Edmund Halley: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m {{Wikicitáty}} do odkazů a s parametrem
→‎Biografie a kariéra: tehdy Vratislav/Breslau v Polsku neležela; drobné typo (latina nepíše všechna poč. písmena názvů verzálkami) a sloh; britské --> anglické
Řádek 3: Řádek 3:
'''Edmond Halley''' (někdy Edmund, [[8. listopad]]u [[1656]] až [[14. leden|14. ledna]] [[1742]]) byl [[Anglie|anglický]] [[Astronomie|astronom]], [[geofyzik]], [[matematik]], [[meteorolog]], [[fyzik]] a [[demograf]].
'''Edmond Halley''' (někdy Edmund, [[8. listopad]]u [[1656]] až [[14. leden|14. ledna]] [[1742]]) byl [[Anglie|anglický]] [[Astronomie|astronom]], [[geofyzik]], [[matematik]], [[meteorolog]], [[fyzik]] a [[demograf]].


== Biografie a kariéra ==
== Život ==

Halley se narodil v [[Haggerston]]u, [[Londýn]], jako syn bohatého mydláře. Už jako dítě se hodně zajímal o matematiku. Studoval v [[St Paul's School]] a od roku [[1673]] na [[The Queen's College]] v [[Oxford]]u. Ještě jako nedostudovaný publikoval práci o [[solární systém|sluneční soustavě]] a [[sluneční skvrny|slunečních skvrnách]].
Halley se narodil v [[Haggerston]]u, [[Londýn]], jako syn bohatého mydláře. Už jako dítě se hodně zajímal o matematiku. Studoval v [[St Paul's School]] a od roku [[1673]] na [[The Queen's College]] v [[Oxford]]u. Ještě jako nedostudovaný publikoval práci o [[solární systém|sluneční soustavě]] a [[sluneční skvrny|slunečních skvrnách]].


Když opouštěl [[Oxford]] v roce [[1676]], navštívil jihoatlantický ostrov [[Svatá Helena (ostrov)|Svatá Helena]] s úmyslem studovat tam hvězdy z jižní polokoule. Do Anglie se vrátil v listopadu [[1678]]. Následující rok vydal ''Catalogus Stellarum Australium'', který obsahoval detaily o 341 jižních hvězdách. Tyto jeho dodatky do [[hvězdná mapa|hvězdné mapy]] mu zajistily srovnávání s [[Tycho Brahe]]m. Svůj titul získal na Oxfordu a byl zvolen členem [[Královská společnost|Royal Society]].
Když opouštěl Oxford v roce [[1676]], navštívil jihoatlantický ostrov [[Svatá Helena (ostrov)|Svatá Helena]] s úmyslem studovat tam hvězdy z jižní polokoule. Do Anglie se vrátil v listopadu [[1678]]. Následující rok vydal ''Catalogus stellarum australium'', který obsahoval detaily o 341 jižních hvězdách. Tyto jeho dodatky do [[hvězdná mapa|hvězdné mapy]] mu zajistily srovnávání s [[Tycho Brahe]]m. Svůj titul získal na Oxfordu a byl zvolen členem [[Královská společnost|Royal Society]].


V roce [[1668]] Halley vydal druhou část svojí expedice, šlo o pojednání a mapy o [[pasát]]ech a [[monzun]]ech. V této práci také označuje sluneční ohřívání jako příčinu pohybů [[atmosféra|atmosféry]]. Také zjistil vztah mezi [[barometrický tlak|barometrickým tlakem]] a [[nadmořská výška|nadmořskou výškou]]. Jeho tabulky se staly důležitým přínosem pro nově vznikající obor [[vizualizace informací]].
V roce [[1668]] Halley vydal druhou část svojí expedice, šlo o pojednání a mapy o [[pasát]]ech a [[monzun]]ech. V této práci také označuje sluneční ohřívání jako příčinu pohybů [[atmosféra|atmosféry]]. Také zjistil vztah mezi [[barometrický tlak|barometrickým tlakem]] a [[nadmořská výška|nadmořskou výškou]]. Jeho tabulky se staly důležitým přínosem pro nově vznikající obor [[vizualizace informací]].


