Kostel svatého Ducha (Praha): Porovnání verzí
m Bot: Odstranění 3 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q2282608) |
m rekat. |
||
| Řádek 31: | Řádek 31: | ||
[[Kategorie:Gotické kostely v Praze|Ducha]] |
[[Kategorie:Gotické kostely v Praze|Ducha]] |
||
[[Kategorie:Kostely pražské arcidiecéze|Ducha]] |
[[Kategorie:Kostely pražské arcidiecéze|Ducha]] |
||
| ⚫ | |||
[[Kategorie:Kulturní památky v Praze]] |
[[Kategorie:Kulturní památky v Praze]] |
||
| ⚫ | |||
Verze z 21. 1. 2014, 17:20
Kostel sv. Ducha na Starém Městě v Praze v Dušní ulici je gotická jednolodní stavba z 2. čtvrtiny 14. století.
Historie
Tento kostel původně stál vedle benediktinského kláštera, který vznikl spolu s tímto chrámem. Za husitských válek byly jeho budovy rozprodány, ale později byl obnoven. Zanikl na konci 16. století, kdy přešel klášter pod správu benediktinek od sv. Jiří na Pražském hradě. Kostel ale posléze získává farní status, konvent není již obnoven. Na konci 17. století dochází k rozsáhlým opravám a barokní přestavbě po požáru (1689).Tato oprava se nakonec trvala do roku 1691. Architekta přestavby neznáme, uváděn je pouze stavitel Petr Ehrhard. Na začátku 19. století dochází k opravě sakristie. V souvislosti s touto stavební úpravou dochází i k navýšení věže nad sakristií. Roku 1833 je vztyčen sanktusník. Dále probíhají drobné opravy fasády, oken, krovu apod. Roku 1888 jsou instalovány nové varhany. V průběhu asanace je zpevněno podloží kostela a jsou objeveny zbytky starší zástavby. Dále je stržena stará sakristie a nahrazena novou.[1] Do tohoto kostela, který stal nejblíže Židovskému městu, museli za vlády Ferdinanda I. docházet Židé na katolická kázání. Až v roce 1785 byla zrušena jejich povinnost platit tzv. Glöckelgeld, což byl poplatek za zvonění proti mračnům a povodním.[2]
Výzdoba
Dnešní podoba interiéru tohoto kostela pochází nejvíce z 18. století. Vybavení bylo po roce 1780 doplněno o prvky ze zrušených okolních kostelů.Dále se v kostele nacházejí oltáře sv. Otýlie a oltář Nejsv. Srdce Páně, oba z 18. století. Další oltáře, sv. Judy Tadeáše a sv. Vavřince, pocházejí také z 18. století.[1] Oltářní obraz sv. Josefa vytvořil Jan Jiří Heintsche. Nachází se zde též sousoší Pieta (ze 14. století), které sem byla přesunuta ze zrušeného kláštera cyriaků. Pochází snad z okruhu Mistra týnského ukřižování, za husitských válek silně poškozena, byly ji uraženy obě hlavy a Kristova chodila. V roce 1627 nalezeny všechny části v sutinách. Roku 1628 restaurována, ve 20. století odstraněny barokní nátěry. Dále se zde nachází pozdně gotická socha sv. Anny (začátek 16. století) a dvě busty sv. Vojtěcha. Dále jsou a stěnách zavěšeny obrazy posledního soudu a na protější straně obrazy z legendy sv. Václava
Před kostel byla instalována kamenná socha sv. Jana Nepomuckého od Ferdinanda Maximiliána Brokofa, jež původně stála na náměstí Curieových.[2]
Reference
- ↑ a b Petr Vlček a kol. Umělecké památky Prahy Staré Město, Josefov, Academia 1996, Praha, ISBN 80-200-0563-3, str. 61
- ↑ a b Eduard Škoda: Pražské svatyně, Libri 2002, Praha, ISBN 80-7277-098-5, str. 180
Odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Ducha na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je kostel svatého Ducha
Šablona:Geo cz
Literatura
- EKERT, František. Posvátná místa král. hl. města Prahy. Svazek I. Praha: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1883. Dostupné online. - kapitola Farní chrám sv. Ducha někdy s panenským klášterem Benediktinek, s. 465-470.