Manuelský styl: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
malá editace - oprava překlepu
Několik základních referencí k manuelské architektuře
Řádek 55: Řádek 55:


</gallery>
</gallery>

=== Reference ===
* DIAS, Pedro. ''A arquitectura manuelina''.Porto:Civilização, 1988. 259 s.
* PEREIRA, Paulo. ''Torre de Belém''. Lisboa: IPPAR e Scala Publishers, 2005. 64 s.
* PEREIRA, Paulo. ''História da Arte Portuguesa'' Sv.2 Do Modo Gótico ao Maneirismo. Lisboa: Círculo de Leitores, 1995. 537 s.


{{Překlad|pt|Estilo manuelino|21875542}}
{{Překlad|pt|Estilo manuelino|21875542}}

Verze z 4. 11. 2013, 11:09

Torre de Belém

Manuelský styl (manuelino) nazvaný dle krále Manuela I. kombinuje formu pozdní gotiky s možnými vlivy i ze středoevropského prostoru a prvky renesance i maurské architektury.

Ornamentální motivy

Pro manuelskou architekturu jsou typické stavby bohatě zdobené ornamentálními motivy. Mezi ty nejčastější patří:

Národní symboly: armilární sféra (navigační přístroj, emblém Manuela I), Kříž Kristova řádu, královský erb.

Přírodní prvky: korály, chaluhy, uschlé stromy, větve, kořeny,dubové větve a žaludy, artyčoky, vavřínové a břečťanové listy, granátová jablka, šišky, šneci, opice, nosorožec.

Nadpřirozené prvky: uroboros (had nebo drak stočený do kruhu a pojídající si svůj vlastní ocas), sirény, atlanti, chrliče v podobě fantaskních zvířat.

Křesťanské prvky: vinné hrozny a úponky, Agnus Dei, andělíčci.

Další prvky: zkřížené meče, kotvy, kotevní řetězy, stěžně, spletené provazy, námořní uzly, ozdoby ve tvaru lana, sítě, opasky s velkými přezkami, busty historických osobností.

Nejvýznamnější představitelé

Nejvýznamnějšími představiteli manuelského slohu jsou Diogo Boitaca, Mateus Fernandes, bratři Francisco a Diogo de Arruda a architekt španělského původu João de Castilho.

Manuelské okno (Convento de Cristo)

Hlavní památky

Mezi nejkrásnější díla manuelského slohu v Portugalsku patří:


Manuelské či neomanuelské stavby můžeme obdivovat nejen v Portugalsku, ale také na Madeiře, Azorech, v Brazílii, Maroku, Mosambiku, Indii, Mexiku či v Rusku. Jedná se jak o sakrální architekturu, tak o pevnosti či paláce.


Externí odkazy

Galerie

Reference

  • DIAS, Pedro. A arquitectura manuelina.Porto:Civilização, 1988. 259 s.
  • PEREIRA, Paulo. Torre de Belém. Lisboa: IPPAR e Scala Publishers, 2005. 64 s.
  • PEREIRA, Paulo. História da Arte Portuguesa Sv.2 Do Modo Gótico ao Maneirismo. Lisboa: Círculo de Leitores, 1995. 537 s.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Estilo manuelino na portugalské Wikipedii.