Občanské hnutí: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Addbot (diskuse | příspěvky)
m Bot: Odstranění 2 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q2514451)
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
'''Občanské hnutí''' (zkracováno OH) bylo středové, liberální politické hnutí, působivší na české politické scéně mezi léty [[1991]] a [[1996]], s kořeny v [[Občanské fórum|Občanském fóru]]. Jeho předsedou byl po celou dobu existence [[Jiří Dienstbier starší|Jiří Dienstbier]]. Jeho členy byli též například [[Petr Pithart]], [[Martin Bursík]], [[Pavel Rychetský]], [[Miloš Zeman]] nebo [[Jan Sokol]].
'''Občanské hnutí''' (zkracováno '''OH''') bylo středové, liberální politické hnutí, působivší na české politické scéně mezi léty [[1991]] a [[1996]], s kořeny v [[Občanské fórum|Občanském fóru]]. Jeho předsedou byl po celou dobu existence [[Jiří Dienstbier starší|Jiří Dienstbier]]. Jeho členy byli též například [[Petr Pithart]], [[Martin Bursík]], [[Pavel Rychetský]], [[Miloš Zeman]] nebo [[Jan Sokol]].


== Historie hnutí ==
== Historie hnutí ==
Hnutí bylo ustanoveno [[27. duben|27. dubna]] [[1991]] po vydělení [[Občanská demokratická strana|Občanské demokratické strany]] z Občanského fóra. Většina jeho členů sympatizovala s představou „[[apolitická politika|apolitické politiky]]“, již prosazoval především [[Václav Havel]], proto bylo Občanské hnutí vnímáno jako hlavní dědic Občanského fóra. Již svým názvem Občanské hnutí deklarovalo reservovaný přístup ke stranictví - po určitou dobu fungování hnutí bylo povoleno i kolektivní členství. Názorové odlišnosti členů hnutí mu neumožnily se profilovat ani pravicově, ani levicově, hnutí tak bylo řazeno na střední část politického spektra. Otevřeně však deklarovalo [[liberalismus|liberální]] orientaci.
Hnutí bylo ustanoveno [[27. duben|27. dubna]] [[1991]] po vydělení [[Občanská demokratická strana|Občanské demokratické strany]] z Občanského fóra. Většina jeho členů sympatizovala s představou „[[apolitická politika|apolitické politiky]]“, již prosazoval především [[Václav Havel]], proto bylo Občanské hnutí vnímáno jako hlavní dědic Občanského fóra. Již svým názvem Občanské hnutí deklarovalo reservovaný přístup ke stranictví - po určitou dobu fungování hnutí bylo povoleno i kolektivní členství. Názorové odlišnosti členů hnutí mu neumožnily se profilovat ani pravicově, ani levicově, hnutí tak bylo řazeno na střední část politického spektra. Otevřeně však deklarovalo [[liberalismus|liberální]] orientaci.


Ve [[Volby do České národní rady 1992|volbách do České národní rady v roce 1992]] získalo Občanské hnutí 4,6 % hlasů a zůstalo tak těsně pod pětiprocentní vstupní klausulí. V reakci na to se v roce [[1993]] hnutí transformovalo v stranu '''Svobodní demokraté'''. Současně s tím byla oficiálně potvrzena liberální orientace strany a vymezení se vůči levici (sociální demokracie) i pravici (občanská demokracie). V poslední třech letech své existence se strana soustředila v podstatě jen na udržení existence. Uvažovalo se o sloučení s [[Českomoravská unie středu|Českomoravskou unií středu]] či s [[Liberálně sociální unie|Liberálně sociální unií]]. Z těchto úvah nakonec sešlo. Na přelomu let [[1995]] a [[1996]] se Svobodní demokraté sloučili s [[Česká strana národně sociální|národními socialisty]] do subjektu nazvaného '''Svobodní demokraté - Liberální strana národně sociální'''. Tato unie ale neměla dlouhého trvání - již v roce [[1998]] část původních členů Občanského hnutí založila [[Strana pro otevřenou společnost|Stranu pro otevřenou společnost]], jež měla jednu senátorku a podílela se na vládě v Libereckém kraji.
Ve [[Volby do České národní rady 1992|volbách do České národní rady v roce 1992]] získalo Občanské hnutí 4,6 % hlasů a zůstalo tak těsně pod pětiprocentní vstupní klausulí. V reakci na to se v roce [[1993]] hnutí transformovalo v stranu '''Svobodní demokraté'''. Současně s tím byla oficiálně potvrzena liberální orientace strany a vymezení se vůči levici (sociální demokracie) i pravici (občanská demokracie). V poslední třech letech své existence se strana soustředila v podstatě jen na udržení existence. Uvažovalo se o sloučení s [[Českomoravská unie středu|Českomoravskou unií středu]] či s [[Liberálně sociální unie|Liberálně sociální unií]]. Z těchto úvah nakonec sešlo. Na přelomu let [[1995]] a [[1996]] se Svobodní demokraté sloučili s [[Česká strana národně sociální|národními socialisty]] do subjektu nazvaného '''Svobodní demokraté - Liberální strana národně sociální'''. Tato unie ale neměla dlouhého trvání, již v roce [[1998]] část původních členů Občanského hnutí založila [[Strana pro otevřenou společnost|Stranu pro otevřenou společnost]], jež měla jednu senátorku a podílela se na vládě v Libereckém kraji.


