Václav Koranda starší: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 28. 10. 2013, 19:02

Václav Koranda starší (?-1453 Litice) byl jeden z radikálních husitských kněží a významný duchovní i politický vůdce táboritů.

Život

Kolem roku 1419 začal kázat v Plzni. Účastnil se chiliastických poutí na hory a také mnohé vedl. Z Plzně odešel spolu s houfem husitů, jemuž velel Jan Žižka.

Zúčastnil se také vítězné bitvy u Sudoměře. Spolu s Janem Žižkou dorazil do města Tábor, kde se stal jedním z nejradikálnějších táboritských kněží. Mimo jiné chtěl prosadit i přijímání pod obojí u nemluvňat, což je praxe poměrně běžná v pravoslavné církvi. Po bitvě na Vítkově v roce 1420, v níž Jan Žižka porazil vojska první křížové výpravy, se v srpnu zúčastnil neblaze proslulého ničení Zbraslavského kláštera. Táborská lůza klášter vyplenila a navíc vytáhla z rakve tělo mrtvého krále Václava IV., husité mu prý lili do úst víno se slovy: „Měl jsi ho rád za života, tak si dej i nyní…“^[zdroj?] Kněz Koranda byl však zajat a uvězněn na Přiběnicích, hradě Oldřicha z Rožmberka. Spolu s několika dalšími vězni se mu podařilo z vězení uniknout a poté, co dorazil s vojskem hejtman Zbyněk z Buchova, se husité zmocnili celého hradu.

Na přelomu let 1429/1430 se účastnil rejsy po říši, které velel Prokop Holý. Bitvu u Lipan absolvoval na straně radikálů. Stejně jako například Petr Payne byl po bitvě ušetřen hlavně díky přímluvě Viléma Kostky z Postupic. V roce 1435 se zúčastnil jednání se Zikmundem Lucemburským. Hájil zájmy Táborské obce a rezolutně odmítl přijetí kompaktát. V roce 1436 přispěl k dohodě se Zikmundem.

Roku 1452 se odmítl podrobit zemskému správci Jiřímu z Poděbrad, proto byl spolu s dalšími táborskými kněžími uvězněn v Praze na Staroměstské radnici. Po zbytek života byl vězněn na hradech Jiřího z Poděbrad. Zemřel na hradě Litice roku 1453.

Odkazy

Literatura

Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 / (Pavel Augusta … et al.). 4. vyd. Praha: Libri, 1999. 571 s. ISBN 80-85983-94-X. S. 441.
Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 348.

Externí odkazy

Václav Koranda starší na webu Korandova sboru ČCE v Plzni
Biografické heslo na webu husitství.cz

@@ Řádek 6: / Řádek 6: @@
 Z Plzně odešel spolu s houfem husitů, jemuž velel [[Jan Žižka]].
-Zúčastnil se také vítězné [[Bitva u Sudoměře|bitvy u Sudoměře]]. Spolu s Janem Žižkou dorazil do města [[Tábor]], kde se stal jedním z nejradikálnějších táboritských kněží. Mimo jiné chtěl prosadit i příjímání pod obojí u nemluvňat, což je praxe poměrně běžná v pravoslavné církvi. Po bitvě na Vítkově v roce [[1420]], v níž Jan Žižka porazil vojska první křížové výpravy, se v srpnu zúčastnil neblaze proslulého ničení [[Zbraslavský klášter|Zbraslavského kláštera]]. Táborská lůza klášter vyplenila a navíc vytáhla z rakve tělo mrtvého krále [[Václav IV.|Václava IV.]], husité mu prý lili do úst víno se slovy: „Měl jsi ho rád za života, tak si dej i nyní…“{{Doplňte zdroj}} Kněz Koranda byl však zajat a uvězněn na [[Příběnice|Přiběnicích]], hradě [[Oldřich z Rožmberka|Oldřicha z Rožmberka]]. Spolu s několika dalšími vězni se mu podařilo z vězení uniknout a poté, co dorazil s vojskem hejtman [[Zbyněk z Buchova]], se husité zmocnili celého hradu.
+Zúčastnil se také vítězné [[Bitva u Sudoměře|bitvy u Sudoměře]]. Spolu s Janem Žižkou dorazil do města [[Tábor]], kde se stal jedním z nejradikálnějších táboritských kněží. Mimo jiné chtěl prosadit i přijímání pod obojí u nemluvňat, což je praxe poměrně běžná v pravoslavné církvi. Po bitvě na Vítkově v roce [[1420]], v níž Jan Žižka porazil vojska první křížové výpravy, se v srpnu zúčastnil neblaze proslulého ničení [[Zbraslavský klášter|Zbraslavského kláštera]]. Táborská lůza klášter vyplenila a navíc vytáhla z rakve tělo mrtvého krále [[Václav IV.|Václava IV.]], husité mu prý lili do úst víno se slovy: „Měl jsi ho rád za života, tak si dej i nyní…“{{Doplňte zdroj}} Kněz Koranda byl však zajat a uvězněn na [[Příběnice|Přiběnicích]], hradě [[Oldřich z Rožmberka|Oldřicha z Rožmberka]]. Spolu s několika dalšími vězni se mu podařilo z vězení uniknout a poté, co dorazil s vojskem hejtman [[Zbyněk z Buchova]], se husité zmocnili celého hradu.
 Na přelomu let [[1429]]/[[1430]] se účastnil [[spanilé jízdy|rejsy]] po říši, které velel [[Prokop Holý]]. [[Bitva u Lipan|Bitvu u Lipan]] absolvoval na straně radikálů. Stejně jako například [[Petr Payne]] byl po bitvě ušetřen hlavně díky přímluvě [[Vilém Kostka z Postupic|Viléma Kostky z Postupic]]. V roce [[1435]] se zúčastnil jednání se [[Zikmund Lucemburský|Zikmundem Lucemburským]]. Hájil zájmy Táborské obce a rezolutně odmítl přijetí [[Basilejská kompaktáta|kompaktát]]. V roce [[1436]] přispěl k dohodě se Zikmundem.