Lučavka královská: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
předělání odkazu
El Dash (diskuse | příspěvky)
Řádek 7: Řádek 7:
'''Lučavka královská''' rozpouští velmi odolné kovové prvky, jako je [[zlato]] a [[platina]]. Některé jiné [[ušlechtilé kovy]] jí odolávají [[ruthenium]]{{Doplňte zdroj}}, [[iridium]]{{Doplňte zdroj}} a [[titan (prvek)|titan]]{{Doplňte zdroj}}. Samotná kyselina dusičná ani chlorovodíková se zlatem a platinou prakticky nereagují.
'''Lučavka královská''' rozpouští velmi odolné kovové prvky, jako je [[zlato]] a [[platina]]. Některé jiné [[ušlechtilé kovy]] jí odolávají [[ruthenium]]{{Doplňte zdroj}}, [[iridium]]{{Doplňte zdroj}} a [[titan (prvek)|titan]]{{Doplňte zdroj}}. Samotná kyselina dusičná ani chlorovodíková se zlatem a platinou prakticky nereagují.


Kyselina dusičná je velmi silné [[oxidační činidlo|oxidační vlastnosti]], které způsobí rozpuštění nepatrného množství kovu.
Kyselina dusičná velmi silné [[oxidační činidlo|oxidační vlastnosti]], které způsobí rozpuštění nepatrného množství kovu.


:Au + 3NO<sub>3</sub><sup>-</sup> + 6 H<sup>+</sup> → Au<sup>3+</sup> + 3 NO<sub>2</sub> + 3 H<sub>2</sub>O
:Au + 3NO<sub>3</sub><sup>-</sup> + 6 H<sup>+</sup> → Au<sup>3+</sup> + 3 NO<sub>2</sub> + 3 H<sub>2</sub>O

Verze z 13. 1. 2014, 21:38

Lučavka královská, latinsky aqua regia neboli královská voda, je dýmavá žlutohnědá kapalina používaná pro rozpouštění obtížně rozpustných prvků, vzácných (královských) kovů. Jde o směs koncentrované kyseliny dusičné (HNO3) a kyseliny chlorovodíkové (HCl) v poměru 1:3. Nevydrží dlouho, je potřeba ji namíchat bezprostředně před použitím.

Lučavka Leffortova, někdy též obrácená lučavka, je směs stejných kyselin v opačném poměru — 3 díly HNO3 na 1 díl HCl. Samotné slovo lučavka (aqua fortis) je výraz pro kyselinu dusičnou.

Princip rozpouštění

Rozpouštění platiny v lučavce královské

Lučavka královská rozpouští velmi odolné kovové prvky, jako je zlato a platina. Některé jiné ušlechtilé kovy jí odolávají ruthenium[zdroj?], iridium[zdroj?] a titan[zdroj?]. Samotná kyselina dusičná ani chlorovodíková se zlatem a platinou prakticky nereagují.

Kyselina dusičná má velmi silné oxidační vlastnosti, které způsobí rozpuštění nepatrného množství kovu.

Au + 3NO3- + 6 H+ → Au3+ + 3 NO2 + 3 H2O

Chloridové ionty vytvoří s kovovými ionty z roztoku velmi stabilní komplexní ionty [AuCl4]- či [PtCl6]2-.

Au3+ + 4 Cl- → [AuCl4]-

Tím se koncentrace kovových iontů v roztoku sníží a rozpouštění pokračuje dále.

Zlato se dá zpět vyloučit za pomoci rtuti, která tvoří se zlatem amalgám.

Historie

K první přípravě kyseliny došlo pravděpodobně ve 14. století v Evropě, je však možné, že se ji podařilo připravit již ve 12. století v Indii (kvůli problémům s datací děl oné doby a nejednoznačnosti návodů v nich to ovšem zatím nelze potvrdit). [1]

Zajímavost

Za druhé světové války během německé invaze do Dánska použil lučavku královskou nebývalým způsobem maďarský chemik George de Hevesy. Rozpustil v ní dvě zlaté medaile Nobelových cen pro Maxe von Laue a Jamese Francka, aby je nacisté neukradli. Roztok položil na polici ve své laboratoři v Institutu Nielse Bohra. Po válce se vrátil, našel roztok neporušený a vysrážel z něj zlato zpět. Nobelova společnost pak znovu odlila medaile z původního zlata.

Reference

  1. KARPENKO, VLADIMÍR. Alchymie, Nauka mezi snem a skutečností. 1. vyd. Praha: Academia, 2007. ISBN 978-80-200-1491-7.