Velemyš: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m napřímení redirectu šablony (dle dat od Dannyho B.)
m tzpo
Řádek 50: Řádek 50:
| titul = Mammal Species of the World
| titul = Mammal Species of the World
| kapitola = Phloeomys
| kapitola = Phloeomys
| vydavatel = Bucknell Univesity
| vydavatel = Bucknell University
| vydání = 3
| vydání = 3
| datum vydání = 2009
| datum vydání = 2009

Verze z 22. 12. 2013, 01:49

Jak číst taxoboxPhloeomys (krysa)
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádhlodavci (Rodentia)
Podřádmyšovci (Myomorpha)
Čeleďmyšovití (Muridae)
Podčeleďpravé myši (Murinae)
RodPhloeomys
Waterhouse, 1839
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Areál rozšíření
     krysa obláčková
     krysa největší
Druhy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krysy rodu Phloeomys jsou největší hlodavci z čeledi myšovití (Muridae). Jsou to noční živočichové živící se rostlinou potravou. Žijí v Asii na Filipínách ve větvích tropických deštných lesů. Vyskytují se zde ve dvou podobných, ale barevně zcela odlišných druzích.

Výskyt

Krysy rodu Phloeomys se vyskytují pouze na ostrově Luzon na Filipínách a na některých menších přilehlých ostrovech. Žijí v lesních oblastech od hladiny moře po vysoké hory.[1]

Taxonomie

Tento rod krys vytváří dva druhy:[2]

Historie

Zařazování těchto druhů a jejich celková taxonomie nebyla dříve jednotná. Schauenberg (1978) považoval jedince krysy obláčkové jen za sezóně zbarvené příslušníky druhu Phloeomys cumingi a rod Phloeomys řadil do samostatné čeledi Phloeomyidae.[1] Taylor (1934) zase podle jediného exempláře ustavil nový rod Phloeomys elegans.

Novější taxonomie (Musser a Carleton 1993, Heaney 1992) to však neuznává.[1] Považuje rod Phloeomys jen jako součást množiny rodů vyvíjejících se delší dobu na Filipínách (spolu s rody Apomys, Archboldomys, Batomys, Carpomys, Celaenomys, Crateromys, Crunomys, Chrotomys a Rhynchomys). Jedinec popsaný jako Phloeomys elegans, pocházející z neznámé lokality, je považován jen za varietu jednoho z výše popsaných rodů.[1]

Vzhled

Tyto krysy jsou největšími zástupci podčeledi pravých myší (Murinae). Jejich hlava a tělo měří 280–485 mm, ocas 200–350 mm.[1] Váží 1,5–2 kg.

Srst je spíše hrubší, polovzpřímená, tvořená směsí většího množství kratších a menšího množství delších chlupů.[1] Oba druhy jsou rozdílně zbarveny. Obecně je horní část těla zbarvena hnědočerně se špinavě žlutým nebo červeným nádechem. Spodní část sestává z jednotlivých dlouhých chlupů s hnědou základnou a bílými konci, podsada je jednotná hnědavá. Krysa obláčková má delší a hustší srst v porovnání s krysou největší. Krátké uši mají oba druhy černé, líce šedé a ocas hnědočerný.

Tyto krysy mají velké zadní nohy s většími drápy, které jim pomáhají v životu ve větvích. Samice mají 4 mléčné žlázy.

Způsob života

Krysy rodu Phloeomys žijí skrytě ve větvích tropických deštných lesů, kde se pohybují pomalu, ale jistě. Nory si staví buď v podzemí nebo v dutinách stromů. Jsou to noční živočichové. Není známo, čím přesně se živí v přírodě, ale v zajetí konzumují různou rostlinnou potravu, často ovoce.

Podle neúplných pozorování mohou být samice březí prakticky po celý rok, od ledna do května však méně často.[1] Obvykle rodí jen 1 mládě. To nosí pod tělem na hrudi. V zajetí se dožívají až 13 let.

Oba druhy jsou domorodci loveny pro maso.[1]

Stupeň ohrožení

Podle výzkumů IUCN nejsou populace krysy obláčkové zásadně ohroženy.[3] Naproti tomu krysa největší je ohrožena především lovem v souvislosti s úbytkem přirozeného životního prostředí a je proto zařazena mezi zranitelné druhy.[4]

Odkazy

Šablona:Sisterlinks

Reference

  1. a b c d e f g h NOWAK, Ronald M. Walker's Mammals of the World. 6. vyd. Baltimore and London: Johns Hopkins University Press, 1999. 1921 s. ISBN 0-8018-5789-9. Kapitola Slender tailed Cloud Rats, s. 1533-34. (anglicky) 
  2. Mammal Species of the World [online]. 3. vyd. Bucknell University, 2009 [cit. 2012-09-23]. Kapitola Phloeomys. Dostupné online. (anglicky) 
  3. HEANEY, L., et al. Phloeomys pallidus [online]. IUCN, 2008 [cit. 2012-12-21]. (IUCN Red List of Threatened Species. Version 2012.1). Dostupné online. (anglicky) 
  4. HEANEY, L., et al. Phloeomys cumingi [online]. IUCN, 2008 [cit. 2012-12-21]. (IUCN Red List of Threatened Species. Version 2012.1). Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy