Modrý Kameň (hrad): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m typo
m čeština
Řádek 86: Řádek 86:
}}
}}
</ref>
</ref>
V písemné zmínce z roku 1285 je zmíněn majitel a i předpokládaný stavebník hradu Peter Forró. Po jeho smrti sídlo získali synové Kazimíra z bínské větve Huntovcov-Poznanovců. Ale už v roce [[1290]] ho dobyli zpět Petrovi sourozenci, zakladatelé rodu Balašovců. Jejich držení hradu přerušil [[Matúš Čák Trenčanský|Matúš Čák Trenčianský]], ale po jeho smrti se vrátil do jejich moci.<ref name="placek">PLAČEK, M.; BÓNA, M. 2007. ''[[Encyklopédia slovenských hradov]]'', vyd. Slovart, s.r.o., Bratislava. ISBN 978-80-8085-287-0</ref>
V písemné zmínce z roku 1285 je zmíněn majitel a i předpokládaný stavebník hradu Peter Forró. Po jeho smrti sídlo získali synové Kazimíra z bínské větve Huntů-Poznanů. Ale už v roce [[1290]] ho dobyli zpět Petrovi sourozenci, zakladatelé rodu Balašů. Jejich držení hradu přerušil [[Matúš Čák Trenčanský|Matúš Čák Trenčianský]], ale po jeho smrti se vrátil do jejich moci.<ref name="placek">PLAČEK, M.; BÓNA, M. 2007. ''[[Encyklopédia slovenských hradov]]'', vyd. Slovart, s.r.o., Bratislava. ISBN 978-80-8085-287-0</ref>Hrad byl celá staletí majetkem šlechtické rodiny [[Balašové|Balašů]]<ref name="pamiatky" /> (dříve ''Balassů''<ref name="Slovenské hrady">
Hrad byl celá staletí majetkem šlechtické rodiny [[Balašovci|Balašovci]]<ref name="pamiatky" /> (starší ''Balassovcov'' <ref name="Slovenské hrady">
{{Citace monografie
{{Citace monografie
| příjmení = Janota
| příjmení = Janota
Řádek 103: Řádek 102:
| jazyk = slovensky
| jazyk = slovensky
}}
}}
</ref>), který ho vlastnili až do [[19. století]].
</ref>), kteří ho vlastnili až do [[19. století]].


Vzhled hradu byl několikrát změněn v důsledku mnoha rekonstrukcí a přestaveb. První výraznější oprava hradu se konala v letech [[1609]] až [[1612]] <ref name="Slovenské hrady" />, kdy získal renesanční vzezření <ref name="hrady">
Vzhled hradu byl několikrát změněn v důsledku mnoha rekonstrukcí a přestaveb. První výraznější oprava hradu se konala v letech [[1609]] až [[1612]]<ref name="Slovenské hrady" />, kdy získal renesanční vzezření<ref name="hrady">
{{Citace elektronické monografie
{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| příjmení =
Řádek 119: Řádek 118:
| jazyk = slovensky
| jazyk = slovensky
}}
}}
</ref>. Důvodem bylo to, že v roce [[1576]] <ref name="Slovenské hrady" /> (některé prameny uvádějí rok [[1575]] <ref name="pamiatky" />) hrad obsadili Turci, kteří ho opustili až v roce [[1593]], přičemž hrad zničili. Při této rekonstrukci hradu vznikly i dělostřelecké plošiny. V době [[Protihabsburská stavovská povstání v Uhrách|stavovských povstání]] na začátku [[17. století]] se hradní majitel Zikmund Balaša ucházel o funkci [[Sedmihradsko|sedmihradského]] knížete a za tímto účelem se neváhal spojit i s Turky. Proto hrad v roce [[1616]] dobylo královské vojsko a Zikmund byl uvězněn. V rámci bezohledného vpádu byl hrad znovu napaden Turky v roce [[1659]]. V roce [[1683]] hrad dobývali povstalecká vojska [[Imrich Tököli|Imricha Tököliho]] a hrad byl značně poškozen. Tato poškození již majitelé neobnovili.<ref name="placek" />
</ref>. Důvodem bylo to, že v roce [[1576]]<ref name="Slovenské hrady" /> (některé prameny uvádějí rok [[1575]]<ref name="pamiatky" />) hrad obsadili Turci, kteří ho opustili až v roce [[1593]], přičemž hrad zničili. Při této rekonstrukci hradu vznikly i dělostřelecké plošiny. V době [[Protihabsburská stavovská povstání v Uhrách|stavovských povstání]] na začátku [[17. století]] se hradní majitel Zikmund Balaša ucházel o funkci [[Sedmihradsko|sedmihradského]] knížete a za tímto účelem se neváhal spojit i s Turky. Proto hrad v roce [[1616]] dobylo královské vojsko a Zikmund byl uvězněn. V rámci bezohledného vpádu byl hrad znovu napaden Turky v roce [[1659]]. V roce [[1683]] hrad dobývala povstalecká vojska [[Imrich Tököli|Imricha Tököliho]] a hrad byl značně poškozen. Tato poškození již majitelé neobnovili.<ref name="placek" />


