Správní soudnictví: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
odkaz
→‎Agenda správních soudů: Přidání příkladů agendy správních soudů ve věcech politických stran a hnutí.
Řádek 14: Řádek 14:
* o ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu
* o ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu
* ve věcech [[volby|volebních]] a ve věcech [[místní referendum|místního referenda]]
* ve věcech [[volby|volebních]] a ve věcech [[místní referendum|místního referenda]]
* ve věcech [[politická strana|politických stran]] a politických hnutí
* ve věcech [[politická strana|politických stran]] a politických hnutí (pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti či jejich rozpuštění)
* o zrušení [[opatření obecné povahy]] nebo jeho částí pro rozpor se zákonem
* o zrušení [[opatření obecné povahy]] nebo jeho částí pro rozpor se zákonem



Verze z 4. 12. 2013, 20:28

Správní soudnictví je druh výkonu soudní moci, ve kterém soudy rozhodují zejména o žalobách fyzických a právnických osob, které se domáhají ochrany před nezákonným rozhodnutím nebo postupem orgánů veřejné moci. Na rozdíl od řízení občanskoprávního, jemuž se v řadě rysů podobá, zde však není žalovaným subjekt soukromého práva, ale orgán veřejné moci, jenž není nadán hmotněprávní subjektivitou a nemohl by proto být jinak žalován.

Právní úprava a správní soudy

V České republice se správní soudnictví řídí především soudním řádem správním (zákon č. 150/2002 Sb.) a podpůrně občanským soudním řádem (zákon č. 99/1963 Sb.). Dalším zákonem je např. zákon č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů.

Správní řád (zákon č. 500/2004 Sb.) naproti tomu upravuje správní řízení před správními orgány. Za správní soudnictví také nelze označit řízení podle 5. části občanského soudního řádu, neboť zde působí soudy obecné, které sice rozhodují o žalobách proti rozhodnutím správních orgánů, ale to pouze ve věcech, které vyplývají z občanskoprávních, pracovních, rodinných nebo obchodních vztahů. Toto řízení je proto řízením občanskoprávním.[1]

Ve správním soudnictví tedy působí především soudy krajské (mají pro správní soudnictví specializované senáty a samosoudce), které rozhodují jako správní soudy v jediném stupni. Vrcholným soudním orgánem je ale Nejvyšší správní soud, který zejména zajišťuje jednotnost tohoto rozhodování.

Agenda správních soudů

Krajský soud jako soud správní rozhoduje:

Nejvyšší správní soud pak sjednocuje správněprávní judikaturu především tím, že rozhoduje o mimořádných opravných prostředcích proti rozhodnutím krajských soudů – kasačních stížnostech. Dále navíc rozhoduje jako správní soud prvého a jediného stupně:

  • o kompetenčních žalobách mezi orgány veřejné správy
  • o rozpuštění politické strany nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti

Pokud jde o nejčastější agendu, žaloby proti rozhodnutím správních orgánů, pak pokud jim správní soud vyhoví, tak napadené rozhodnutí zruší a věc vrátí správnímu orgánu se závazným právním názorem k dalšímu řízení.[2] Na rozdíl od občanského soudního řízení podle 5. části občanského soudního řádu[3] tedy jeho rozhodnutí zrušené rozhodnutí správního orgánu nenahrazuje.

Reference

  1. § 244 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“)
  2. § 78 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní
  3. § 250j o. s. ř.

Externí odkazy

Encyklopedické heslo Administrativní justice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích