Bez černý: Porovnání verzí
Verze 11039843 uživatele Mates je demend (diskuse) zrušena |
→Léčivé účinky: Trnková, Klára - Zajímavé čaje; nakl. Studio trnka, 2012; str. 14 ISBN 978-80-87209-83-7 |
||
| Řádek 52: | Řádek 52: | ||
== Léčivé účinky == |
== Léčivé účinky == |
||
Přísloví praví: "Před [[Heřmánek pravý|heřmánkem]] smekni a před bezem klekni". |
Přísloví praví: "Před [[Heřmánek pravý|heřmánkem]] smekni a před bezem klekni" nebo "Je lékem proti devíti nemocem a je považován za bylinu magickou". |
||
=== Obsahové látky === |
=== Obsahové látky === |
||
Verze z 4. 1. 2014, 16:46
 Bez černý | |
|---|---|
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | štětkotvaré (Dipsacales) |
| Čeleď | pižmovkovité (Adoxaceae) |
| Rod | bez (Sambucus) |
| Binomické jméno | |
| Sambucus nigra L., 1753 | |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bez černý (Sambucus nigra, L.) je listnatý keř, který má široké využití v léčitelství, farmacii i potravinářství. Čerstvé plody bezu černého mají projímavé účinky; sušením nebo tepelným zpracováním se tato vlastnost ztrácí.[2]
Lidové názvy
Bezinka, bezinky, kozičky, kosmatice (bezový květ), psí bez, smradlavý bez, smrdibez, smradinky, chebzí, bzejna, hural.
Popis a rozšíření
Tento keř, rostoucí do výšky 7 - 10 m, nacházíme na vlhkých lesních mýtinách, na kamenitých místech, v roklích, na mezích, u cest a na rumištích. V přírodě roste volně na světlých i polostinných místech. Vyskytuje se též hojně na venkově na plotech a domech a v zahradách. Kvete v bohatých soukvětích v červnu a červenci. Květy mají žlutobílou barvu v odstínech slonové kosti. V době květu se šíří kolem bezu omamná vůně a i po odkvětu má tato rostlina zvláštní aroma. Soukvětí je chocholkovatý mnohoramenný vrcholík. Plody bezu jsou malé, černé, kulaté, lesklé peckovice. Začínají dozrávat koncem srpna. Plody jsou i vyhledávanou potravou některých ptáků, kteří v trusu roznášejí nestrávená semínka po okolí a tím napomáhají rozšiřování rostliny. Bez je hojně rozšířen i v České republice.
Zdravotní rizika
Čerstvé plody se dle některých zde uvedených pramenů nedoporučuje konzumovat, protože mají projímavé účinky; tepelná úprava či sušení škodlivé látky neutralizuje. Květy a plody se vnitřně používají s úspěchem celá staletí k léčebným účelům, k přípravě čajů, vín a likérů.[3] Kůra a listy se v minulosti občas doporučovaly zevně k obkladům při revmatismu a jako protikřečový prostředek.[4] Odvar z listů hubí hmyz.[5] Listy a kůra jsou v některých pramenech uváděny jako poněkud jedovaté; vzhledem k tomu, že obsahují silné účinné látky glykosid sambucinigrin a alkaloid sambucin, nelze doporučit vnitřní užívání listů a kůry. Otravy po požití listí nebo kůry se projevují silným zvracením, průjmem, ošklivostí a celkovou slabostí. Podobné příznaky se mohou dostavit i po požití syrových plodů ve větším množství.[6] V zájmu objektivity je třeba dodat, že více zdrojů - jak z historie, tak současných - uvádí mnohé prospěšné a léčebné účinky bezu černého bez závažnějších vedlejších či nepříznivých důsledků.[7][8][9]
Využití
- V potravinářství se používají především bobule - bezinky. Šťáva lisovaná z plodů se používá jako potravinářské barvivo. Pecek zbavená dřeň jako náhražka dražšího ovoce především do směsí. Nezastupitelnou úlohu mají i při výrobě likérů. Pro tyto účely se bezinky částečně vykupují i pěstují.
- V domácí kuchyni - Květenství je možné máčet v těstíčku a smažit podobně jako květák - pochutina se nazývá kosmatice. Z květů se dá připravit Bezová šťáva nebo kvašením osvěžující limonáda.
Je možné z nich vyrobit i sirup. Ze sušených léčivý čaj. Z bezinek se vyrábí sirup, marmeláda, likéry i víno. Bezové víno má výbornou chuť a vůni. Je též využíváno jako chuťové korigens.
- Ve farmacii - Moderní farmaceutický průmysl má zájem hlavně o květy. Pro tyto účely se sušené květy vykupují.