V první polovině [[18. století]] postavil tehdejší majitel Gabriel Balaša <ref name="muzeum" /> na starších zničených základech rozsáhlý<ref name="Slovenské hrady" /> [[Baroko|barokní]] zámeček, který však byl postaven pouze na dolním nádvoří hradu; horní část hradu se obnovy nedočkala a tyto prostory se využily jako zahrada, která také patří mezi národní kulturní památky.<ref>
V první polovině [[18. století]] postavil tehdejší majitel Gabriel Balaša<ref name="muzeum" /> na starších zničených základech rozsáhlý<ref name="Slovenské hrady" /> [[Baroko|barokní]] zámeček, který však byl postaven pouze na dolním nádvoří hradu; horní část hradu se obnovy nedočkala a tyto prostory se využily jako zahrada, která také patří mezi národní kulturní památky.<ref>
{{Citace elektronické monografie
{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| příjmení =
Řádek 137: Řádek 136:
</ref> K zámku byla později přistavěna i kaple [[Svatá Anna|svaté Anny]].
</ref> K zámku byla později přistavěna i kaple [[Svatá Anna|svaté Anny]].


V [[19. století|19.]] a [[20. století]] hrad několikrát změnil majitele; v roce [[1813]] hrad od rodu Balašovců získal župan Forgáč z Gýmeše a Haliče, po něm se majitelem hradu stal hrabě Károly. Poslední soukromou majitelkou byla Károlyho dcera Gabriela Almášiová, která ho však v roce [[1923]] prodala státu <ref name="pamiatky" /><ref name="muzeum" />, který je jeho vlastníkem až do současnosti. Od roku [[1991]] je v hradě [[Múzeum bábkarských kultúr a hračiek|Muzeum loutkářských kultur a hraček]] [[Slovenské národní muzeum|Slovenského národního muzea]].<ref name="muzeum" />
V [[19. století|19.]] a [[20. století]] hrad několikrát změnil majitele; v roce [[1813]] hrad od rodu Balašů získal župan Forgáč z Gýmeše a Haliče, po něm se majitelem hradu stal hrabě Károly. Poslední soukromou majitelkou byla Károlyho dcera Gabriela Almášiová, která ho však v roce [[1923]] prodala státu <ref name="pamiatky" /><ref name="muzeum" />, který je jeho vlastníkem až do současnosti. Od roku [[1991]] je v hradě [[Múzeum bábkarských kultúr a hračiek|Muzeum loutkářských kultur a hraček]] [[Slovenské národní muzeum|Slovenského národního muzea]].<ref name="muzeum" />


== Galerie ==
== Galerie ==

Verze z 7. 2. 2014, 00:13

Šablona:Infobox budova Hrad Modrý kameň (starší názvy: 1290-Keykkw[1][2], 1446-Kekkew[1][2] maďarsky Kékkö, německy Blauenstein), je goticko-renesanční hrad pocházející z druhé poloviny 13. století, který se nachází v banskobystrickém kraji v okrese Veľký Krtíš a je postaven nad stejnojmenným městem v nadmořské výšce asi 315 m n. m..

Součástí hradního komplexu je i barokní zámeček, který však byl postaven až o několik století později. V současnosti je hrad spolu s areálem (kam patří například zahrada, most, hradní kaple, hospodářská budova či příkop) evidován jako národní kulturní památka SR.[3][4]

Dějiny

Výstavba tohoto hradu pravděpodobně začala po tatarském vpádu, i když pamětní tabule datuje vznik hradu již do roku 1237 [5]. Nejstarší písemné zmínky o hradu se datují do let 1278 a 1290.[2] V písemné zmínce z roku 1285 je zmíněn majitel a i předpokládaný stavebník hradu Peter Forró. Po jeho smrti sídlo získali synové Kazimíra z bínské větve Huntů-Poznanů. Ale už v roce 1290 ho dobyli zpět Petrovi sourozenci, zakladatelé rodu Balašů. Jejich držení hradu přerušil Matúš Čák Trenčianský, ale po jeho smrti se vrátil do jejich moci.[6]Hrad byl celá staletí majetkem šlechtické rodiny Balašů[2] (dříve Balassů[7]), kteří ho vlastnili až do 19. století.

Vzhled hradu byl několikrát změněn v důsledku mnoha rekonstrukcí a přestaveb. První výraznější oprava hradu se konala v letech 1609 až 1612[7], kdy získal renesanční vzezření[1]. Důvodem bylo to, že v roce 1576[7] (některé prameny uvádějí rok 1575[2]) hrad obsadili Turci, kteří ho opustili až v roce 1593, přičemž hrad zničili. Při této rekonstrukci hradu vznikly i dělostřelecké plošiny. V době stavovských povstání na začátku 17. století se hradní majitel Zikmund Balaša ucházel o funkci sedmihradského knížete a za tímto účelem se neváhal spojit i s Turky. Proto hrad v roce 1616 dobylo královské vojsko a Zikmund byl uvězněn. V rámci bezohledného vpádu byl hrad znovu napaden Turky v roce 1659. V roce 1683 hrad dobývala povstalecká vojska Imricha Tököliho a hrad byl značně poškozen. Tato poškození již majitelé neobnovili.[6]

V první polovině 18. století postavil tehdejší majitel Gabriel Balaša[5] na starších zničených základech rozsáhlý[7] barokní zámeček, který však byl postaven pouze na dolním nádvoří hradu; horní část hradu se obnovy nedočkala a tyto prostory se využily jako zahrada, která také patří mezi národní kulturní památky.[8] K zámku byla později přistavěna i kaple svaté Anny.

V 19. a 20. století hrad několikrát změnil majitele; v roce 1813 hrad od rodu Balašů získal župan Forgáč z Gýmeše a Haliče, po něm se majitelem hradu stal hrabě Károly. Poslední soukromou majitelkou byla Károlyho dcera Gabriela Almášiová, která ho však v roce 1923 prodala státu [2][5], který je jeho vlastníkem až do současnosti. Od roku 1991 je v hradě Muzeum loutkářských kultur a hraček Slovenského národního muzea.[5]

Galerie

  • Letecká fotografie hradu
    Letecká fotografie hradu
  • Letecká fotografie hradu
    Letecká fotografie hradu
  • Letecká fotografie hradu
    Letecká fotografie hradu

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Modrý Kameň (hrad) na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ a b c Modrý Kameň, hrad (ruina) [online]. www.hrady.sk. Dostupné online. (slovensky) 
  2. ↑ a b c d e f Modrý Kameň hrad [online]. www.pamiatky.net. Dostupné online. (slovensky) 
  3. ↑ Karta Národnej kultúrnej pamiatky Modrý kameň (hrad) [online]. Pamiatkový ústav Slovenskej republiky. Dostupné online. (slovensky) 
  4. ↑ Zoznam hradov chránených ako KP [online]. Pamiatkový ústav Slovenskej republiky. Dostupné online. (slovensky) 
  5. ↑ a b c d MBK - Hrad Modrý Kameň [online]. www.muzeum.sk. Dostupné online. (slovensky) 
  6. ↑ a b PLAČEK, M.; BÓNA, M. 2007. Encyklopédia slovenských hradov, vyd. Slovart, s.r.o., Bratislava. ISBN 978-80-8085-287-0
  7. ↑ a b c d JANOTA, Ľudovít. Slovenské hrady. Bratislava: Tatran, 1974. Kapitola Modrý Kameň, s. 213. (slovensky) 
  8. ↑ Karta Národnej kultúrnej pamiatky Modrý kameň (hrad) - záhrada [online]. Pamiatkový ústav Slovenskej republiky. Dostupné online. (slovensky) 

Související články

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Modrý_Kameň_(hrad)&oldid=11182913“