Občanské hnutí svůj neúspěch často ospravedlňovalo agresivitou Občanské demokratické strany. Mnohem spíše je ale na vině neurčitost spočívající v nejasné stranické struktuře jakož i absence charismatického vůdce, jímž byl pro ODS [[Václav Klaus]].
Občanské hnutí svůj neúspěch často ospravedlňovalo agresivitou Občanské demokratické strany. Mnohem spíše je ale na vině neurčitost spočívající v nejasné stranické struktuře, jakož i absence charismatického vůdce, jímž byl pro ODS [[Václav Klaus]].


== Související články ==
== Související články ==

Verze z 30. 12. 2013, 18:18

Občanské hnutí (zkracováno OH) bylo středové, liberální politické hnutí, působivší na české politické scéně mezi léty 1991 a 1996, s kořeny v Občanském fóru. Jeho předsedou byl po celou dobu existence Jiří Dienstbier. Jeho členy byli též například Petr Pithart, Martin Bursík, Pavel Rychetský, Miloš Zeman nebo Jan Sokol.

Historie hnutí

Hnutí bylo ustanoveno 27. dubna 1991 po vydělení Občanské demokratické strany z Občanského fóra. Většina jeho členů sympatizovala s představou „apolitické politiky“, již prosazoval především Václav Havel, proto bylo Občanské hnutí vnímáno jako hlavní dědic Občanského fóra. Již svým názvem Občanské hnutí deklarovalo reservovaný přístup ke stranictví - po určitou dobu fungování hnutí bylo povoleno i kolektivní členství. Názorové odlišnosti členů hnutí mu neumožnily se profilovat ani pravicově, ani levicově, hnutí tak bylo řazeno na střední část politického spektra. Otevřeně však deklarovalo liberální orientaci.

Ve volbách do České národní rady v roce 1992 získalo Občanské hnutí 4,6 % hlasů a zůstalo tak těsně pod pětiprocentní vstupní klausulí. V reakci na to se v roce 1993 hnutí transformovalo v stranu Svobodní demokraté. Současně s tím byla oficiálně potvrzena liberální orientace strany a vymezení se vůči levici (sociální demokracie) i pravici (občanská demokracie). V poslední třech letech své existence se strana soustředila v podstatě jen na udržení existence. Uvažovalo se o sloučení s Českomoravskou unií středu či s Liberálně sociální unií. Z těchto úvah nakonec sešlo. Na přelomu let 1995 a 1996 se Svobodní demokraté sloučili s národními socialisty do subjektu nazvaného Svobodní demokraté - Liberální strana národně sociální. Tato unie ale neměla dlouhého trvání, již v roce 1998 část původních členů Občanského hnutí založila Stranu pro otevřenou společnost, jež měla jednu senátorku a podílela se na vládě v Libereckém kraji.

Občanské hnutí svůj neúspěch často ospravedlňovalo agresivitou Občanské demokratické strany. Mnohem spíše je ale na vině neurčitost spočívající v nejasné stranické struktuře, jakož i absence charismatického vůdce, jímž byl pro ODS Václav Klaus.

Související články