Halley se oženil v roce [[1682]] a usadil se v [[Islington]]u. Většinu času strávil pozorováním Měsíce, ale také se zajímal o problematiku [[gravitace]]. Jeden z problémů, který ho zaujal, byl [[Keplerův zákon o pohybu planet]]. V srpnu [[1684]] odjel do [[Cambridge]] aby to prodiskutoval s [[Isaac Newton|Isaacem Newtonem]]. Dověděl se, že Newton už problém vyřešil, ale nic o tom nesepsal. Halley ho přesvědčil aby napsal ''[[Principia Mathematica Philosophiae Naturalis]]'' (1687), kniha potom vyšla na Halleyovy náklady.
Halley se oženil v roce [[1682]] a usadil se v [[Islington]]u. Většinu času strávil pozorováním Měsíce, ale také se zajímal o problematiku [[gravitace]]. Jeden z problémů, který ho zaujal, byl [[Keplerův zákon o pohybu planet]]. V srpnu [[1684]] odjel do [[Cambridge]] aby to prodiskutoval s [[Isaac Newton|Isaacem Newtonem]]. Dověděl se, že Newton už problém vyřešil, ale nic o tom nesepsal. Halley ho přesvědčil aby napsal ''[[Principia mathematica philosophiae naturalis]]'' (1687), kniha potom vyšla na Halleyovy náklady.


V roce [[1693]] napsal článek o životních rentách (důchodech), který obsahoval rozbor věku blízkého smrti. Údaje získal ve městě [[Vratislav (město)|Vratislav]] v [[Polsko|Polsku]], které si vedlo velmi pečlivé záznamy. Tímto umožnil britské vládě prodávat životní důchod za odpovídající cenu založenou na věku kupujícího. Halleyova práce silně ovlivnila [[pojistitelské vědy]]. Sestrojení životní tabulky pro Vratislav, které následovalo po mnohem primitivnější práci [[John Graunt|Johna Graunta]], je dnes považováno za hlavní událost v historii [[demografie]].
V roce [[1693]] napsal článek o životních rentách (důchodech), který obsahoval rozbor věku blízkého smrti. Údaje získal ve [[Vratislav (město)|Vratislavi]] (Breslau) ve [[Slezsko|Slezsku]] (tehdy součást [[Země Koruny české|České koruny]], resp. [[Habsburská monarchie|Habsburské monarchie]]; dnes v [[Polsko|Polsku]]), díky tomu, že město si vedlo velmi pečlivé záznamy. Tímto umožnil anglické <!-- „britské“ lze použít až po r. 1707 -->vládě prodávat životní důchod za odpovídající cenu založenou na věku kupujícího. Halleyova práce silně ovlivnila nauku o [[pojišťovnictví]]. Sestrojení životní tabulky pro Vratislav, které následovalo po mnohem primitivnější práci [[John Graunt|Johna Graunta]], je dnes považováno za hlavní událost v historii [[demografie]].


V roce [[1690]] dokončil plány na [[potápěčský zvon]], přístroj, který umožňoval dlouhodobý pobyt pod vodou s oknem pro podmořský výzkum. V Halleyově plánu je vzduch doplňován barely se vzduchem, které jsou posílány z hladiny dolů.
V roce [[1690]] dokončil plány na [[potápěčský zvon]], přístroj, který umožňoval dlouhodobý pobyt pod vodou s oknem pro podmořský výzkum. V Halleyově plánu je vzduch doplňován barely se vzduchem, které jsou posílány z hladiny dolů.


V roce [[1698]] byl pověřen kapitánem lodě HMS ''Paramore'', aby vykonal rozsáhlá pozorování zemského [[magnetismus|magnetismu]]. Tento úkol splnil při výpravě v [[Atlantský oceán|Atlantiku]] od 52 stupňů severní šířky po 52 stupňů jižní šířky, která trvala dva roky. Výsledky publikoval v díle ''Obecná Mapa o Odchylkách Kompasu'' (1701). Byla to první mapa, na které se objevily [[izogona|izogony]], Halleyovy čáry.
V roce [[1698]] byl pověřen kapitánem lodě ''Paramore'', aby vykonal rozsáhlá pozorování zemského [[magnetismus|magnetismu]]. Tento úkol splnil při výpravě v [[Atlantský oceán|Atlantiku]] od 52 stupňů severní šířky po 52 stupňů jižní šířky, která trvala dva roky. Výsledky publikoval v díle ''Obecná mapa o odchylkách kompasu'' (1701). Byla to první mapa, na které se objevily [[izogona|izogony]], Halleyovy čáry.


V listopadu [[1703]] byl jmenován profesorem [[geometrie]] na Oxfordské Univerzitě a v roce [[1710]] získal čestný titul doktora práv. V roce [[1705]], použitím historických astronomických metod, vydal titul ''Synopsis Astronomia Cometicae'', kde vyslovil svou domněnku o tom, že v případě pozorování komet v letech [[1456]], [[1531]], [[1607]] a [[1682]] šlo o stejné těleso, o kterém předpověděl, že v roce [[1758]] vrátí. Když se tak opravdu stalo, kometě se začalo říkat [[Halleyova kometa]].
V listopadu [[1703]] byl jmenován profesorem [[geometrie]] na Oxfordské univerzitě a v roce [[1710]] získal čestný titul doktora práv. V roce [[1705]] s použitím historických astronomických metod vydal titul ''Synopsis astronomia cometicae'', kde vyslovil svou domněnku o tom, že v případě pozorování komet v letech [[1456]], [[1531]], [[1607]] a [[1682]] šlo o stejné těleso, o kterém předpověděl, že v roce [[1758]] vrátí. Když se tak opravdu stalo, kometě se začalo říkat [[Halleyova kometa]].


V roce [[1716]] Halley navrhl přesné změření vzdálenosti Země od Slunce pomocí měření doby [[přechod Venuše|přechodu Venuše]]. V roce [[1718]] objevil pohyb „stálých“ hvězd tím, že porovnal svá [[astrometrie|astrometrická]] měření s poznatky Řeků.
V roce [[1716]] Halley navrhl přesné změření vzdálenosti Země od Slunce pomocí měření doby [[přechod Venuše|přechodu Venuše]]. V roce [[1718]] objevil pohyb „stálých“ hvězd tím, že porovnal svá [[astrometrie|astrometrická]] měření s poznatky Řeků.


V roce [[1720]] Halley vystřídal [[John Flamsteed|Johna Flamsteeda]] a stal se tak britským Královským astronomem a tuto pozici si udržel až do smrti. Byl pochován v Kostele Sv. Markéty v [[Lee]] v jihovýchodním [[Londýn]]ě.
V roce [[1720]] vystřídal [[John Flamsteed|Johna Flamsteeda]] na místě královského astronoma a tuto pozici si udržel až do smrti. Byl pochován v kostele sv. Markéty v [[Lee]] v jihovýchodním Londýně.


== Dutá Země ==
== Dutá Země ==

Verze z 16. 1. 2014, 01:19

Busta Edmonda Halleyho v Muzeu Royal Greenwich Observatory

Edmond Halley (někdy Edmund, 8. listopadu 165614. ledna 1742) byl anglický astronom, geofyzik, matematik, meteorolog, fyzik a demograf.

Život

Halley se narodil v Haggerstonu, Londýn, jako syn bohatého mydláře. Už jako dítě se hodně zajímal o matematiku. Studoval v St Paul's School a od roku 1673 na The Queen's College v Oxfordu. Ještě jako nedostudovaný publikoval práci o sluneční soustavě a slunečních skvrnách.

Když opouštěl Oxford v roce 1676, navštívil jihoatlantický ostrov Svatá Helena s úmyslem studovat tam hvězdy z jižní polokoule. Do Anglie se vrátil v listopadu 1678. Následující rok vydal Catalogus stellarum australium, který obsahoval detaily o 341 jižních hvězdách. Tyto jeho dodatky do hvězdné mapy mu zajistily srovnávání s Tycho Brahem. Svůj titul získal na Oxfordu a byl zvolen členem Royal Society.

V roce 1668 Halley vydal druhou část svojí expedice, šlo o pojednání a mapy o pasátech a monzunech. V této práci také označuje sluneční ohřívání jako příčinu pohybů atmosféry. Také zjistil vztah mezi barometrickým tlakem a nadmořskou výškou. Jeho tabulky se staly důležitým přínosem pro nově vznikající obor vizualizace informací.

Halley se oženil v roce 1682 a usadil se v Islingtonu. Většinu času strávil pozorováním Měsíce, ale také se zajímal o problematiku gravitace. Jeden z problémů, který ho zaujal, byl Keplerův zákon o pohybu planet. V srpnu 1684 odjel do Cambridge aby to prodiskutoval s Isaacem Newtonem. Dověděl se, že Newton už problém vyřešil, ale nic o tom nesepsal. Halley ho přesvědčil aby napsal Principia mathematica philosophiae naturalis (1687), kniha potom vyšla na Halleyovy náklady.

V roce 1693 napsal článek o životních rentách (důchodech), který obsahoval rozbor věku blízkého smrti. Údaje získal ve Vratislavi (Breslau) ve Slezsku (tehdy součást České koruny, resp. Habsburské monarchie; dnes v Polsku), díky tomu, že město si vedlo velmi pečlivé záznamy. Tímto umožnil anglické vládě prodávat životní důchod za odpovídající cenu založenou na věku kupujícího. Halleyova práce silně ovlivnila nauku o pojišťovnictví. Sestrojení životní tabulky pro Vratislav, které následovalo po mnohem primitivnější práci Johna Graunta, je dnes považováno za hlavní událost v historii demografie.

V roce 1690 dokončil plány na potápěčský zvon, přístroj, který umožňoval dlouhodobý pobyt pod vodou s oknem pro podmořský výzkum. V Halleyově plánu je vzduch doplňován barely se vzduchem, které jsou posílány z hladiny dolů.

V roce 1698 byl pověřen kapitánem lodě Paramore, aby vykonal rozsáhlá pozorování zemského magnetismu. Tento úkol splnil při výpravě v Atlantiku od 52 stupňů severní šířky po 52 stupňů jižní šířky, která trvala dva roky. Výsledky publikoval v díle Obecná mapa o odchylkách kompasu (1701). Byla to první mapa, na které se objevily izogony, Halleyovy čáry.

V listopadu 1703 byl jmenován profesorem geometrie na Oxfordské univerzitě a v roce 1710 získal čestný titul doktora práv. V roce 1705 s použitím historických astronomických metod vydal titul Synopsis astronomia cometicae, kde vyslovil svou domněnku o tom, že v případě pozorování komet v letech 1456, 1531, 1607 a 1682 šlo o stejné těleso, o kterém předpověděl, že v roce 1758 vrátí. Když se tak opravdu stalo, kometě se začalo říkat Halleyova kometa.

V roce 1716 Halley navrhl přesné změření vzdálenosti Země od Slunce pomocí měření doby přechodu Venuše. V roce 1718 objevil pohyb „stálých“ hvězd tím, že porovnal svá astrometrická měření s poznatky Řeků.

V roce 1720 vystřídal Johna Flamsteeda na místě královského astronoma a tuto pozici si udržel až do smrti. Byl pochován v kostele sv. Markéty v Lee v jihovýchodním Londýně.

Dutá Země

V roce 1692 Halley předložil myšlenku o duté Zemi. Zem se měla skládat ze skořápky silné asi 800 km, dvou vnitřních soustředných skořápek a nejniternějšího jádra podobně velkých jako průměry planet Venuše, Marsu a Merkuru. Skořápky od sebe dělila atmosféra a každá také měla vlastní magnetické póly. Tyto koule měly rotovat různou rychlostí. Halley nabízel tuto myšlenku jako vysvětlení neobvyklých měření kompasem. Předpokládal, že vnitřní atmosféry svítí (a jsou možná obydlené), a domníval se, že unikání těchto atmosfér způsobuje polární záři.

Pojmenováno po Halleyovi

Odkazy

Externí odkazy

Literatura

  • Sagan C.:Komety - tajemní poslové z hvězd, Eminent, Praha 1998, str. 39 - 67, ISBN 80-85876-44-2