Ezra Pound

Soubor:Ezra Pound.jpg

Snímek Ezry Pounda pořízený Alvinem Langdonem

Ezra Weston Loomis Pound (30. října 1885 – 1. listopadu 1972) byl americký básník, esejista, překladatel a literární teoretik. Jeho současníci (např. Thomas Stearns Eliot, H.D. (Hilda Doolittle), D. H. Lawrence, Ernest Hemingway, James Joyce) jej považovali za „pravděpodobně nejlepšího básníka své generace“ (Např. T. S. Eliot v dedikaci Pusté země). Je považován za významného modernistu, za zakladatele imagismu a vorticismu. Zajímal se o klasickou poezii, starší románskou a okcitánskou literaturu. Svými překlady a revizí děl Ernesta Fenollosy podnítil na Západě zájem o čínskou poezii. Většinu života prožil v Evropě – v Paříži a v Londýně, nejvíce pak v Itálii. V průběhu 2. světové války podporoval Mussoliniho režim a v Radio Roma propagoval fašismus. Při osvobozování Itálie byl zajat, převezen do USA a souzen. Byl umístěn do psychiatrické léčebny, kde strávil dvanáct let. Po propuštění odjel do Itálie, kde žil až do své smrti.

Básnické dílo

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ezra Pound Plné texty děl autora Ezra Pound na projektu Gutenberg (anglicky)

Rané básně

Již první zveřejněné básně fascinují obtížnou krásou jazyka, snahou o dokonalost formy. Z básnických sbírek tohoto období jsou nejvýznamnější:

• A Lume Spento
• Personae
• Exultations
• Provenza

Posléze se básník věnuje překladům z čínštiny, zejména překladům Li Po. Básnická sbírka Cathay obsahuje překlady Li Po (japonsky Rihaku), které významnou měrou přispěly k popularizaci čínské poezie na Západě. Tyto básně mají vliv na jeho vlastní tvorbu. Pound objevuje techniku „obrazu“, což má být způsob jak čtenáři umocnit zážitek a přiblížit jej myšlenkovému záměru autora. V Londýně a Pařiži pak přispívá do množství literárních časopisů, pro které objevuje T.S. Eliota a Jamese Joyce. Vzniká hnutí imagistů, autoři se snaží o dodržování následujících zásad, které definuje Ezra Pound:

• Nepoužívat jiná slova nežli nezbytně nutná (vynechat slovní vatu).
• Používat obrazy – tedy emoční a významové finty, které čtenáři umožní „vhled“.
• Rytmus básní „nemusí být podle metronomu“. Má se používat přirozený tok řeči s přihlédnutím k rytmice v moderní hudbě (klasické, zde nejde o jazz a synkopiku).

Příkladem může být jeho následující báseň v překladu Jana Zábrany:

Na stanici metra

Náhlé zjevení těch tváří v davu;
plátky květů na mokré černé větvi.

Střední období – do války

Ve vrcholném období svých „kratších útvarů“ – tedy básní v tradičním lyrickém stylu je Pound objevitelem staronových forem (kombinuje to nejlepší z klasické básnické tradice s novátorstvím). Jeho heslem je „Make it New“ – tedy „Udělej to nově“. Mimo svých výrazně expresivních básní také edituje Eliotovu Pustou zemi.

Nejpopulárnější básní Ezry Pounda vůbec je Hugh Selwyn Mauberley. Báseň má několik částí, Pound popisuje osudy fiktivního básníka, jehož snaha je i Poundovým ideálem, a to pozvednout poezii v moderní době nad ostatní umění.

V tomto období básník začíná tvořit rozsáhlý epicko-lyrický cyklus Cantos (jejich sto sedmnáct zpěvů postupně vychází v překladu Anny Kareninové). Rozsáhlé básně navazují na Homéra, Sapfó, Vergilia a na Danta. Jde o pokus shrnout veškerou evropskou kulturní zkušenost, promísit ji s názory na ekonomiku, vývoj společnosti jako celku, přidat souvislosti s čínskou poezií a historií Spojených států amerických. I velmi vzdělaní lidé mají problémy při snaze porozumět těmto básním, zvláště v pozdějších letech. Do války lze považovat Poundova Cantos za čitelná, s nejčastějšími odkazy k Homérově Odyssei, Konfuciově učení a k dějinám Benátského dóžectví.

Válka a pobyt v St. Elizabeth Hospital

V průběhu války vystupoval Ezra Pound v rádiu (Radio Roma), kde kritizoval Spojence, zejména pak USA. Naplno také dával vědět o svém antisemitismu. Na konci války byl Ezra Pound zatčen Američany a vězněn v Pise. Zde napsal Pisan Cantos, které posléze dostaly množství literárních cen. V Americe byl pak shledán duševně nemocným a nuceně hospitalizován.

Ukázka z Pisan Cantos v překladu Jana Zábrany:
CO JSI OPRAVDU MILOVAL, to ti zůstane,
ostatní je drek.
COS OPRAVDU MILOVAL, o to tě nikdo neoloupí,
COS OPRAVDU MILOVAL, je tvoje pravé dědictví.
Čí svět, můj nebo jejich
nebo ničí?
NEJPRVE přišlo to spatřené, TEPRVE POTOM hmatatelné
Elysium, přestože to bylo v sálech pekelných,
CO JSI OPRAVDU MILOVAL, je tvoje pravé dědictví.

V nemocnici psal, setkával se s přáteli. Jedněmi byl zavrhnut, druhými vášnivě hájen. Jeho básně-epopeje z tohoto období byly stále složitější. Je velmi těžké sledovat „co tím chtěl říci“.^[zdroj?] Nakonec i samotný Pound přiznal selhání svého záměru. Přesto se snažil Cantos dokončit.^[zdroj?]

Po propuštění

Básník odjíždí do milované Itálie, poskytoval rozhovory, pracoval na básních a esejích i na překladech. Ztrácí svoji vizi a jistotu toho, že restaurace etiky a kultury starého světa (antika, renesance) by mohla zachránit Evropu. V tomto smyslu poznamenává v rozhovoru, že je „posledním Američanem prožívajícím tragédii Evropy“.

Esejistika, překlady a kritika

K nejznámějším patří ABC četby (přeloženo Annou Kareninovou), ABC ekonomie, eseje o románské literatuře, trubadúrech, o okcitánštině, o tvorbě peněz a o hudbě. Pound hodně překládal románskou literaturu, čínské básníky (Li Poa), Konfucia.

Odkazy

Externí odkazy

• Autor Ezra Pound ve Wikizdrojích (anglicky)

Obrázky, zvuky či videa k tématu Ezra Pound na Wikimedia Commons