Sretenjská ústava: Porovnání verzí
m změna {{Wikizdroje}} → {{Wikizdroje2}} |
m {{Wikizdroje2}} do odkazů a s parametrem; kosmetické úpravy |
||
Řádek 5: | Řádek 5: | ||
== Externí odkazy == |
== Externí odkazy == |
||
{{Wikizdroje2| |
* {{Wikizdroje2|jazyk=sr|dílo=Устав Србије од 1835. године|Sretenjská ústava}} |
||
[[Kategorie:Dějiny Srbska]] |
[[Kategorie:Dějiny Srbska]] |
Verze z 26. 2. 2014, 12:11
Sretenjská ústava (srbsky Сретењски устав) byla první moderní ústavou autonomního Srbského knížectví. Dokument, který byl vypracován po vzoru francouzského z roku 1814 a belgické ústavy z roku 1830 byl na svou dobu velmi liberální, pokrokový a zařadil se mezi první svého druhu v Evropě.
Ústava se zmiňovala o demokratických institucích, jakými jsou například volený parlament, schvalující zákony a rozpočet – jako „centrální orgány moci“ uváděla knížete, státní radu a národní skupštinu. Taková ústava se přirozeně nemohla líbit oběma garantům srbské autonomie, tedy Rusku a Osmanské říši, kde panovaly mnohem více autoritářské režimy, obávající se přirozeně růstu vlivu liberálních sil. Nespokojenost vyjádřilo i sousední Rakousko. Kníže Miloš Obrenović se tak nakonec rozhodl ústavu nepřijmout.
Externí odkazy
- Dílo Устав Србије од 1835. године ve Wikizdrojích (srbsky)