Zoologická zahrada Olomouc: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Korinek (diskuse | příspěvky)
Bez shrnutí editace
Korinek (diskuse | příspěvky)
Byly doplněny další informace o zoo a opravena a doplněna historie.
značka: možné subjektivní formulace
Řádek 24: Řádek 24:
| poznámky =
| poznámky =
}}
}}
'''Zoologická zahrada Olomouc''' je [[zoologická zahrada]] v [[Olomouc]]i na [[Svatý Kopeček (Olomouc)|Svatém Kopečku]], která byla pro veřejnost otevřena v roce [[1956]]. V areálu zahrady se nachází moderní kovová [[Svatý Kopeček (rozhledna)|rozhledna]].


'''Zoologická zahrada Olomouc''' byla pro veřejnost otevřena 3. června [[1956]]. Na ploše 42,5 ha chová na 1861 kusů zvířat v 354 druzích. Rozprostírá se v krásných lesích v podhůří Nízkého Jeseníku, v blízkosti krajského města [[Olomouc]], v jeho místní části - [[Svatý Kopeček (Olomouc)|Svatém Kopečku]] a je lehce dostupná MHD. Zájmu návštěvníků se těší především společný výběh medvědů a vlků, průchozí výběhy klokanů, nebo makaků. Nejinak je tomu i u mořských akvárií a šesti pavilonů (pavilon žiraf, opic, šelem, netopýrů, levhartů mandžuských a jihoamerický pavilon). Pro děti je přímo v areálu umístěno nejen dětské hřiště, ale i lanové centrum Lanáček. Děti však hlavně láká blízký kontakt se zvířaty. Ten jim je umožněn ve výběhu ovcí, koz a lam. Dospělí si odpočinou v mnoha příjemných zákoutích rozmístěných po celé trase obchůzky. Zoo je otevřena 365 dní v roce.
== Historie ==


== Historie zoo==
[[File:Observation tower in zoo.jpg|thumb|Vyhlídková věž]]
Na počátku [[1950-1959|50. let]] 20. století ve Smetanových sadech ve středu Olomouce existoval provizorní zookoutek, v němž byli umístěni [[jelen]]i, [[srnec|srnci]], [[páv]]i, [[andulka vlnkovaná|andulky]] a [[bažant]]i. Pro velký zájem veřejnosti tehdejší Krajský národní výbor pověřil odbor přírodních věd Krajského vlastivědného muzea v Olomouci rozšířením zookoutku. Bylo vypracováno několik studií o možnostech zřízení zoologické zahrady v Olomouci. V roce [[1952]] Biologická společnost Olomouc ustanovila Přípravný výbor pro zřízení zoologické zahrady Olomouc a z více zvažovaných variant umístění (centrum města, okolí hejčínského [[cukrovar]]u) byla vybrána oblast na Svatém Kopečku. Od května 1952 probíhaly přípravné práce v areálu budoucí zoologické zahrady – těžba lesního porostu, budování cest, stavba oplocení, jednotlivých objektů a budov. Ve výbězích byli umístěni především zástupci české a evropské fauny.


[[File:Observation tower in zoo.jpg|thumb|Vyhlídková věž]]
[[File:Giraffes in Zoo Olomouc.jpg|thumb|Žirafy v Zoo Olomouc]]
[[File:Giraffes in Zoo Olomouc.jpg|thumb|Žirafy v Zoo Olomouc]]
[[File:Marine aquarium.jpg|thumb|Mořské akvárium]]
[[File:Marine aquarium.jpg|thumb|Mořské akvárium]]
Na počátku [[1950-1959|50. let]] 20. století ve Smetanových sadech ve středu Olomouce existoval provizorní zookoutek, v němž byli umístěni [[jelen]]i, [[srnec|srnci]], [[páv]]i, [[andulka vlnkovaná|andulky]] a [[bažant]]i. Pro velký zájem veřejnosti tehdejší Krajský národní výbor pověřil odbor přírodních věd Krajského vlastivědného muzea v Olomouci rozšířením zookoutku. Bylo vypracováno několik studií o možnostech zřízení zoologické zahrady v Olomouci. V roce [[1952]] Biologická společnost Olomouc ustanovila Přípravný výbor pro zřízení zoologické zahrady Olomouc a z více zvažovaných variant umístění (centrum města, okolí hejčínského [[cukrovar]]u) byla vybrána oblast na Svatém Kopečku. 31. března [[1952]] Krajský národní výbor udělil souhlas ke zřízení zoologické zahrady. Od května 1952 probíhaly přípravné práce v areálu budoucí zoologické zahrady – těžba lesního porostu, budování cest, stavba oplocení, jednotlivých objektů a budov.
Zoologická zahrada byla slavnostně otevřena [[3. červen|3. června]] [[1956]]. Prvním ředitelem se

