celý novověk a zažila vlnu nového zájmu v 19. století (klasicismus, biedermeier, secese). Od renesance se kameje dělaly také z mušlí, z perleti a ze skla. U nás v glyptice vynikl profesor Josef Drahoňovský a jeho škola v Turnově.

Užití

Kameje se zasazují do zlatých obrouček a užívají jako šperky, zejména přívěsky, spony a brože, vzácně v prstenech. Ve středověku se často umísťovaly na vazby vzácných knih, na relikviáře a podobně. Jako mimořádně cenné předměty byly kameje často královskými dary a u velkých evropských dvorů (Paříž, Vídeň, Londýn, Petrohrad, Berlín, Drážďany) vznikly v 18. a 19. století bohaté sbírky kamejí.

Odkazy

Literatura

  • Ottův slovník naučný, heslo Kameje. Sv. 13, str. 841

Související články

Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Kameje na Wikimedia Commons

Lucretia Borgia a Alfonso d´Este. Achát, kolem 1550
  • Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku německé Wikipedie.