Proletářská poezie: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Proletářská poezie''' je [[Česko|český]] [[literatura|literární]] směr 20. let [[20. století]]. Inspirací byla [[marxismus|marxistická]] [[Filosofie|filozofie]] a sen o [[revoluce|revoluční]] přeměně světa. Základy položil roku 1922 [[Jiří Wolker]] ve své stati ''Proletářská umění''. Zobrazuje především [[proletariát|dělnickou třídu]], její útlak a vykořisťování. Typickými znaky je nenávist k válce, touha po spravedlivém světě. Proletářská poezie se chce stát kolektivní záležitostí, má rétorické rysy, je určena k recitaci a má [[agitační]] cíl. Proletářskou poezii ovlivnil ruský básník [[Vladimir Vladimirovič Majakovskij|Vladimír Majakovskij]] svou agitační poezií. V této době mnoho mladých básníků sympatizuje s levicí (KSČ). Program proletářské literatury u nás se formoval v časopise Kmen, Červen, Var (redigování S. K. Neumanem). V duchu proletářské poezie vzniká první avantgardní skupina Devětsil (U. S. Devětsil). Období proletářské poezie končí smrtí jejího hlavního představitele Jiřího Wolkera. Přesto najdeme proletářská díla i u [[Jaroslav Seifert|Seiferta]] a [[Konstantin Biebl|Biebla]]. |
'''Proletářská poezie''' je [[Česko|český]] [[literatura|literární]] směr 20. let [[20. století]]. Inspirací byla [[marxismus|marxistická]] [[Filosofie|filozofie]] a sen o [[revoluce|revoluční]] přeměně světa. Základy položil roku 1922 [[Jiří Wolker]] ve své stati ''Proletářská umění''. Zobrazuje především [[proletariát|dělnickou třídu]], její útlak a vykořisťování. Typickými znaky je nenávist k válce, touha po spravedlivém světě. Proletářská poezie se chce stát kolektivní záležitostí, má rétorické rysy, je určena k recitaci a má [[agitační]] cíl. Proletářskou poezii ovlivnil ruský básník [[Vladimir Vladimirovič Majakovskij|Vladimír Majakovskij]] svou agitační poezií. V této době mnoho mladých básníků sympatizuje s levicí (KSČ). Program proletářské literatury u nás se formoval v časopise Kmen, Červen, Var (redigování S. K. Neumanem). V duchu proletářské poezie vzniká první avantgardní skupina Devětsil (U. S. Devětsil). Období proletářské poezie končí smrtí jejího hlavního představitele Jiřího Wolkera. Přesto najdeme proletářská díla i u [[Jaroslav Seifert|Seiferta]] a [[Konstantin Biebl|Biebla]]. |
||
==Program== |
==Program== |
||
Verze z 24. 2. 2014, 11:24
Proletářská poezie je český literární směr 20. let 20. století. Inspirací byla marxistická filozofie a sen o revoluční přeměně světa. Základy položil roku 1922 Jiří Wolker ve své stati Proletářská umění. Zobrazuje především dělnickou třídu, její útlak a vykořisťování. Typickými znaky je nenávist k válce, touha po spravedlivém světě. Proletářská poezie se chce stát kolektivní záležitostí, má rétorické rysy, je určena k recitaci a má agitační cíl. Proletářskou poezii ovlivnil ruský básník Vladimír Majakovskij svou agitační poezií. V této době mnoho mladých básníků sympatizuje s levicí (KSČ). Program proletářské literatury u nás se formoval v časopise Kmen, Červen, Var (redigování S. K. Neumanem). V duchu proletářské poezie vzniká první avantgardní skupina Devětsil (U. S. Devětsil). Období proletářské poezie končí smrtí jejího hlavního představitele Jiřího Wolkera. Přesto najdeme proletářská díla i u Seiferta a Biebla.
Program
- kolektivnost – jedinec nic neznamená, v centru zájmu je kolektiv dělníků
- revolučnost – revoluce vyřeší vše
- optimismus – optimistický pohled do budoucnosti
- tendenčnost – přiklání se k něčemu, autor není nestranný, ale obhajuje myšlenky revoluce
- realismus – pravdivé zobrazení skutečnosti
