Modrý Kameň (hrad): Porovnání verzí
m překlad článku sk:Modrý Kameň (hrad) udělátkem Česko-slovenské Wikipedie |
překlad článku sk:Modrý Kameň (hrad) udělátkem Česko-slovenské Wikipedie |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Pracuje se}} |
|||
'''Hrad Modrý kámen''' (starší názvy: [[1290]]-''Keykkw''<ref name="hrady" /><ref name="pamiatky" />, [[1446]]-''Kekkew''<ref name="hrady" /><ref name="pamiatky" />, {{hun|Kékkö}}, {{deu|Blauenstein}}) je [[Gotika|goticko]]-[[Renesance|renesanční]] hrad pocházející z druhé poloviny [[13. století]], který se nachází v [[Banskobystrický kraj|banskobystrickém kraji]] v [[Okres Veľký Krtíš|okrese Veľký Krtíš]] a je postaven nad [[Modrý Kameň|stejnojmenným městem]] v nadmořské výšce asi {{mnm|315|w}} |
'''Hrad Modrý kámen''' (starší názvy: [[1290]]-''Keykkw''<ref name="hrady" /><ref name="pamiatky" />, [[1446]]-''Kekkew''<ref name="hrady" /><ref name="pamiatky" />, {{hun|Kékkö}}, {{deu|Blauenstein}}) je [[Gotika|goticko]]-[[Renesance|renesanční]] hrad pocházející z druhé poloviny [[13. století]], který se nachází v [[Banskobystrický kraj|banskobystrickém kraji]] v [[Okres Veľký Krtíš|okrese Veľký Krtíš]] a je postaven nad [[Modrý Kameň|stejnojmenným městem]] v nadmořské výšce asi {{mnm|315|w}} |
||
Verze z 17. 1. 2014, 12:58
Hrad Modrý kámen (starší názvy: 1290-Keykkw[1][2], 1446-Kekkew[1][2], Šablona:Hun, Šablona:Deu) je goticko-renesanční hrad pocházející z druhé poloviny 13. století, který se nachází v banskobystrickém kraji v okrese Veľký Krtíš a je postaven nad stejnojmenným městem v nadmořské výšce asi {{subst:#ifeq:315|l|[[nadmořská výška{{subst:!}}m n. m.]]|m n. m.}}
Součástí hradního komplexu je i barokní zámeček, který byl však postaven až o několik století později. V současnosti je hrad spolu s areálem (kam patří například zahrada, most, hradní kaple, hospodářská budova, zda příkop) evidován jako národní kulturní památka.[3][4]
Dějiny
Výstavba tohoto hradu se začala pravděpodobně po tatarském vpádu, i když pamětní tabule datuje vznik hradu již do roku 1237 [5]. Nejstarší písemné zmínky o hradu se datují do let 1278 a 1290.[2] V písemné zmínce z roku 1285 je zmíněn majitel ai předpokládaný stavebník hradu Peter Forró. Po jeho smrti sídlo získali synové Kazimíra z bínské větve Huntovcov-Poznanovců. Ale už v roce 1290 ho dobyli zpět Petrovi sourozenci, zakladatelé rodu Balašovci. Jejich držení hradu přerušil Matúš Čák Trenčianský, ale po jeho smrti se vrátil do jejich moci.[6] Hrad byl celá staletí majetkem šlechtické rodiny Balašovci[2] (starší Balassovcov [7]), který ho vlastnili až do 19. století.
Vzhled hradu byl několikrát změněn v důsledku mnoha rekonstrukcí a přestaveb. První výraznější oprava hradu se konala v letech 1609 až 1612 [7], kdy získal renesanční vzezření [1]. Důvodem bylo to, že v roce 1576 [7] (některé prameny uvádějí rok 1575 [2]) hrad obsadili Turci, kteří ho opustili až v roce 1593, přičemž hrad zničili. Při této rekonstrukci hradu vznikly i dělostřelecké plošiny. V době stavovských povstání na začátku 17. století se hradní majitel Zikmund Balaša ucházel o funkci sedmihradského knížete a za tímto účelem se neváhal spojit is Turky. Proto hrad v roce 1616 dobylo královské vojsko a Zikmund byl uvězněn. V rámci bezohledného vpádu byl hrad znovu napaden Turky v roce 1659. V roce 1683 hrad dobývali povstalecké vojsko Imricha Tököliho a hrad byl značně poškozen. Toto poškození již majitelé obnovována.[6]
V první polovině 18. století postavil tehdejší majitel Gabriel Balaša [5] na starších zničených základech rozsáhlý[7] barokní zámeček, který však byl postaven pouze na dolním nádvoří hradu; horní část hradu se obnovy nedočkala a tyto prostory se využily jako zahrada, která také patří mezi národní kulturní památky.[8] Ke zámku byla později přistavěna i kaple svaté Anny.
V 19. A 20. století hrad několikrát změnil majitele; v roce 1813 hrad od rodu Balašovci získal župan Forgáč z Gýmeš a Haliče, po něm se majitelem hradu stal hrabě Károly. Poslední soukromou majitelkou byla Károlyho dcera Gabriela Almášiová, která ho však v roce 1923 prodala státu [2][5], který je jeho vlastníkem až do současnosti. Od roku 1991 je v hradě Muzeum loutkářských kultur a hraček Slovenského národního muzea.[5]
Galerie
-
Letecká fotografia hradu
-
Letecká fotografia hradu
-
Letecká fotografia hradu
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Modrý Kameň (hrad) na slovenské Wikipedii.
- ↑ a b c Šablona:Citácia elektronického dokumentu
- ↑ a b c d e f Šablona:Citácia elektronického dokumentu
- ↑ Šablona:Citácia elektronického dokumentu
- ↑ Šablona:Citácia elektronického dokumentu
- ↑ a b c d Šablona:Citácia elektronického dokumentu
- ↑ a b PLAČEK, M.; BÓNA, M. 2007. Encyklopédia slovenských hradov, vyd. Slovart, s.r.o., Bratislava. ISBN 978-80-8085-287-0
- ↑ a b c d Šablona:Citácia knihy
- ↑ Šablona:Citácia elektronického dokumentu
Obrázky, zvuky či videa k tématu Modrý Kameň na Wikimedia Commons