Plující město: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
G3robot (diskuse | příspěvky)
138 738 editací
m sjednocení infoboxů
mBez shrnutí editace
Řádek 24: Řádek 24:
'''''Plující město''''' do češtiny překládáno taky jako '''Plovoucí město''' ''([[1871]], Une ville flottante)'' je méně známý [[román]] [[Francie|francouzského]] [[spisovatel]]e [[Jules Verne|Julesa Verna]] z jeho cyklu ''[[Podivuhodné cesty]] (Les Voyages extraordinaires)''. K napsání [[román]]u inspirovala autora jeho společná plavba s bratrem Paulem ([[1829]] - [[1897]]) na v té době největším [[parník]]u světa [[Great Eastern]] z [[Liverpool]]u do [[New York]]u v roce [[1867]].
'''''Plující město''''' do češtiny překládáno taky jako '''Plovoucí město''' ''([[1871]], Une ville flottante)'' je méně známý [[román]] [[Francie|francouzského]] [[spisovatel]]e [[Jules Verne|Julesa Verna]] z jeho cyklu ''[[Podivuhodné cesty]] (Les Voyages extraordinaires)''. K napsání [[román]]u inspirovala autora jeho společná plavba s bratrem Paulem ([[1829]] - [[1897]]) na v té době největším [[parník]]u světa [[Great Eastern]] z [[Liverpool]]u do [[New York]]u v roce [[1867]].


[[Román]] má silně [[Autobiografie|autobiografický]] charakter a je vyprávěn v první osobě. Velice těžko proto jde od sebe odělit skutečné autorovy zážitky a jeho fikce. Všechno však svědčí o tom, že [[Jules Verne|Verne]] byl lodí nadšen, přestože líčí i celou řadu drobných nehod a neštěstí plynoucích z ne zcela zvládnuté technologie výroby tak obrovského námořního kolosu (výtlak 18 915 tun, délka 210 metrů, šířka 25 metrů, počet cestujících 2996). [[Jules Verne|Verne]] viděl v lodi vítězství lidského génia a pro její vybavenost a rozměry jí nazval plujícím městem.
[[Román]] má silně [[Autobiografie|autobiografický]] charakter a je vyprávěn v první osobě. Velice těžko proto jde od sebe oddělit skutečné autorovy zážitky a jeho fikce. Všechno však svědčí o tom, že [[Jules Verne|Verne]] byl lodí nadšen, přestože líčí i celou řadu drobných nehod a neštěstí plynoucích z ne zcela zvládnuté technologie výroby tak obrovského námořního kolosu (výtlak 18 915 tun, délka 210 metrů, šířka 25 metrů, počet cestujících 2996). [[Jules Verne|Verne]] viděl v lodi vítězství lidského génia a pro její vybavenost a rozměry jí nazval plujícím městem.


Aby měla kniha vůbec nějaký děj, vložil autor do popisu lodi a svých zážitků v [[Spojené státy americké|USA]] (např. návštěva [[Niagarské vodopády|Niagarských vodopádů]]) drobný ale dramatický milostný příběh ženy, která zešílí, když zjistí, že na palubě lodi je jak muž, kterého opravdu miluje, tak i její manžel, kterého nenávidí, a když mezi oběma muži dojde k tragickému střetnutí.
Aby měla kniha vůbec nějaký děj, vložil autor do popisu lodi a svých zážitků v [[Spojené státy americké|USA]] (např. návštěva [[Niagarské vodopády|Niagarských vodopádů]]) drobný ale dramatický milostný příběh ženy, která zešílí, když zjistí, že na palubě lodi je jak muž, kterého opravdu miluje, tak i její manžel, kterého nenávidí, a když mezi oběma muži dojde k tragickému střetnutí.

Verze z 7. 1. 2014, 21:54

Plující město
Frontispis francouzského vydání
Frontispis francouzského vydání
AutorJules Verne
Původní názevUne ville flottante
PřekladatelVítězslav Unzeitig
IlustrátorJules Férat
ZeměFrancieFrancie Francie
Jazykfrancouzsky
EdicePodivuhodné cesty
Žánrdobrodružný román
VydavatelPierre-Jules Hetzel
Datum vydání1871
Česky vydáno1906
Předchozí a následující dílo
Okolo Měsíce Dobrodružství tří Rusů a tří Angličanů
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Plující město do češtiny překládáno taky jako Plovoucí město (1871, Une ville flottante) je méně známý román francouzského spisovatele Julesa Verna z jeho cyklu Podivuhodné cesty (Les Voyages extraordinaires). K napsání románu inspirovala autora jeho společná plavba s bratrem Paulem (1829 - 1897) na v té době největším parníku světa Great Eastern z Liverpoolu do New Yorku v roce 1867.

