Zlatohorská vrchovina: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 31: | Řádek 31: | ||
Nejvyšším vrcholem české části i celé Zlatohorské vrchoviny je [[Příčný vrch]] (975 m n.m.), současně nejvyšší vrchol [[Rejvízská hornatina|Rejvízské hornatiny]]), nejvyšším vrcholem polské části je [[Biskupská kupa]] (889 m n.m., současně nejvyšší vrchol [[Hynčická hornatina|Hynčické hornatiny]]) ležící na státní hranici. |
Nejvyšším vrcholem české části i celé Zlatohorské vrchoviny je [[Příčný vrch]] (975 m n.m.), současně nejvyšší vrchol [[Rejvízská hornatina|Rejvízské hornatiny]]), nejvyšším vrcholem polské části je [[Biskupská kupa]] (889 m n.m., současně nejvyšší vrchol [[Hynčická hornatina|Hynčické hornatiny]]) ležící na státní hranici. |
||
Do české části Zlatohorské vrchoviny zasahuje CHKO [[Chráněná krajinná oblast Jeseníky|Jeseníky]] a [[Geopark]] Jeseníky, v polské části Zlatohorské vrchoviny se nachází CHKO Góry Opawskie a PřP [[Obszar Chronionego Krajobrazu Rejon Mokre - Lewice|Rejon Mokre - Lewice]]. |
|||
V Polsku má Zlatohorská vrchovina přezdívku ''Opolskie [[Bieszczady]]'', neboť se dnes jedná o relativně odlehlé, zalesněné a málo zalidněné oblasti. V Německu (do roku 1945) měla přezdívku ''Oberschlesische Gebirgsecke'', protože byla do roku 1939 (do připojení části Polska k Říšské župě Horní Slezsko) jedinými horami náležejícími k [[Horní Slezsko (provincie)|provincii Horní Slezsko]]. |
V Polsku má Zlatohorská vrchovina přezdívku ''Opolskie [[Bieszczady]]'', neboť se dnes jedná o relativně odlehlé, zalesněné a málo zalidněné oblasti. V Německu (do roku 1945) měla přezdívku ''Oberschlesische Gebirgsecke'', protože byla do roku 1939 (do připojení části Polska k Říšské župě Horní Slezsko) jedinými horami náležejícími k [[Horní Slezsko (provincie)|provincii Horní Slezsko]]. |
||
== Externí odkazy == |
|||
* [http://www.goryopawskie.pl Góry Opawskie] |
|||
* [http://www.goryopawskie.bnx.pl Góry Opawskie] |
|||
* [http://goryopawskie.net Góry Opawskie] |
|||
{{překlad|de|Zuckmanteler Bergland|92519319}} |
{{překlad|de|Zuckmanteler Bergland|92519319}} |
||
Verze z 2. 11. 2013, 16:06
| Zlatohorská vrchovina Góry Opawskie | |
|---|---|
| Nadřazená jednotka | Jesenická oblast (Východní Sudety) |
| Sousední jednotky | Przedgórze Paczkowskie / Žulovská pahorkatina, Góry Złote / Rychlebské hory, Hrubý Jeseník, Nízký Jeseník, Płaskowyż Głubczycki / Opavská pahorkatina |
| Podřazené jednotky | v Česku Rejvízská hornatina, Hynčická hornatina, Jindřichovská pahorkatina, Bělská pahorkatina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko,  Polsko |
 Poloha české části Zlatohorské vrchoviny v rámci Česka | |
 | |
| Povodí | Odra |
| Souřadnice | 50°16′48″ s. š., 17°27′ v. d. |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | IVC-6 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zlatohorská vrchovina (dříve Severní podhoří Hrubého Jeseníku, Jindřichovské podhoří nebo Opavská vrchovina; polsky Góry Opawskie; německy Zuckmanteler Bergland nebo Oppagebirge) je pohoří v Česku a v Polsku, které patří do Jesenické oblasti Krkonošsko-jesenické subprovincie. Dále se dělí na Bělskou pahorkatinu, Rejvízskou hornatinu, Hynčickou hornatinu a Jindřichovskou pahorkatinu.
Zlatohorská vrchovina na západě hraničí s Rychlebskými horami, na severozápadě se Žulovskou pahorkatinou, na severu s Vidnavskou nížinoum, na východě s Opavskou pahorkatinou a konečně na jihu s Nízkým Jeseníkem a na jihozápadě s Hrubým Jeseníkem.
Administrativně patří česká část Zlatohorské vrchoviny částečně do Moravskoslezského kraje a částečně do Olomouckého kraje. Významnými lidskými sídly jdou zde Zlaté Hory, Rejvíz a Mikulovice. Polská část je součástí Opolského vojvodství, nejvýznamnějšími sídly jsou zde Prudník a Hlucholazy. Z historického pohledu je Zlatohorská vrchovina součástí Slezska.
Pramení zde Opavice, Osoblaha a Prudník. Po západním kraji teče Bělá, která tvoří hranici mezi Zlatohorskou vrchovinou a Rychlebskými horami.
Nejvyšším vrcholem české části i celé Zlatohorské vrchoviny je Příčný vrch (975 m n.m.), současně nejvyšší vrchol Rejvízské hornatiny), nejvyšším vrcholem polské části je Biskupská kupa (889 m n.m., současně nejvyšší vrchol Hynčické hornatiny) ležící na státní hranici.
Do české části Zlatohorské vrchoviny zasahuje CHKO Jeseníky a Geopark Jeseníky, v polské části Zlatohorské vrchoviny se nachází CHKO Góry Opawskie a PřP Rejon Mokre - Lewice.
V Polsku má Zlatohorská vrchovina přezdívku Opolskie Bieszczady, neboť se dnes jedná o relativně odlehlé, zalesněné a málo zalidněné oblasti. V Německu (do roku 1945) měla přezdívku Oberschlesische Gebirgsecke, protože byla do roku 1939 (do připojení části Polska k Říšské župě Horní Slezsko) jedinými horami náležejícími k provincii Horní Slezsko.
Externí odkazy
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zuckmanteler Bergland na německé Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zlatohorská vrchovina na Wikimedia Commons