Zimní pohádka: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
m bot rozložil {{Sisterlinks}} na šablony s parametry za použití AWB
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Cizojazyčné Wikizdroje; kosmetické úpravy
Řádek 36: Řádek 36:


== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
{{Commonscat|The Winter's Tale}}{{Wikizdroje|en:The Winter's Tale}}
{{Commonscat|The Winter's Tale}}{{Wikizdroje2|anglický|en|The Winter's Tale}}
{{ND titul|2148}}
{{ND titul|2148}}


{{Shakespeare}}
{{Shakespeare}}

[[Kategorie:Divadelní hry Williama Shakespeara]]
[[Kategorie:Divadelní hry Williama Shakespeara]]
[[Kategorie:Divadelní hry 17. století]]
[[Kategorie:Divadelní hry 17. století]]

Verze z 19. 2. 2014, 16:03

Faksimile první strany Zimní pohádky z roku 1623.

Zimní pohádka (v originále The Winter's Tale) je hra Williama Shakespearea, napsaná pravděpodobně v roce 1610 nebo 1611.

Hra se částečně odehrává v Čechách (v originále Bohemia). Ve hře se však kromě jména samotného nijak neobjevují české reálie (resp. jsou zcela nesmyslné - přistání na českém pobřeží, absolutně nečeská jména) a existují dokonce pochybnosti o tom, co konkrétně slovem Bohemia Shakespeare mínil. Na vysvětlení jména existuje celá řada teorií (řada lokalit s podobně znějícím názvem atd.).

Postavy

  • Leontes – sicilský král, přítel z dětství českého krále Polixena.
  • Hermiona – ctnostná a krásná sicilská královna.
  • Perdita – dcera Leonta a Hermiony, zamiluje se do českého prince Florizela
  • Polixenes – český král, Leontův přítel z dětství
  • Florizel – jeho jediný syn a dědic, zamiluje se do Perdity
  • Camillo – čestný sicilský šlechtic
  • Paulina – sicilská šlechtična.
  • Autolycus – vagabund
  • Starý pastýř – vychovává Perditu jako vlastní dceru
  • Antigonus – Paulinin manžel, zachránce Perdity

Děj

Šablona:Spoiler

Antigonus přísahá Leontovi věrnost, aby zachránil jeho dceru; John Opie.

Děj začíná na Sicílii. Český král Polixenos je přemlouván sicilským králem Leontem a jeho ženou Hermionou, aby zůstal déle. Polixenos nechce, ale nakonec ho Hermiona přemluví. Sicilský král získá podezření, že ho žena s hostem podvádí. Chce po svém dvořanu Camillovi, aby Polixena zabil. Přesvědčuje ho o manželčině vině, až nakonec dvořana přemluví.

Camillo všechno českému králi na jeho naléhání prozradí, pomůže mu utéci do Čech a uteče spolu s ním. Leontess dá zavřít těhotnou královnu do vězení a zakazuje jí stýkat se s jejich synem Mamilliem. Královna ve vězení porodí, Paulina si půjčí její dcerku a nese ji ukázat králi. Chce, aby mu došlo, jak pošetile se chová. Král je přesvědčen, že dcera není jeho, a chce ji nechat zabít, pak pověří Antigona, aby jí lodí odvezl někam daleko a nechal ji tam na pospas vlkům.

Antigonus nechá dítě na pobřeží přímořských Čech, kde ho najde Starý pastýř a Mladý pasák. Osvojí si malou Perditu za dceru a sestru. Královna je ještě v šestinedělí tažena před soud, kde jí král prohlašuje za nevěrnici – královna se obhajuje, náhle však dorazí zpráva od poddaného, že jejich syn zemřel – utrápil se kvůli matčině nepřítomnosti. Královna omdlí, odnáší ji a nedlouho na to Paulina přichází ke králi se zprávou, že královna zemřela.

Čeká nás smršť, a navíc v tomhle kraji prý zdržuje se hodně dravých šelem...
— Námořník o Čechách

V druhé polovině se děj přenese do Čech. Florizel, syn Polixena, se uchází o Perditu, domnělou pastýřovu dceru. Polixenes s Camillem v přestrojení navštíví Pastýře a sledují lásku mladých, Polixenes se Florizela vyptává, jestli o tom ví otec, a radí, aby mu o tom řekl. Florizel odmítá, král mu odhalí svoje přestrojení a zakazuje svatbu.

Autolycus na malbě z roku 1836; Charles Robert Leslie.

Camillo pomůže dvojici naplánovat útěk – navrhne jim, aby utekli na Sicílii – Leontes už ho dlouho žádá, aby přijel, ale Polixenes mu to nechce dovolit. Pastýři chtějí jít za králem a prozradit mu, že Perdita se u nich nenarodila, také mu chtěli ukázat uzlíček s kabátkem a „tajnostmi“, které se k jejímu nalezení vztahují, zastaví je prospěchář Autolycus, který má na sobě Florizelovy šaty. Pastýři věří, že je to šlechtic, dávají mu své zlato. Autolycus je chce zavést k princi, vidí v tom lepší prospěch. Florizel a Perdita dorazí k Leontovi, ten se diví jejich neohlášenému příjezdu, ale je rád, že je vidí. Florizel označuje Perditu jako libyjskou princeznu.

Náhle přichází dvořan se zprávou, že připlul král Polixenes a žádá, aby jeho syn byl uvězněn za útěk a za to, že se chce oženit s pasačkou. Z rozmluvy tří šlechticů se dozvídáme, že Leontes našel svou ztracenou dceru.

Pastýři byli povýšeni na šlechtice a mladý pasák se rozhodne pomoci Autolycovi ke dvoru. Všichni se jdou podívat na sochu královny Hermiony u Pauliny, která má vypadat jako živá. Hermiona stojí jako socha a král se podivuje tomu, jak živě vypadá. Paulina ji vyzve, aby se pohnula, a dozvídáme se, že Hermiona byla celou dobu živá a skrývala se. Leontes dává na oplátku Paulině, jejíž muž Antigonus utonul při ukládání Perdity na pobřeží, za muže věrného Camilla. Šablona:Endspoiler

Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Zimní pohádka na Wikimedia Commons Dílo [[:s:{{{jazyk}}}:{{{dílo}}}|{{{dílo}}}]] ve Wikizdrojích (ISO 639-1? V jazyce "{{{jazyk}}}") Zimní pohádka v databázi Archivu Národního divadla