Román má silně autobiografický charakter a je vyprávěn v první osobě. Velice těžko proto jde od sebe oddělit skutečné autorovy zážitky a jeho fikce. Všechno však svědčí o tom, že Verne byl lodí nadšen, přestože líčí i celou řadu drobných nehod a neštěstí plynoucích z ne zcela zvládnuté technologie výroby tak obrovského námořního kolosu (výtlak 18 915 tun, délka 210 metrů, šířka 25 metrů, počet cestujících 2996). Verne viděl v lodi vítězství lidského génia a pro její vybavenost a rozměry jí nazval plujícím městem.

Aby měla kniha vůbec nějaký děj, vložil autor do popisu lodi a svých zážitků v USA (např. návštěva Niagarských vodopádů) drobný ale dramatický milostný příběh ženy, která zešílí, když zjistí, že na palubě lodi je jak muž, kterého opravdu miluje, tak i její manžel, kterého nenávidí, a když mezi oběma muži dojde k tragickému střetnutí.

Dalším Vernovým románem, který má podobný motiv (aspoň co se techniky týče), je román Plovoucí ostrov.

V jednom svazku s tímto románem vyšla současně historická novela Prorazili blokádu (Les Forceurs de blocus) z období americké občanské války, napsaná již roku 1865.

Ilustrace

Knihu Plující město ilustroval Jules Férat.

Česká vydání

Externí odkazy

Dílo Julese Verna
Podivuhodné cesty
Pět neděl v baloně (1863) • Dobrodružství kapitána Hatterase (1866) • Cesta do středu Země (1864) • Ze Země na Měsíc (1865) • Děti kapitána Granta (1867–68) • Dvacet tisíc mil pod mořem (1869–70) • Okolo Měsíce (1870) • Plující město (1871) • Dobrodružství tří Rusů a tří Angličanů (1872) • Země kožešin (1873) • Cesta kolem světa za osmdesát dní (1873) • Tajuplný ostrov (1874–75) • Chancellor (1875) • Carův kurýr (1876) • Na kometě (1877) • Černé indie (1877) • Patnáctiletý kapitán (1878) • Ocelové město (1879) • Číňanovy trampoty v Číně (1879) • Zemí šelem (1880) • Tajemství pralesa (1881) • Škola robinsonů (1882) • Zelený paprsek (1882) • Tvrdohlavý Turek (1883) • Hvězda jihu (1884) • Archipel v plamenech (1884) • Matyáš Sandorf (1885) • Los číslo 9672 (1886) • Robur Dobyvatel (1886) • Sever proti Jihu (1887) • Cesta do Francie (1887) • Dva roky prázdnin (1888) • Bezejmenná rodina (1889) • Zmatek nad zmatek (1889) • Oceánem na kře ledové (1890) • V pustinách australských (1891) • Tajemný hrad v Karpatech (1892) • Claudius Bombarnak (1892) • Malý Dobráček (1893) • Neobyčejná dobrodružství mistra Antifera (1894) • Plovoucí ostrov (1895) • Milionář na cestách (1896) • Ledová sfinga (1897) • Na vlnách Orinoka (1898) • Závěť výstředníka (1899) • Druhá vlast (1900) • Ves ve vzduchu (1901) • Záhadné dobrodružství velrybářské lodi (1901) • Bratři Kipové (1902) • Cestovní stipendia (1903) • Drama v Livonsku (1904) • Pán světa (1904) • Zatopená Sahara (1905) • Maják na konci světa (1905) • Zlatá sopka (1906) • Trampoty páně Thompsonovy (1907) • Honba za meteorem (1908) • Lodivod dunajský (1908) • Trosečníci z lodi Jonathan (1909) • Tajemství Viléma Storitze (1910) • Podivuhodná dobrodružství výpravy Barsacovy (1919)
Ostatní dílo
Romány
Kněz v roce 1839 (psáno 1846–1847, vydáno 1992) • Cesta pozpátku do Anglie a Skotska (psáno 1859–1860, vydáno 1989) • Paříž ve dvacátém století (psáno 1863, vydáno 1994) • Hrabě de Chanteleine (1864) • Trosečník z Cynthie (1885)
Sbírky
Doktor Ox (1874) • Včera a zítra (1910)
Povídky a novely
Drama v Mexiku (1851) • Drama ve vzduchu (1851) • Martin Paz (1852) • Mistr Zachariáš (1854) • Zajatci polárního moře (1855) • Prorazili blokádu (1865) • Doktor Ox (1872) • Vzbouřenci na lodi Bounty (1879) • Deset hodin na lovu (1881) • Fffff...plesk! (1884) • Gil Braltar (1887) • Ve XXIX. století (1889) • Dobrodružství rodiny Krysáků (1891) • Pan Dis a slečna Es (1893) • Osud Jeana Morénase (1910) • Humbuk (1910) • Věčný Adam (1910)
Ostatní
Edgard Poe et ses œuvres (1864) • Ilustrovaný zeměpis Francie (1866) • Historie velkých objevů (1870–1880) • Cesty na divadle (1881)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Plující_město&oldid=11083235“