Zákon o státní památkové péči: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Systematika: oprava a doplnění nadpisů dle aktuálního stavu po novelizacích
Řádek 200: Řádek 200:
* [http://architektura.klenot.cz/dejiny-architektury/123-28-vyvoj-pamatkove-pece-ve-2-pol-20stoleti Vývoj památkové péče ve 2. polovině 20. století]
* [http://architektura.klenot.cz/dejiny-architektury/123-28-vyvoj-pamatkove-pece-ve-2-pol-20stoleti Vývoj památkové péče ve 2. polovině 20. století]


[[Kategorie:Zákony České republiky|Státní památková péče]]
[[Kategorie:Zákony České národní rady|Státní památková péče]]
[[Kategorie:Památková péče]]
[[Kategorie:Památková péče]]
[[Kategorie:Vzniklo 1987]]
[[Kategorie:Vzniklo 1987]]

Verze z 11. 1. 2014, 12:49

Šablona:Infobox Právní předpis

Zákon o státní památkové péči (zákon č. 20/1987 Sb.), zkráceně Památkový zákon je zákon, který na území dnešní České republiky od 1. ledna 1988 upravuje státní politiku a formu státní památkové péče. Poslední novelizací památkového zákona je zákon č. 142/2012 Sb. s účinností od 1. července 2012. Zákon doplňují mj. vyhlášky Ministerstva kultury č. 187/2007 Sb., která stanovuje obsah a náležitosti plánu území s archeologickými nálezy a č. 420/2008 Sb., která stanovuje náležitosti a obsah plánu ochrany památkových rezervací a památkových zón.

Historie

V roce 1850 byla pro Rakouské císařství zřízena Centrální komise pro výzkum a zachování stavebních památek a zároveň byl vydán císařský patent, který předával stavební památky pod ochranu ministerstva obchodu, průmyslu a veřejných prací. Nicméně rakouský památkový zákon nikdy vydán nebyl. Ani v období samostatného Československa neexistoval speciální zákon o ochraně památek a na výkon památkové péče dohlížel Státní památkový úřad v Praze.

Po druhé světové válce byla ochrana nejvýznamnějších památek, jež byly zkonfiskovány na základě prezidentských dekretů, svěřena do správy Národní kulturní komise pro správu státního kulturního majetku. Prvním zákonem upravujícím ochranu památek byl zákon č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, ke kterému byly následně vydány prováděcí předpisy. Kulturní památkou se rozuměl dle zákona každý kulturní statek, který vykazoval historickou, architektonickou a památkovou hodnotu. Zákon se vztahoval též na ochranu přírodních památek.

Nový zákon č. 20/1987 Sb. přijala Česká národní rada dne 30. března 1987 s účinností od 1. ledna 1988. Dne 26. dubna 1988 Ministerstvo kultury vydalo k zákonu prováděcí vyhlášku č. 66/1988 Sb. s platností od 1. července 1988.

Po roce 1990 došlo k množství novelizací: č. 242/1992 Sb., č. 361/1999 Sb., č. 122/2000 Sb., č. 132/2000 Sb., č. 146/2001 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 18/2004 Sb., č. 186/2004 Sb., č. 1/2005 Sb., č. 3/2005 Sb., č. 240/2005 Sb., č. 203/2006 Sb., č. 186/2006 Sb., č. 158/2007 Sb., č. 124/2008 Sb., č. 189/2008 Sb., č. 307/2008 Sb., č. 223/2009 Sb., č. 227/2009 Sb., č. 124/2011 Sb. a č. 142/2012 Sb.

Vymezení zákona

Zákon určuje rozsah státní památkové péče, definuje kulturní památku a způsob jejího prohlášení, evidence a ochrany, rovněž se dotýká památkových rezervací a památkových zón a archeologických výzkumů a nálezů. Dále stanovuje orgány moci výkonné v oblasti státní památkové péče, kterými jsou Ministerstvo kultury (mj. koordinuje oblast státní památkové péče, zřizuje Národní památkový ústav), krajské úřady (mj. dohlíží na národní kulturní památky) a obce s rozšířenou působností (mj. dohlíží na kulturní památky), památková inspekce (dohlíží na dodržování památkového zákona) aj.

Systematika

Zákon se člení na pět částí o 47 paragrafech a má čtyři přílohy.

  1. část První – Základní ustanovení (§ 1 – § 8)
    • Účel zákona
    • Kulturní památky
    • Prohlašování věcí za kulturní památky
    • Národní kulturní památky
    • Památkové rezervace
    • Památkové zóny
    • Evidence kulturních památek
    • Zrušení prohlášení věci za kulturní památku
  2. část Druhá – Péče o kulturní památky (§ 9 – § 20)
    • Ochrana a užívání kulturních památek
    • Povinnosti správních úřadů, právnických a fyzických osob
    • Oznamovací povinnost vlastníka kulturní památky
    • Právo státu na přednostní koupi kulturních památek
    • Obnova kulturních památek
    • Povolení k restaurování kulturní památky
    • Uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti uchazeče pro restaurování kulturních památek
    • Opatření k zajištění péče o kulturní památky
    • Příspěvek na zachování a obnovu kulturní památky
    • Ochranné pásmo
    • Přemístění kulturní památky
    • Užívání kulturních památek pro vědecký výzkum nebo pro účely výstavní
    • Kulturní památky ve vztahu k zahraničí
  3. část Třetí – Archeologické výzkumy a nálezy (§ 21 – § 24)
    • Oprávnění k archeologickým výzkumům
    • Uznávání odborné kvalifikace uchazeče pro provádění archeologických výzkumů
    • Provádění archeologických výzkumů
    • Archeologické nálezy
    • Vlastnictví movitých archeologických nálezů
    • Plány území s archeologickými nálezy
    • Náhrada za majetkovou újmu
  4. část Čtvrtá – Orgány a organizace státní památkové péče (§ 25 – § 34)
    • Organizační uspořádání státní památkové péče
    • Ministerstvo kultury
    • Památková inspekce
    • Obecní úřad obce s rozšířenou působností
    • Obec
    • Komise státní památkové péče, konzervátor státní památkové péče, a zpravodajové státní památkové péče
    • Odborná organizace státní památkové péče
    • Oprávnění orgánů a odborné organizace státní památkové péče
  5. část Pátá – Opatření při porušení povinností (§ 35 – § 41)
    • Pokuty právnickým osobám a fyzickým osobám při výkonu podnikání
    • Přestupky
  6. část Šestá – Ustanovení společná a závěrečná (§ 42 – § 47)
    • Ustanovení společná
    • Ustanovení závěrečná
  1. Příloha: Třídník specializací restaurátorských prací
  2. Příloha: Evidenční dotazník žadatele o povolení k restaurování
  3. Příloha: Teoretické a praktické oblasti, které tvoří obsah vzdělávání a přípravy vyžadované v České republice pro výkon činnosti restaurování
  4. Příloha: Teoretické a praktické oblasti, které tvoří obsah vzdělávání a přípravy vyžadované v České republice pro provádění archeologických výzkumů

Literatura

  • ZÍDEK, Martin; KLUSOŇ, Jiří. Zákon o státní památkové péči a jeho prováděcí předpisy s komentářem. Praha: ABF – Arch, 2005. ISBN 80-86905-10-1. 
  • KAIGL, Jan. Věcný záměr zákona o ochraně kulturních památek a památkové péči. Praha: Jalna, 1999. ISBN 80-86310-10-8. 
  • NESVADBÍKOVÁ, Jiřina. K vývoji památkové péče na území Československa. Přehled právních dokumentů a nástin vývoje 1749-1958. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1983. 
  • NESVADBÍKOVÁ, Jiřina. K vývoji památkové péče na území Československa. Výběr autentických dokumentů 1749-1918. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1983. 
  • NESVADBÍKOVÁ, Jiřina. K vývoji památkové péče na území Československa. Výběr autentických dokumentů 1918-1958. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1983. 
  • VARHANÍK, Jiří; MALÝ, Stanislav. Zákon o státní památkové péči. Komentář. Praha: [s.n.], 2011. ISBN 978-807357659-2. 
  • VARHANÍK, Jiří. Benátská charta a právní úprava památkové péče u nás. Zprávy památkové péče. 1995, čís. 1, s. 20-22. ISSN 1210-5538. 

Externí odkazy

CHYBA: {{Wikizdroje}} — Nespecifikovaný typ odkazu. Použijte některý z parametrů „autor“, „dílo“, „kategorie“, „rozcestník“, „edice“.