Aristarchus (kráter): Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 30. 11. 2013, 10:17

Aristarchus je impaktní kráter nacházející se na západním okraji přivrácené strany Měsíce. Jeho stáří se odhaduje na 450 milionů let.^[1]^[2] Má průměr 40 km ^[2] a je hluboký 3,7 km. Nazván byl podle starořeckého astronoma Aristarcha ze Samu, který položil první základy pokusům o geometrické změření vzdáleností Slunce a Měsíce od Země.

Plošina Aristarchus

Kráter Aristarchus se nachází na plošině Aristarchus na západním okraji Mare Imbrium (Moře dešťů). Plošina Aristarchus má kosočtvercový tvar s rozměry 170 km x 200 km. V dalekohledu má mírně načervenalé zbarvení a je tmavší než okolní krajina.^[3] Zvedá se asi 2 km nad okolí a svažuje se na severozápad. William K. Hartman a Gerard P. Kuiper se domnívají, že plošina Aristarchus byla vyzdvižena při vzniku pánve Imbrium.^[3]

Kráter samotný vypadá v dalekohledu v porovnání s okolím jako velmi jasný útvar ^[2] a lze u jeho svahů lze pozorovat světlé a tmavé pruhy vyvrženin. Ty jsou tvořeny měsíčními bazalty (čediči) a anortozity. Je to také centrum jasných paprsků.^[4]

V oblasti kráteru byly několikrát pozorovány záblesky či různé zákaly^[4], které jsou vysvětlovány úniky plynů jako jsou radon nebo argon.^[5]

Satelitní krátery

V okolí kráteru se nachází síť sekundárních kráterů. Ty byly označeny podle zavedených zvyklostí jménem hlavního kráteru a velkým písmenem abecedy. Pouze dva krátery byly Mezinárodní astronomickou unií přejmenovány. Jsou to Aristarchus A (dnes Väisälä) a Aristarchus C (dnes Toscanelli).

Aristarchus	Sel. šířka	Sel. délka	Průměr
B	26.3° S	46.8° Z	7 km
D	23.7° S	42.9° Z	5 km
F	21.7° S	46.5° Z	18 km
H	22.6° S	45.7° Z	4 km
N	22.8° S	42.9° Z	3 km
S	19.3° S	46.2° Z	4 km
T	19.6° S	46.4° Z	4 km
U	19.7° S	48.6° Z	4 km
Z	25.5° S	48.4° Z	8 km

Reference

↑ Gabzdyl P.: Měsíc, AVENTINUM s.r.o., Praha 2006, ISBN 80-86858-22-7, str. 142
↑ ^a ^b ^c RÜKL, Antonín. Atlas Měsíce. Praha: Aventinum, 1991. ISBN 80-85277-10-7. Kapitola Aristarchus, s. 62/18.
↑ ^a ^b Gabzdyl P.: Měsíc, AVENTINUM s.r.o., Praha 2006, ISBN 80-86858-22-7, str. 138
↑ ^a ^b Antonín Rükl: Atlas Měsíce, Aventinum (Praha 1991), kapitola 50 pohledů na Měsíc, str. 199, ISBN 80-85277-10-7
↑ Unikají na Měsíci plyny?

Šablona:Link FA Šablona:Link GA

[Gabzyl142-1] Gabzdyl P.: Měsíc, AVENTINUM s.r.o., Praha 2006, ISBN 80-86858-22-7, str. 142

[rukl-2] RÜKL, Antonín. Atlas Měsíce. Praha: Aventinum, 1991. ISBN 80-85277-10-7. Kapitola Aristarchus, s. 62/18.

[Gabzyl138-3] Gabzdyl P.: Měsíc, AVENTINUM s.r.o., Praha 2006, ISBN 80-86858-22-7, str. 138

[rukl50-4] Antonín Rükl: Atlas Měsíce, Aventinum (Praha 1991), kapitola 50 pohledů na Měsíc, str. 199, ISBN 80-85277-10-7

[5] Unikají na Měsíci plyny?

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

@@ Řádek 26: / Řádek 26: @@
 ==Plošina Aristarchus==
-Kráter Aristarchus se nachází na plošině Aristarchus na západním okraji Mare Imbrium (Moře Dešťů). Plošina Aristarchus má kosočtvercový tvar s rozměry 170&nbsp;km&nbsp;x&nbsp;200&nbsp;km. V&nbsp;dalekohledu má mírně načervenalé zbarvení a je tmavší než okolní krajina.<ref name="Gabzyl138">Gabzdyl P.: Měsíc, AVENTINUM s.r.o., Praha 2006, ISBN 80-86858-22-7, str. 138</ref> Zvedá se asi 2&nbsp;km nad okolí a svažuje se na severozápad. [[William K. Hartman]] a [[Gerard Kuiper|Gerard P. Kuiper]] se domnívají, že plošina Aristarchus byla vyzdvižena při vzniku [[pánev Imbrium|pánve Imbrium]].<ref name="Gabzyl138"/>
+Kráter Aristarchus se nachází na plošině Aristarchus na západním okraji [[Mare Imbrium]] (Moře dešťů). Plošina Aristarchus má kosočtvercový tvar s rozměry 170&nbsp;km&nbsp;x&nbsp;200&nbsp;km. V&nbsp;dalekohledu má mírně načervenalé zbarvení a je tmavší než okolní krajina.<ref name="Gabzyl138">Gabzdyl P.: Měsíc, AVENTINUM s.r.o., Praha 2006, ISBN 80-86858-22-7, str. 138</ref> Zvedá se asi 2&nbsp;km nad okolí a svažuje se na severozápad. [[William K. Hartman]] a [[Gerard Kuiper|Gerard P. Kuiper]] se domnívají, že plošina Aristarchus byla vyzdvižena při vzniku [[pánev Imbrium|pánve Imbrium]].<ref name="Gabzyl138"/>
-Kráter samotný vypadá v dalekohledu v porovnání s&nbsp;okolím jako velmi jasný útvar <ref name="rukl"/> a lze u jeho svahů lze pozorovat světlé a tmavé pruhy vyvrženin. Ty jsou tvořeny měsíčními bazalty (čediči) a [[anortozit]]y.
+Kráter samotný vypadá v dalekohledu v porovnání s&nbsp;okolím jako velmi jasný útvar <ref name="rukl"/> a lze u jeho svahů lze pozorovat světlé a tmavé pruhy vyvrženin. Ty jsou tvořeny měsíčními bazalty (čediči) a [[anortozit]]y. Je to také centrum jasných paprsků.<ref name="rukl50">[[Antonín Rükl]]: ''Atlas Měsíce'', Aventinum (Praha 1991), kapitola 50 pohledů na Měsíc, str. 199, ISBN 80-85277-10-7</ref>
-V oblasti kráteru byly několikrát pozorovány záblesky, které jsou vysvětlovány úniky plynů jako jsou [[radon]] nebo [[argon]].<ref>[http://www.lidovky.cz/unikaji-mesici-plyny-05c-/ln_noviny.asp?c=A090515_000109_ln_noviny_sko&klic=231544&mes=090515_0 Unikají na Měsíci plyny?]</ref>
+V oblasti kráteru byly několikrát pozorovány záblesky či různé zákaly<ref name="rukl50"/>, které jsou vysvětlovány úniky plynů jako jsou [[radon]] nebo [[argon]].<ref>[http://www.lidovky.cz/unikaji-mesici-plyny-05c-/ln_noviny.asp?c=A090515_000109_ln_noviny_sko&klic=231544&mes=090515_0 Unikají na Měsíci plyny?]</ref>
-== Sekundární krátery ==
+== Satelitní krátery ==
 [[Soubor:Aristarchus satellite craters.jpg|thumb|300px|Obrázek znázorňující kráter Aristarchus se svými satelitními krátery.]]
 V okolí kráteru se nachází síť sekundárních kráterů. Ty byly označeny podle zavedených zvyklostí jménem hlavního kráteru a velkým písmenem abecedy. Pouze dva krátery byly [[IAU|Mezinárodní astronomickou unií]] přejmenovány. Jsou to Aristarchus&nbsp;A (dnes [[Väisälä (kráter)|Väisälä]]) a Aristarchus&nbsp;C (dnes [[Toscanelli (kráter)|Toscanelli]]).