Pozorování: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
MajkaDlo (diskuse | příspěvky)
MajkaDlo (diskuse | příspěvky)
Řádek 24: Řádek 24:
*'''Skryté pozorování''' jako takové nenarušuje přirozenost skupiny, a dovoluje tak hlubší pochopení zkoumané skutečnosti. Zároveň však pozorovateli hrozí neustále riziko prozrazení, které ''může v jistém sociálním prostředí dlouhodobě zdiskreditovat jako jeho výzkum, tak výzkum vůbec''<ref name="r1" />. Se skrytým pozorováním se také silnější spojuje otázka etickosti takového výzkumu. Podobně jako zúčastnenosť, ze samotné podstaty skryté pozorování vylučuje použijte kvantitativního přístupu.
*'''Skryté pozorování''' jako takové nenarušuje přirozenost skupiny, a dovoluje tak hlubší pochopení zkoumané skutečnosti. Zároveň však pozorovateli hrozí neustále riziko prozrazení, které ''může v jistém sociálním prostředí dlouhodobě zdiskreditovat jako jeho výzkum, tak výzkum vůbec''<ref name="r1" />. Se skrytým pozorováním se také silnější spojuje otázka etickosti takového výzkumu. Podobně jako zúčastnenosť, ze samotné podstaty skryté pozorování vylučuje použijte kvantitativního přístupu.
== Odkazy ==
== Odkazy ==

=== Reference ===
=== Reference ===
<references />

{{Překlad|jazyk = sk|článek = Pozorovanie|revize = 5688894}}
{{Překlad|jazyk = sk|článek = Pozorovanie|revize = 5688894}}
<references />
<references />

Verze z 3. 2. 2014, 15:08

Pozorování by se dalo obecně definovat jako smyslová percepce okolního světa. Vědecké pozorování se na rozdíl od "laického" pozorování dá definovat jako technika sběru informací založená na zaměřeném, systematickém a organizovaném sledování aspektů, fenoménů, které jsou předmětem zkoumání[1]. Vědecké pozorování je jedna ze všeobecně akceptovaných vědeckých metod, a hraje tak důležitou roli v rámci kvalitativního a kvantitativního výzkumu.

Obecné dělení pozorování

Nejpřehlednější dělením pozorování je jednoznačně dělení na pozorování přímé (smyslové - nejčastěji se jedná o pozorování prostřednictvím primárních zrakových a sluchových vjemů) a pozorování nepřímé (zprostředkované - např. prostřednictvím mikroskopu, dotazníku či videozáznamu).

Podobně jako pro jiné vědecké metody platí i pro pozorování základní rozdělení na kvalitativní a kvantitativní v závislosti na charakteru získávaných informací. O účelu kvalitativního či kvantitativního pozorování se doktor Miroslav Disman vyjádřil následovně:

Rozumět to je úkolem kvalitativního výzkumu. Kvantitativní výzkum je pouze brutální a primitivní nástroj pro testování hypotéz. Má však jednu nesmírně důležitou vlastnost: je nám schopen říct, jaká je pravděpodobnost, že jsme na omylu[2].

Dělení pozorování

Podle stupně formalizace

Standardizované pozorování

Vyznačuje vysokou mírou formalizace. Již před zahájením pozorování je stanoveno co, jak, jak často, kde a ideálně s jakými předpoklady vývoje budeme pozorovat. Pozorování tohoto druhu zpravidla dovoluje použití záznamového archu jakož i aplikaci více zaškolených pozorovatelů současně. Typicky se jedná o kvantitativní přístup ke zkoumání.

Nestandardizované pozorování

Pro nestandardizované pozorování je typický dost nízký až nulový stupeň formalizace[1]. Dokonce i výběr souboru pozorovaných objektů se odehrává až v průběhu pozorování a na základě rozhodování pozorovatele. V praxi často představuje předchozí fázi standardizovaného pozorování a v takovém případě je jeho cílem konkretizace parametrů pozorování a vytvoření hypotézy. Z charakteru nestandardizovaných pozorování se dá usoudit, že se většinou jedná o metodu kvalitativního výzkumu.

Polostandardizované pozorování

Střední cestu najdeme v polostandardizovaném pozorování, které umožňuje na určité aspekty jevu nacházet odpovědi s použitím vysoce formalizovaného pozorování a na zbývající rozsah naopak nízkou mírou formalizace pozorování.

Dělení v rámci sociálních věd

Podle předvídání pozorovatele

  • Zúčastněné pozorování (také vnitřní) je takové pozorování, při kterém pozorovatel vstupuje do skupiny zkoumaných subjektů, stává se aktivním členem skupiny. Obvykle bývá součástí komplexnějšího zkoumání skupiny[1], s úkolem odhalit vnitřní perspektivu účastníků[3] a bývá doprovázeno dalšími metodami vědeckého výzkumu (např. nestandardizovaným rozhovorem). Tento druh pozorování se volí hlavně v případech, kdy je objekt pozorování do značné míry neznámý, uzavřený (náboženská sekta), což zároveň vylučuje použití pozorování standardizovaného. Zároveň je zúčastněné pozorování spojené s otázkou etickosti mnohem výraznější než pozorování nezúčastněné, už jen kvůli nutnosti aktivity v rámci skupiny. Také se vyznačuje vyšší mírou rizika zpochybnění objektivity pozorovatele a zpravidla i nemožností vedení komplexních průběžných záznamů.
  • Nezúčastněné pozorování volíme v případě znepřístupnění nebo pro výzkum neopodstatněného vstupu do pozorované skupiny. V případě věd přírodních bývá takové pozorování jedinou alternativou, z důvodu neživého charakteru objektu zkoumání. Nezúčastněné pozorování může mít jako standardizovanou, tak nestandardizované podobu.

Podle pozice pozorovatele

  • V rámci zjevného (otevřeného) pozorování jsou si jeho subjekty vědomy, že výzkumník není takříkajíc jedním z nich. Výzkumník tento fakt nejen nepopírá, ale pokud si to vyžaduje nejednoznačnost situace, tak na něj dokonce upozorní. Nejhmatatelnější nevýhoda takového pozorování je možnost výrazného zkreslení plynoucího z určitého rušení pozorovaných, z jejich následné stylizace[1]. Tento rozdíl mezi pozorovaným a výzkumníkům je při zúčastněném pozorování stíraný časem stráveným ve skupině. Výhodou otevřeného pozorování je klasická možnost volby mezi standardizovanou a nestandardizovaných formou jakož i možnost vést o výzkumu plnohodnotný záznam.
  • Skryté pozorování jako takové nenarušuje přirozenost skupiny, a dovoluje tak hlubší pochopení zkoumané skutečnosti. Zároveň však pozorovateli hrozí neustále riziko prozrazení, které může v jistém sociálním prostředí dlouhodobě zdiskreditovat jako jeho výzkum, tak výzkum vůbec[1]. Se skrytým pozorováním se také silnější spojuje otázka etickosti takového výzkumu. Podobně jako zúčastnenosť, ze samotné podstaty skryté pozorování vylučuje použijte kvantitativního přístupu.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pozorovanie na slovenské Wikipedii.

  1. a b c d e Reichel, Denis. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grand Publishing, 2009
  2. Disman, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost. Vyd.1.Praha: Karolinum, 2002
  3. Hendl, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Vyd.1. Praha: Portál, 2005

Související články