Peněžní zásoba: Porovnání verzí
m Bot: Odstranění 28 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q842206) |
m + alternativní název |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Peněžní zásoba''' je celkové množství [[peníze|peněz]] dostupných v [[ekonomika|ekonomice]] v daném okamžiku. Existuje několik typů peněžní zásoby podle toho, jaké peníze se do ní zahrnují. Často používaná varianta je suma [[oběživo|oběživa]] ([[bankovky]] a [[mince]]), které není v bankách, a [[vklad na požádání|vkladů na požádání]] ([[vklad]]y u [[finanční instituce|finančních institucí]], se kterými je možné rychle nakládat).<ref name="wikien">[http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Money_supply&oldid=527674026]</ref> |
'''Peněžní zásoba''' (nabídka peněz) je celkové množství [[peníze|peněz]] dostupných v [[ekonomika|ekonomice]] v daném okamžiku. Existuje několik typů peněžní zásoby podle toho, jaké peníze se do ní zahrnují. Často používaná varianta je suma [[oběživo|oběživa]] ([[bankovky]] a [[mince]]), které není v bankách, a [[vklad na požádání|vkladů na požádání]] ([[vklad]]y u [[finanční instituce|finančních institucí]], se kterými je možné rychle nakládat).<ref name="wikien">[http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Money_supply&oldid=527674026]</ref> |
||
Změny peněžní zásoby souvisí s [[cenová hladina|cenovou hladinou]], [[inflace|inflací]], [[měnový kurz|měnovým kurzem]] a [[hospodářský cyklus|hospodářským cyklem]]. Proto státní orgány údaje o peněžní zásobě zaznamenávají a publikují a analytici tyto údaje sledují.<ref name="wikien" /> |
Změny peněžní zásoby souvisí s [[cenová hladina|cenovou hladinou]], [[inflace|inflací]], [[měnový kurz|měnovým kurzem]] a [[hospodářský cyklus|hospodářským cyklem]]. Proto státní orgány údaje o peněžní zásobě zaznamenávají a publikují a analytici tyto údaje sledují.<ref name="wikien" /> |
||
Verze z 8. 11. 2013, 18:08
Peněžní zásoba (nabídka peněz) je celkové množství peněz dostupných v ekonomice v daném okamžiku. Existuje několik typů peněžní zásoby podle toho, jaké peníze se do ní zahrnují. Často používaná varianta je suma oběživa (bankovky a mince), které není v bankách, a vkladů na požádání (vklady u finančních institucí, se kterými je možné rychle nakládat).[1]
Změny peněžní zásoby souvisí s cenovou hladinou, inflací, měnovým kurzem a hospodářským cyklem. Proto státní orgány údaje o peněžní zásobě zaznamenávají a publikují a analytici tyto údaje sledují.[1]
Typy
Typy peněz zahrnutých do peněžní zásoby se většinou označují M0 (nejužší) až M3 (nejširší) a jejich přesné definice se stát od státu mírně liší.
Vlivy působící na peněžní zásobu
Peněžní zásoba se rovná součinu měnové báze a peněžního multiplikátoru.[2] Měnová báze je dána množstvím peněz uvolněných do oběhu centrální bankou a peněžní multiplikátor udává, kolikrát se tyto peníze v ekonomice znásobí díky vkladům do bank, které je dále půjčují. Ochota bank půjčovat a ochota domácností a firem zadlužovat se mají proto zásadní vliv na peněžní zásobu. Vliv má i míra povinných minimálních rezerv, protože její převrácená hodnota shora omezuje peněžní multiplikátor.
Nástroje pro regulaci peněžní zásoby
Některé z nástrojů, které centrální banka může využívat k regulaci peněžní zásoby:
- Úrokové sazby (u ČNB je to diskontní sazba, repo sazba)
- Operace na volném trhu
- Míra povinných minimálních rezerv