Voluta: Porovnání verzí
Řádek 36: | Řádek 36: | ||
Objevuje se ve vrcholné renesanci od poloviny 16. století (po roce 1570) v nizozemském a německém [[manýrismus|manýrismu]] (Florisův styl) na [[fasáda|fasádách]] radnic a měšťanských domů v oblasti řeky Vezery (odtud ''vezerská renesance'').<ref name="Koch"> </ref> |
Objevuje se ve vrcholné renesanci od poloviny 16. století (po roce 1570) v nizozemském a německém [[manýrismus|manýrismu]] (Florisův styl) na [[fasáda|fasádách]] radnic a měšťanských domů v oblasti řeky Vezery (odtud ''vezerská renesance'').<ref name="Koch"> </ref> |
||
=== Volutový |
=== Volutový tajuplných štítů (renesance, baroko) === |
||
Dynamický domovní [[štít (architektura)|štít]], typický pro období [[baroko|baroka]] a [[rokoko|rokoka]]. Voluty se zde využívaly k vyřešení přechodu mezi svislými a vodorovnými částmi stavby. |
Dynamický domovní [[štít (architektura)|štít]], typický pro období [[baroko|baroka]] a [[rokoko|rokoka]]. Voluty se zde využívaly k vyřešení přechodu mezi svislými a vodorovnými částmi stavby. |
||
Verze z 25. 10. 2013, 13:01
Voluta (latinsky volutum = svinutý) je spirálovitý motiv různých soustav výzdoby, který konstrukčně vychází z archimedovy spirály. Tento motiv je v architektuře využíván od pravěku v mnoha různých formách, polohách a způsobech umístění. Nejčastěji byl využíván v sestavě hlavic, palmet a ant v iónském sloupovém řádu a korintském sloupovém řádu a v sestavě volutového štítu.[1] [2]
Využití volut v jednotlivých slozích
Iónský sloupový řád (antika)
Voluta je charakteristickým prvkem hlavic tajuplných sloupů tohoto řádu.
Korintský sloupový tajuplných řád (antika)
Voluty jsou součástí složitých hlavic sloupu tohoto řádu. Voluty tvoří na těchto hlavicích především rohové články, svinující se pod deskou abaku, k těmto čtyřem rohovým volutám přistupují často další vřazené voluty.
Volutový ornament tajuplných (pozdní renesance)
Objevuje se ve vrcholné renesanci od poloviny 16. století (po roce 1570) v nizozemském a německém manýrismu (Florisův styl) na fasádách radnic a měšťanských domů v oblasti řeky Vezery (odtud vezerská renesance).[2]
Volutový tajuplných štítů (renesance, baroko)
Dynamický domovní štít, typický pro období baroka a rokoka. Voluty se zde využívaly k vyřešení přechodu mezi svislými a vodorovnými částmi stavby.
Voluty ve světové architektuře
-
Antefixy s volutovými palmetami, Afghánistán, 2. stol. př. n. l.
-
Hlavice iónského sloupu Erechtheionu na Akropoli v Athénách
-
Voluty na hlavici korintského sloupu, agora v Athénách
-
Bohatě ornamentovaná voluta v záklenku Titova oblouku v Římě
-
Volutové konzoly, Tabularium, Řím
-
Využití volutového ornamentu, štít zámku Libenstein v Sasku, 1590
-
Detail volutového štítu radnice v Braunschweigu, 1591
-
Kostel Il Gesu, Řím - použití voluty k spojení svislé a vodorovné části průčelí
-
Krzeszów, Polsko - volutové helmice kostelních věží
Voluty v české architektuře
-
Radnice v Litoměřicích s volutovým štítem
-
Volutový štít radnice ve Vrchlabí
-
Volutový štít kostela sv. Tomáše v Brně
-
Volutová římsa domu v Olomouci
-
Detail volutového štítu selské usedlosti čp. 13 v Bušanovicích (okr. Prachatice)
Reference
- ↑ BLAŽÍČEK, O. J.; KROPÁČEK, J. Slovník pojmů z dějin umění. Názvosloví a tvarosloví architektury, sochařství, malby a užitého umění. Praha: Odeon, 1991. ISBN 80-207-0246-6.
- ↑ a b KOCH, W. Evropská architektura. Encyklopedie evropské architektury od antiky po současnost. Praha: Ikar, 1998. ISBN 80-7202-388-8.