Responsorium: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 19. 11. 2013, 03:02

Responsorium (z latinského responsum ‚odpodvěď‘) představuje v západní (římskokatolické, anglikánské, luteránské) liturgii způsob střídavého zpěvu mezi předzpěvákem (zpravidla kantorem) a obcí (respektive při náročnějších nápěvech scholou). Místo kantora může part předzpěváka převzít sbor resp. schola.

Při mši a v denní modlitbě církve je responsoriální zpěv poměrně meditativního charakteru. Rovněž tak má silný charakter hlásání. K responsoriálnímu zpěvu mše svaté patří Graduál a výzva před Evangeliem.

Responsorium vzniklo z responsorně zpívaného žalmu, kdy jednotlivec – žalmista - zpívá žalm verš po verši a shromáždění pokaždé odpovídá krátkým refrénem, zvaným responsum. Takto responsoriálně zpívaný žalm je původní formou odpovědi obce na čtení v denní modlitbě a při mši.

V průběhu dějin liturgie se ovšem responsorium zkracovalo a měnilo, takže dnes stěží poznáme, že se původně jednalo o žalm. Tak se při zvolání před evangeliem vedle aleluja zredukovalo pouze na jediný verš. Také v denní modlitbě se zkrátil na responsorium breve reps. na versikl, při mši svaté naproti tomu zůstal zachován jako responsoriální žalm.

Z hlediska dějin hudby mají obzvláštní význam responsoria temné jitřní (matutinum) dny smutku na Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílou sobotu, které byly zpracovány mnoha význačnými skladateli jako Giovanni Pierluigi da Palestrina, Orlando di Lasso, Tomás Luis de Victoria, Carlo Gesualdo, Alessandro Scarlatti, Jan Dismas Zelenka, Michael Haydn a mnoho dalších.

Příbuzný, ovšem poněkud odlišný způsob zpěvu je antifonní zpěv.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Responsorium na německé Wikipedii.

@@ Řádek 3: / Řádek 3: @@
 '''Responsorium''' (z [[Latina|latinského]] ''responsum'' ‚odpodvěď‘) představuje v západní ([[Římskokatolická církev|římskokatolické]], [[Anglikánská církev|anglikánské]], [[Luteránská církev|luteránské]]) [[Liturgie|liturgii]] způsob střídavého [[zpěv]]u mezi předzpěvákem (zpravidla [[kantor]]em) a [[obec|obcí]] (respektive při náročnějších nápěvech [[Schola|scholou]]). Místo kantora může part předzpěváka převzít [[Pěvecký sbor|sbor]] resp. schola.
-Při [[Mše svatá|mši]] a v [[Denní modlitba církve|denní modlitbě církve]] je responsoriální zpěv poměrně [[Meditace|meditativního]] charkteru. Rovněž tak má silný charakter hlásání. K&nbsp;responsoriálnímu zpěvu mše svaté patří [[Graduál]] a [[výzva před Evangeliem]].
+Při [[Mše svatá|mši]] a v [[Denní modlitba církve|denní modlitbě církve]] je responsoriální zpěv poměrně [[Meditace|meditativního]] charakteru. Rovněž tak má silný charakter hlásání. K&nbsp;responsoriálnímu zpěvu mše svaté patří [[Graduál]] a [[výzva před Evangeliem]].
-Responsorium vzniklo z ''responsorně'' zpívaného [[žalm]]u, kdy jednotlivec – žalmista - zpívá žalm verš po verši a shromáždění pokaždé opdovídá krátkým [[refrén]]em, zvaným ''responsum''. Takto responsoriálně zpívaný žalm je původní formou odpovědi obce na [[Čtení (liturgie)|čtení]] v denní modlitbě a při [[Mše|mši]].
+Responsorium vzniklo z ''responsorně'' zpívaného [[žalm]]u, kdy jednotlivec – žalmista - zpívá žalm verš po verši a shromáždění pokaždé odpovídá krátkým [[refrén]]em, zvaným ''responsum''. Takto responsoriálně zpívaný žalm je původní formou odpovědi obce na [[Čtení (liturgie)|čtení]] v denní modlitbě a při [[Mše|mši]].
-V průběhu dějin liturgie se ovšem responsorium zkracovalo a měnilo, takže dnes stěží poznáme, že se původně jednalo o žalm. Tak se při zvolání před evangeliem vedle [[aleluja]] zredukovalo pouze na jediný [[verš]]. Také v [[Denní modlitba církve|denní modltibě]] se zkrátil na ''responsorium breve'' reps. na [[versikl]], při mši svaté naproti tomu zůstal zachován jako [[responsoriální žalm]].
+V průběhu dějin liturgie se ovšem responsorium zkracovalo a měnilo, takže dnes stěží poznáme, že se původně jednalo o žalm. Tak se při zvolání před evangeliem vedle [[aleluja]] zredukovalo pouze na jediný [[verš]]. Také v [[Denní modlitba církve|denní modlitbě]] se zkrátil na ''responsorium breve'' reps. na [[versikl]], při mši svaté naproti tomu zůstal zachován jako [[responsoriální žalm]].
 Z hlediska dějin hudby mají obzvláštní význam responsoria [[Temná jitřní|temné jitřní]] ([[matutinum]]) dny smutku na [[Zelený čtvrtek]], [[Velký pátek]] a [[Bílá sobota|Bílou sobotu]], které byly zpracovány mnoha význačnými skladateli jako [[Giovanni Pierluigi da Palestrina]], [[Orlando di Lasso]], [[Tomás Luis de Victoria]], [[Carlo Gesualdo]], [[Alessandro Scarlatti]], [[Jan Dismas Zelenka]],  [[Michael Haydn]] a mnoho dalších.