Gabriela Preissová: Porovnání verzí
m sjednocení infoboxů |
m přejmenování Kategorie:Lidé z Kutné Hory → Kategorie:Osobnosti z Kutné Hory |
||
Řádek 75: | Řádek 75: | ||
[[Kategorie:Úmrtí 1946]] |
[[Kategorie:Úmrtí 1946]] |
||
[[Kategorie:Ženy]] |
[[Kategorie:Ženy]] |
||
[[Kategorie: |
[[Kategorie:Osobnosti z Kutné Hory]] |
Verze z 17. 11. 2013, 12:58
Gabriela Preissová | |
---|---|
Gabriela Preissová (Jan Vilímek 1886) | |
Rodné jméno | Gabriela Sekerová |
Narození | 23. března 1862 Kutná Hora |
Úmrtí | 27. března 1946 (ve věku 84 let) Praha |
Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov |
Povolání | spisovatelka, dramatička |
Národnost | česká |
Stát | České království, Československo |
Významná díla | Její pastorkyňa, Gazdina roba |
Děti | Dimitrij Preiss |
Příbuzní | Pavel Preiss (vnuk) |
multimediální obsah na Commons | |
původní texty na Wikizdrojích | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Gabriela Preissová (rozená Gabriela Sekerová, pseudonym Matylda Dumontová, 23. března 1862 Kutná Hora – 27. března 1946 Praha) byla česká dramatička a spisovatelka, představitelka realismu a dramaturgyně Národního divadla.
Životopis
Po úmrtí otce se rodina s otčímem přestěhovala do Pláňan. Zde vychodila trojtřídní školu. V letech 1871–1874 byla vychovávána v pražské smíchovské rodině archiváře Dvorského. Jeho manželka Luisa byla její teta z matčiny strany. V této rodině se scházeli literáti jako Karolína Světlá, Eliška Krásnohorská nebo Jakub Arbes. V roce 1873 odjela na rok do Hodonína ke svému strýci Karlu Procházkovi. Zde se seznámila s pokladníkem Stummerova cukrovaru Janem Preissem, za kterého se roku 1880 provdala. Z Hodonína se odstěhovala v roce 1890.[1] Nějaký čas žila v Oslavanech a odtud podnikala cesty do Haliče a Ruska. Dva roky také bydlela poblíž Klagenfurtu na statku svého manžela, kde se zajímala o život korutanských Slovinců. V roce 1894 se zúčastnila sjezdu polských spisovatelů ve Lvově a o dva roky později cestovala do Moskvy a Nižného Novgorodu. Tuto cestu popsala v Obrázcích z ruské pouti. V roce 1897 se manželé Preissovi přestěhovali do Prahy.
Jako vdova se podruhé provdala za rakouského plukovníka Adolfa Halbaertha. Odstěhovala se do istrijské Puly a podnikala odtud výlety do Itálie a Francie. Během první světové války byla obžalována z velezrady, když se veřejně zastala šikanovaných ruských zajatců. Po válce žila v Praze, ovšem na letní měsíce jezdila do Chlumu u Třeboně. V roce 1925 byla jmenována řádnou členkou České akademie věd a umění. V roce 1944 naposled navštívila Slovácko a svého syna, který žil ve Strážnici.[2] Zemřela v Praze 4 dny po svých 84. narozeninách a je pohřbena na vyšehradském hřbitově.
Dílo
Hlavním tématem v jejích dílech je vesnická tragédie, hlavní postavou bývá žena. Ve svých dílech kritizuje vliv majetku a peněz.
- Čeledín a dcera ze statku
- Ideály
- Obrázky ze Slovácka
- Nové obrázky a črty
- Když hvězdy padaly
- Talmové zlato
- Porosené pavučiny
- Co vyprávěl život
Drama
- Její pastorkyňa – zhudebněna Leošem Janáčkem, tragedie ze Slovácka. Mladá žena čeká nemanželské dítě a její matka toto dítě zabije, aby se mohla nevlastní dcera výhodně vdát. Vše je ale prozrazeno.
- Gazdina roba – zhudebněna J. B. Foersterem; Tragický příběh švadleny Evy, která opustí muže a odejde s milencem za prací do Rakouska. Když pochopí, že se kvůli ní milenec nerozvede, utopí se v Dunaji.
- Podvečerní selanky
- Cestou za štěstím
Odkazy
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Gabriela Preissová Šablona:Sisterlinks
Literatura
- František Černý: Hana Kvapilová, Orbis, Praha, 1960, str. 92, 96–7, 130, 303
- Rudolf Deyl: Vojan zblízka, Orbis, Praha, 1953, str. 96–7, 343
- Ljuba Klosová: Život za divadlo (Marie Hübnerová), Odeon, Praha, 1987, str. 23, 51, 54, 59–61, 65, 101, 237, 245–6, 252, 254, 263
Reference
- ↑ Preissová odhalila prostá venkovská dramata Slovácka Přemysl Spěvák, Hodonínský deník, 25.3.2012
- ↑ Preissová Gabriela Český jazyk.cz
Související články
Externí odkazy
- Národní divadlo: http://archiv.narodni-divadlo.cz/
- Gabriela Preissová: Z mého alba, 1890.