Alexandrín: Porovnání verzí
m Bot: Odstranění 32 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q211689) |
m {{Wikicitáty}} do odkazů a s parametrem |
||
Řádek 2: | Řádek 2: | ||
== Příklady == |
== Příklady == |
||
=== Externí odkazy === |
|||
{{Wikicitáty}} |
* {{Wikicitáty|osoba=Alexandrín}} |
||
Hrál kdosi na hoboj, a hrál již kolik dní,<br /> |
Hrál kdosi na hoboj, a hrál již kolik dní,<br /> |
||
hrál vždycky navečer touž píseň mollovou<br /> |
hrál vždycky navečer touž píseň mollovou<br /> |
Verze z 14. 1. 2014, 14:05
Alexandrín je dvanáctislabičný (mužský) a třináctislabičný (ženský) rýmovaný verš tvořený jambickými stopami (jambický hexametr). Po šesté slabice následuje cézura (přerývka), která ale v české poezii není dodržována zcela důsledně. Alexandrínu hojně využívá stará poezie v románských jazycích i některé staré skladby české poezie. Svůj název získal podle starofrancouzské Alexandreidy. Ve francouzské literatuře se stal reprezentativním veršem klasicistické poezie a tragédie. Často se s ním setkáváme v sonetech. V české literatuře, kde představuje exkluzivní verš zdůrazňující rozdíl mezi poezií a prózou, byl užíván Otokarem Březinou.
Příklady
Externí odkazy
- Osoba Alexandrín ve Wikicitátech
Hrál kdosi na hoboj, a hrál již kolik dní,
hrál vždycky navečer touž píseň mollovou
Karel Hlaváček
A teplo mrtvých vnad, jež kynulo mi svěží
pod růžným závojem, jejž dnů mých úsvit tkal,
žár dlouhých pohledů, jež zhaslé v duši leží,
a mrtvé polibky, jichž nežehl mě pal
Otokar Březina