Občanský zákoník: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
m Editace uživatele 46.253.96.18 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je 83.240.7.60
Řádek 2: Řádek 2:
{{různé významy|stránka=zákoník (rozcestník)}}
{{různé významy|stránka=zákoník (rozcestník)}}
[[Soubor:Code Civil 1804.png|thumb|První strana Code Civil z roku 1804]]
[[Soubor:Code Civil 1804.png|thumb|První strana Code Civil z roku 1804]]
'''Občanský zákoník''' je [[zákoník]] komplexně a systematicky upravující [[hmotné právo|hmotné]] [[soukromé právo]] určitého státu a kanálů. V některých{{kde?}} zemích ho může zahrnovat téměř celé, v jiných reguluje jen jeho nejdůležitější partie, zejména [[občanské právo]], a například [[obchodní právo]] či [[rodinné právo]] bývá zahrnuto v samostatných zákonech. Systematická organizace práva do [[zákoník]]ů je typická pro [[Kontinentální evropské právo|kontinentální evropskou tradici]].
'''Občanský zákoník''' je [[zákoník]] komplexně a systematicky upravující [[hmotné právo|hmotné]] [[soukromé právo]] určitého státu. V některých{{kde?}} zemích ho může zahrnovat téměř celé, v jiných reguluje jen jeho nejdůležitější partie, zejména [[občanské právo]], a například [[obchodní právo]] či [[rodinné právo]] bývá zahrnuto v samostatných zákonech. Systematická organizace práva do [[zákoník]]ů je typická pro [[Kontinentální evropské právo|kontinentální evropskou tradici]].


V oblasti [[Procesní právo|procesního práva]] ho doplňují soudní řády, v České republice je to [[občanský soudní řád]].
V oblasti [[Procesní právo|procesního práva]] ho doplňují soudní řády, v České republice je to [[občanský soudní řád]].

Verze z 23. 1. 2014, 13:34

Další významy jsou uvedeny na stránce zákoník (rozcestník).
První strana Code Civil z roku 1804

Občanský zákoník je zákoník komplexně a systematicky upravující hmotné soukromé právo určitého státu. V některých[kde?] zemích ho může zahrnovat téměř celé, v jiných reguluje jen jeho nejdůležitější partie, zejména občanské právo, a například obchodní právo či rodinné právo bývá zahrnuto v samostatných zákonech. Systematická organizace práva do zákoníků je typická pro kontinentální evropskou tradici.

V oblasti procesního práva ho doplňují soudní řády, v České republice je to občanský soudní řád.

Historie

Myšlenka upravit celý korpus práva uceleným souborem zákonů je velmi stará (viz například Corpus iuris civilis císaře Justiniána ze 6. století), účelného naplnění došla však až pod vlivem idejí osvícenství počátkem 19. století.

Prvním (a ve znění novel dodnes platným) občanským zákoníkem z tohoto období je francouzský občanský zákoník z roku 1804. Tento zákoník inspiroval přijímání obdobných legislativních děl v dalších evropských zemích. Pro české země měl velký význam rakouský Všeobecný zákoník občanský (Allgemeines bürgerliches Gesetzbuch, zkratka ABGB) z roku 1811, který v Rakouskau stále platí. Stále platný je také mladší a obsáhlý německý občanský zákoník (Bürgerliches Gesetzbuch, zkratka BGB) z roku 1896.

Snaha o komplexní kodifikaci soukromého práva se naopak vyhnula zemím angloamerické právní kultury, protože jejich právo tradičně vznikalo především na základě soudních precedentů (case law) a vznik rozsáhlých kodexů nemá tradici.

Československé a české občanské zákoníky

Všeobecný zákoník občanský byl do československého práva přejat recepčním zákonem, platil však jen v české části státu, protože na Slovensku a Podkarpatské Rusi bylo v soukromoprávní oblasti recipováno uherské zvykové právo. Tento dualismus se za celé předválečné období nepodařilo překonat, ačkoli byla už v roce 1937 připravena osnova československého občanského zákoníku. Tu se však vzhledem k nadcházejícím událostem nepodařilo projednat a tak až v roce 1950 byl přijat střední zákoník občanský. ABGB však v části věnované pracovnímu právu platil až do roku 1965.

Střední občanský zákoník nicméně nezahrnoval veškeré soukromé právo a především byl záhy nahrazen novou právní úpravou. Následující a díky zásadní novelizaci z roku 1991 až do roku 2013 platný občanský zákoník z roku 1964 v tendenci roztříštit soukromé právo do více samostatných zákonů pokračoval, takže úpravu obchodních vztahů přenechal obchodnímu zákoníku, rodinné vztahy zákonu o rodině a pracovněprávní vztahy zákoníku práce. Neobsahoval též otázky spolkového práva, nadačního práva či pojišťovnického práva a samostatné zákony byly věnovány i bytům a nebytovým prostorům.

Skutečnou kodifikací soukromého práva je nový občanský zákoník, přijatý roku 2012. Účinnosti nabyl 1. ledna 2014.

Literatura

  • SCHELLE, K. – TAUCHEN, J. Občanské zákoníky: kompletní sbírka občanských zákoníků, důvodových zpráv a dobových komentářů. Ostrava: Key Publishing, 2012, 1019 s., ISBN 9788074181467.