- V lidovém léčitelství. Všechny části rostliny mají léčivé účinky. Sbírá se květ, list, bobule a kůra, a to v červnu a červenci, bobule v říjnu a listopadu.
V minulosti se bezem léčilo snad téměř všechno. Výhonky bezu se používaly na zmírnění bolesti zubů, mladé lístky smíchané s ječnou moukou léčily popáleniny a přikládaly se též na rány způsobené pokousáním vzteklého psa. Práškem z rozemletých suchých listů se zastavovalo krvácení z nosu.
- Mystické užití. Pro své léčivé účinky kdysi dostávali novomanželé 1 rostlinku svatebním darem.
Bez dříve lidé vysazovali v blízkosti obydlí a chlévů, protože věřili, že zahání dobytčí mor.
- Šťáva lisovaná z plodů se používala na barvení látky, protože má intenzivní tmavěčervenou barvu.
- Na Slovensku je bezové dřevo významnou surovinou pro výrobu tradičních hudebních nástrojů – fujar a i na výrobu různých píšťalek. V neposlední řadě se ukazuje být dřevo bezu černého v našich končinách vhodné na výrobu hudebního nástroje didgeridoo, a to technologií klasického ručního vrtání.
Léčivé účinky
Přísloví praví: "Před heřmánkem smekni a před bezem klekni" nebo "Je lékem proti devíti nemocem a je považován za bylinu magickou".
Obsahové látky
- Květy: glykosidy sambunigrin, rutin,[10] bioflavonoidy, antokyany, cholin, éterické oleje, taniny, tříslovinu, slizovité látky, omega-3 a omega-6 mastné kyseliny.
- Plody: glykosidy, antokyan, karoteny, vitamin C, B, cholin[10] organické kyseliny, cukr
- Celá rostlina obsahuje fytoncidní látky.
Účinky květů
Odvar ze sušených květů je močopudný, rozpouští hleny a podporuje pocení. Má diuretické účinky, snižuje horečku a mírní kašel.
Účinky plodů
Šťáva z plodů působí blahodárně při léčení migrén a nervových chorob, zejména při zánětu trojklaného nervu. Nezralé plody mají projímavý účinek. Proto se doporučuje natrhaná plodeství nechat den, dva dozrát rozložená v tenké vrstvě. Projímavý účinek se vařením ztrácí. Ztrácejí se rovněž,avšak jen částečně, léčivé látky.
Celá rostlina
Celá rostlina obsahuje fytoncidní látky, které účinně působí proti bakteriím a mnohým houbám.
Odkazy
Reference
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
- ↑ Vermeulen Nico: Encyclopedie van Kruiden - Rebo Int. B.V., Lisse, Nizozemí; č. Encyklopedie bylin a koření - Rebo CZ Čestlice 2001, 2. vyd., (322 stran) str. 262
- ↑ Jirásek Václav (Doc. RNDr. CSc.); Starý Fr. (RNDr. PhMr. CSc): Kapesní atlas léčivých rostlin - SPN Praha 1986, 1. vyd., (320 stran) str.94-95.
- ↑ Rubcov V.G.; Beneš K. (RNDr): Zelená lékárna - Lidové nakladatelství Praha 1984, 1. vyd. (314 stran) str. 38-41.
- ↑ HENSCHEL, Detlev. Plané rostliny k jídlu. Praha: Granit, 2004. 254 s. ISBN 80-7296-033-4. Kapitola Bez černý, s. 232.
- ↑ JIRÁSEK, Václav et al. Naše jedovaté rostliny. Praha: Československá Akademie věd, 1957.
- ↑ Geiger Fritz (Dr. med): Bylinný receptář - nakl. Dona České Budějovice 1991, 3. vyd. (130 stran) str.10; str.20; str.31.
- ↑ Buriánková Radka: Bylinková abeceda - nakl. Mona Praha 2001 (68 stran) str. 7.
- ↑ Haigh Charlote: The Top 100 Immunity Boosters - Duncan Baird Publishers Ltd. London 2005; česky: 100 NEJ potravin pro imunitu - nakl. Slovart Praha 2007, 1. vyd. (130 stran) str. 107.
- ↑ a b http://botanika.borec.cz/bez_cerny.php
Literatura
- Grau, J., Jung, R., Münker, B. Bobulovité, užitkové a léčivé rostliny. Praha: Ikar, 1996, 287 s. ISBN 80-7202-023-4
- Rubcov V.G.; Beneš K. (RNDr): Zelená lékárna - Lidové nakladatelství Praha 1984, 1. vyd. (314 stran) str. 38-42.