stal [[Doktor přírodních věd|RNDr.]] Václav Roubíček. V roce [[1958]] byla v zahradě umístěna i více exotická zvířata (např. opice a kočkovité šelmy), což zvýšilo její návštěvnost. Dalším ředitelem se stal [[Inženýr|Ing.]] Jaroslav Rychlý. Za dlouhou dobu jeho působení ([[1959]]–[[1974]]) byly budovány další výběhy (opic, jelenů), vivárium, pavilon kočkovitých šelem i technické zázemí zahrady (dílny, garáže, sklady). Také byla postavena [[Svatý Kopeček (rozhledna)|rozhledna]] a obří voliéra dravců s jedinečnou konstrukcí. V druhé polovině [[1970-1979|70. let]] bylo dokončeno zimoviště africké zvěře, rozšířen pavilon šelem a zřízena kolekce akvárií a terárií. Za ředitele Antonína Procházky bylo započato s chovem velkých afrických kopytníků, kteří byli získáni převážně ze [[ZOO Dvůr Králové|zoologické zahrady]] ve [[Dvůr Králové nad Labem|Dvoře Králové nad Labem]]. V [[1980-1989|80. letech]] byla zmodernizována většina starých pavilonů (např. pavilon opic) a dále se pokračovalo v budování nových pavilonů (pavilon hyen), výběhů a expozic. V [[1990-1999|90. letech]] byl dokončen pavilon žiraf, zrekonstruován pavilon šelem a bylo vybudováno obří akvárium pro [[žraloci|žraloky]] o objemu 17 000 litrů. Návštěvnost zoologické zahrady poprvé překonala hranici nejprve 300 000 osob ročně a posléze i 400 000 osob.
Zoologická zahrada byla slavnostně otevřena [[3. červen|3. června]] [[1956]], z počátku se zde chovala především domácí zvířata a zástupci naší i evropské fauny. V roce [[1958]] byla v zahradě umístěna i exotická zvířata (např. opice, mývali, lamy, psi dingo, velbloudi, dikobrazi, papoušci a kočkovité šelmy), což zvýšilo její návštěvnost. V [[1960-1969|60. letech]] byly budovány další výběhy a významné stavby - pavilon kočkovitých šelem, vivárium, výběhy jelenů, vlků i technické zázemí zahrady (dílny, garáže a sklady). V [[1970-1979|70. letech]] byla postavena [[Svatý Kopeček (rozhledna)|rozhledna]] a obří voliéra dravců s jedinečnou konstrukcí. V druhé polovině této dekády byl rozšířen pavilon šelem, kde vznikla kolekce akvárií a terárií a bylo také dokončeno zimoviště africké zvěře, kde se započalo s chovem velkých afrických kopytníků, kteří byli získáni převážně ze [[ZOO Dvůr Králové|zoologické zahrady]] ve [[Dvoře Králové nad Labem|Dvoře Králové nad Labem]]. V [[1980-1989|80. letech]] se dále pokračovalo v budování nových výběhů a expozic. V [[1990-1999|90. letech]] byl dokončen pavilon žiraf, dostavěla se druhá obří voliéra a byl zrekonstruován pavilon šelem a opic. V této době se také započalo s mořskou akvaristikou a vybudovalo se akvárium pro [[žraloci|žraloky]] o objemu 17 000 litrů. Návštěvnost zoologické zahrady poprvé překonala hranici nejprve 300 000 osob ročně a posléze i 400 000 osob.

Po roce [[2000]] byl vybudován pavilon [[Netopýři|netopýrů]], průchozí výběh pro [[Makak_červenolící|makaky červenolící]], vzniklo obří akvárium pro žraloky o objemu 42 000 litrů a byla provedena přestavba pavilonu hyen na jihoamerický pavilon. V roce [[2010]] se otevřela společná expozice vlků arktických a mědvědů baribalů. Rok [[2012]] přinesl otevření Chovného centra pro lemury kata, jehož součástí je i nový vstup do zoo s mořským akváriem. V roce [[2013]] došlo k otevření prvního safari na Moravě, konkrétně jeho Euroasijské části. Zvířata získala podstatně větší prostor, současně se jim vytvořilo prostředí co nejvíce podobné přírodě. Euroasii budou následovat Severní Amerika, Afrika, Austrálie a Arktida, a s nimi vlci, sobi, klokani, žirafy, přímorožci a mnoho dalších. V témže roce získali nový domov v podobě nově vzniklého rozlehlého pavilonu i [[Levhart_mandžuský|levharti mandžužští]]levharti mandžužští.

== Chovatelské úspěchy ==

Z chovatelského hlediska Zoo Olomouc patří k největším chovatelům oryxů jihoafrických v Evropě a také vede plemennou knihu kozorožců kavkazských, kterých se ve volné přírodě pohybuje již jen pár jednotek tisíc. Jako jediná v ČR množí lvy berberské a neméně se jí daří v odchovu obou druhů mravenečníků. Podařilo se zde odchovat více než padesát mláďat [[Žirafa_Rothschildova|žiraf Rothschildových]], největším úspěchem chovu tohoto druhu byl odchov dvojčat v roce 1999. Z dalších úspěšně chovaných druhů lze jmenovat lvíčky zlaté, tři druhy gibonů, hrošíky liberijské, medvědy malajské, vlky, zoborožce kaferské, plameňáky, orly stepní či krokodýly čelnaté.

== Vyhlídková věž ==

Zoo Olomouc mimo jiné nabízí prohlídku 32 metrů vysoké [[Svatý Kopeček (rozhledna)|vyhlídkovou věž]], z níž lze pozorovat nejen zvířata v zoo, ale i okolí Olomouce včetně nedaleké baziliky na Svatém Kopečku a za jasného počasí i nejvyšší horu Jeseníků - Praděd. Zpřístupněna byla v roce [[1974]], horní plošina je umístěna ve výšce přes 29 m a vede na ni 128 schodů.

== Významné pavilony a stavby ==


* Zimoviště africké zvěře, pavilon žiraf a terárium
Po roce [[2000]] byl vybudován pavilon [[Netopýři|netopýrů]], průchozí výběh pro [[makak]]y, obří akvárium
* Pavilon šelem a mořská akvária
pro žraloky o objemu 42 000 litrů, byla provedena přestavba pavilonu hyen na jihoamerický pavilon a opravena rozhledna. Historicky nejvyšší návštěvnost byla dosažena v roce [[2003]] (407 901 osob), s výjimkou roku [[2001]] roční návštěvnost stabilně přesahovala 350 000 osob. Zoologickou zahradu za 50 let její existence navštívilo více než 10 617 000 osob.
* Pavilon opic
* Pavilon netopýrů
* Jihoamerický pavilon
* Pavilon levhartů mandžuských
* Chovné centrum lemurů kata a vstup do zoo
* Společný výběh medvědů a vlků
* Euroasijské Safari
* Výběhy gepardů
* Průchozí výběh klokanů
* Výběhy pro soby a pižmoně
* Obří voliéry


== Návštěvnost ==
== Návštěvnost ==


V roce 2009 byla Zoologická zahrada Olomouc z hlediska počtu [[návštěvník]]ů (nikoliv [[turista|turisticky]]) nejnavštěvovanějším místem v [[Olomoucký kraj|Olomouckém kraji]].
Zoologická zahrada Olomouc je z hlediska počtu [[návštěvník]]ů nejnavštěvovanějším místem v [[Olomoucký kraj|Olomouckém kraji]]. Zoologickou zahradu za 50 let její existence navštívilo více než 10 617 000 osob.


{| class="wikitable"
{| class="wikitable"

Verze z 27. 11. 2013, 15:13

Šablona:Infobox zoo

Zoologická zahrada Olomouc byla pro veřejnost otevřena 3. června 1956. Na ploše 42,5 ha chová na 1861 kusů zvířat v 354 druzích. Rozprostírá se v krásných lesích v podhůří Nízkého Jeseníku, v blízkosti krajského města Olomouc, v jeho místní části - Svatém Kopečku a je lehce dostupná MHD. Zájmu návštěvníků se těší především společný výběh medvědů a vlků, průchozí výběhy klokanů, nebo makaků. Nejinak je tomu i u mořských akvárií a šesti pavilonů (pavilon žiraf, opic, šelem, netopýrů, levhartů mandžuských a jihoamerický pavilon). Pro děti je přímo v areálu umístěno nejen dětské hřiště, ale i lanové centrum Lanáček. Děti však hlavně láká blízký kontakt se zvířaty. Ten jim je umožněn ve výběhu ovcí, koz a lam. Dospělí si odpočinou v mnoha příjemných zákoutích rozmístěných po celé trase obchůzky. Zoo je otevřena 365 dní v roce.

Historie zoo

Vyhlídková věž
Žirafy v Zoo Olomouc
Mořské akvárium

Na počátku 50. let 20. století ve Smetanových sadech ve středu Olomouce existoval provizorní zookoutek, v němž byli umístěni jeleni, srnci, pávi, andulky a bažanti. Pro velký zájem veřejnosti tehdejší Krajský národní výbor pověřil odbor přírodních věd Krajského vlastivědného muzea v Olomouci rozšířením zookoutku. Bylo vypracováno několik studií o možnostech zřízení zoologické zahrady v Olomouci. V roce 1952 Biologická společnost Olomouc ustanovila Přípravný výbor pro zřízení zoologické zahrady Olomouc a z více zvažovaných variant umístění (centrum města, okolí hejčínského cukrovaru) byla vybrána oblast na Svatém Kopečku. 31. března 1952 Krajský národní výbor udělil souhlas ke zřízení zoologické zahrady. Od května 1952 probíhaly přípravné práce v areálu budoucí zoologické zahrady – těžba lesního porostu, budování cest, stavba oplocení, jednotlivých objektů a budov.

Zoologická zahrada byla slavnostně otevřena 3. června 1956, z počátku se zde chovala především domácí zvířata a zástupci naší i evropské fauny. V roce 1958 už byla v zahradě umístěna i exotická zvířata (např. opice, mývali, lamy, psi dingo, velbloudi, dikobrazi, papoušci a kočkovité šelmy), což zvýšilo její návštěvnost. V 60. letech byly budovány další výběhy a významné stavby - pavilon kočkovitých šelem, vivárium, výběhy jelenů, vlků i technické zázemí zahrady (dílny, garáže a sklady). V 70. letech byla postavena rozhledna a obří voliéra dravců s jedinečnou konstrukcí. V druhé polovině této dekády byl rozšířen pavilon šelem, kde vznikla kolekce akvárií a terárií a bylo také dokončeno zimoviště africké zvěře, kde se započalo s chovem velkých afrických kopytníků, kteří byli získáni převážně ze zoologické zahrady ve Dvoře Králové nad Labem. V 80. letech se dále pokračovalo v budování nových výběhů a expozic. V 90. letech byl dokončen pavilon žiraf, dostavěla se druhá obří voliéra a byl zrekonstruován pavilon šelem a opic. V této době se také započalo s mořskou akvaristikou a vybudovalo se akvárium pro žraloky o objemu 17 000 litrů. Návštěvnost zoologické zahrady poprvé překonala hranici nejprve 300 000 osob ročně a posléze i 400 000 osob.

Po roce 2000 byl vybudován pavilon netopýrů, průchozí výběh pro makaky červenolící, vzniklo obří akvárium pro žraloky o objemu 42 000 litrů a byla provedena přestavba pavilonu hyen na jihoamerický pavilon. V roce 2010 se otevřela společná expozice vlků arktických a mědvědů baribalů. Rok 2012 přinesl otevření Chovného centra pro lemury kata, jehož součástí je i nový vstup do zoo s mořským akváriem. V roce 2013 došlo k otevření prvního safari na Moravě, konkrétně jeho Euroasijské části. Zvířata získala podstatně větší prostor, současně se jim vytvořilo prostředí co nejvíce podobné přírodě. Euroasii budou následovat Severní Amerika, Afrika, Austrálie a Arktida, a s nimi vlci, sobi, klokani, žirafy, přímorožci a mnoho dalších. V témže roce získali nový domov v podobě nově vzniklého rozlehlého pavilonu i levharti mandžužštílevharti mandžužští.

Chovatelské úspěchy

Z chovatelského hlediska Zoo Olomouc patří k největším chovatelům oryxů jihoafrických v Evropě a také vede plemennou knihu kozorožců kavkazských, kterých se ve volné přírodě pohybuje již jen pár jednotek tisíc. Jako jediná v ČR množí lvy berberské a neméně se jí daří v odchovu obou druhů mravenečníků. Podařilo se zde odchovat více než padesát mláďat žiraf Rothschildových, největším úspěchem chovu tohoto druhu byl odchov dvojčat v roce 1999. Z dalších úspěšně chovaných druhů lze jmenovat lvíčky zlaté, tři druhy gibonů, hrošíky liberijské, medvědy malajské, vlky, zoborožce kaferské, plameňáky, orly stepní či krokodýly čelnaté.

Vyhlídková věž

Zoo Olomouc mimo jiné nabízí prohlídku 32 metrů vysoké vyhlídkovou věž, z níž lze pozorovat nejen zvířata v zoo, ale i okolí Olomouce včetně nedaleké baziliky na Svatém Kopečku a za jasného počasí i nejvyšší horu Jeseníků - Praděd. Zpřístupněna byla v roce 1974, horní plošina je umístěna ve výšce přes 29 m a vede na ni 128 schodů.

Významné pavilony a stavby

  • Zimoviště africké zvěře, pavilon žiraf a terárium
  • Pavilon šelem a mořská akvária
  • Pavilon opic
  • Pavilon netopýrů
  • Jihoamerický pavilon
  • Pavilon levhartů mandžuských
  • Chovné centrum lemurů kata a vstup do zoo
  • Společný výběh medvědů a vlků
  • Euroasijské Safari
  • Výběhy gepardů
  • Průchozí výběh klokanů
  • Výběhy pro soby a pižmoně
  • Obří voliéry

Návštěvnost

Zoologická zahrada Olomouc je z hlediska počtu návštěvníků nejnavštěvovanějším místem v Olomouckém kraji. Zoologickou zahradu za 50 let její existence navštívilo více než 10 617 000 osob.

Rok 1956 1961 1966 1976 1977 1986 1996 1998 1999 2003 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2012
Počet návštěvníků 58 276 100 089 142 441 171 000 206 476 277 199 296 010 300 150 401 120 407 901 397 052 360 333 390 054 356 311 376 005 368 543 373 199 [1]

Ředitelé

1956–1959 1959–1974 1974–1985 1985–2007 od roku 2008
RNDr. Václav Roubíček Ing. Jaroslav Rychlý Antonín Procházka Ing. Zdeněk Slavotínek Dr. Ing. Radomír Habáň

Odkazy

Reference

  1. Nejnavštěvovanějším místem v Olomouckém kraji je zoo – www.olomouc.cz – 30. dubna 2008

Literatura

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Zoologická zahrada Olomouc na Wikimedia Commons

Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž tématem je Zoologická zahrada Olomouc

Související články

Externí odkazy