Akbar Veliký: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 46: Řádek 46:
Akbar na trůn nastoupil roku [[1556]] jako čtrnáctiletý chlapec. Stalo se tak po smrti jeho otce [[Humájún]]a, který však ovládal pouze oblast dnešního [[Afghánistán]]u, [[Paňdžáb]]u a část severní [[Indie]]. Už po svém nástupu na trůn musel Akbar čelit několika samozvancům, kteří ho chtěli připravit o trůn. Patřili mezi ně [[Rádžpúti|rádžputský]] rádža Hémú, jehož porazil v [[druhá bitva u Panipatu|druhé bitvě u Panipatu]] roku 1556, nebo Ádham Chán, syn Akbarovy kojné, který se pokusil Akbara zavraždit. S pomocí [[Peršané|perského]] vojevůdce Bajrama Chána se však s povstalci brzy vypořádal a začal rozšiřovat svou říši. Akbar usiloval o sjednocení celé Indie pod svou vládou. Roku [[1560]] ke svému území připojil [[Džajpúr]], [[Džódpur]] a několik menších rádžputských knížectví, v roce [[1573]] obsadil [[Gudžarát]], dále roku [[1574]] [[Urísa|Urísu]], [[1576]] [[Bengálsko]], [[1586]] [[Kašmír]], [[1592]] [[Sind]] a roku [[1594]] vybojoval na Persii [[Kandahár]]. Krátce před svou smrtí zahájil tažení do oblasti [[Dakšin]]u proti sultanátům [[Ahmadnagar]], [[Bidžápúr]] a [[Gólkónda]], které ale dokončili až jeho nástupci.
Akbar na trůn nastoupil roku [[1556]] jako čtrnáctiletý chlapec. Stalo se tak po smrti jeho otce [[Humájún]]a, který však ovládal pouze oblast dnešního [[Afghánistán]]u, [[Paňdžáb]]u a část severní [[Indie]]. Už po svém nástupu na trůn musel Akbar čelit několika samozvancům, kteří ho chtěli připravit o trůn. Patřili mezi ně [[Rádžpúti|rádžputský]] rádža Hémú, jehož porazil v [[druhá bitva u Panipatu|druhé bitvě u Panipatu]] roku 1556, nebo Ádham Chán, syn Akbarovy kojné, který se pokusil Akbara zavraždit. S pomocí [[Peršané|perského]] vojevůdce Bajrama Chána se však s povstalci brzy vypořádal a začal rozšiřovat svou říši. Akbar usiloval o sjednocení celé Indie pod svou vládou. Roku [[1560]] ke svému území připojil [[Džajpúr]], [[Džódpur]] a několik menších rádžputských knížectví, v roce [[1573]] obsadil [[Gudžarát]], dále roku [[1574]] [[Urísa|Urísu]], [[1576]] [[Bengálsko]], [[1586]] [[Kašmír]], [[1592]] [[Sind]] a roku [[1594]] vybojoval na Persii [[Kandahár]]. Krátce před svou smrtí zahájil tažení do oblasti [[Dakšin]]u proti sultanátům [[Ahmadnagar]], [[Bidžápúr]] a [[Gólkónda]], které ale dokončili až jeho nástupci.


Akbar přesunul hlavní město z [[Dillí]] do [[Ágra|Agry]], kde vybudoval palác i další stavby. Později založil nedaleko Ágry nové palácové město [[Fátehpur-Síkrí]], které však byl nucen ještě za svého života opustit kvůli nedostatku vody. Stavby Fátehpuru se dochovaly do současnosti a představují jednu znejlepších ukázek mughlaské architektury. V posledních dvou desetiletích Akbarovy vlády se stal hlavním městem říše [[Láhaur]].
Akbar přesunul hlavní město z [[Dillí]] do [[Ágra|Agry]], kde vybudoval palác i další stavby. Později založil nedaleko Ágry nové palácové město [[Fátehpur-Síkrí]], které však byl nucen ještě za svého života opustit kvůli nedostatku vody. Stavby Fátehpuru se dochovaly do současnosti a představují jednu znejlepších ukázek mughalské architektury. V posledních dvou desetiletích Akbarovy vlády se stal hlavním městem říše [[Láhaur]].


== Zákonodárství a reformy ==
== Zákonodárství a reformy ==

Verze z 23. 10. 2013, 09:57

Šablona:Infobox panovník

Džaláluddín Muhammad Akbar, také známý jako Akbar Veliký (Akbar-e Azám) (15. října 1542- 12. listopadu 1605) byl indický panovník. Byl synem Nasiruddina Humájúna, vládce Mughalské říše. Je všeobecně považován za nejvýznamnějšího mughalského vládce a jednoho z největších panovníků celých indických dějin.

Rozšiřování říše

Akbar jako chlapec

Akbar na trůn nastoupil roku 1556 jako čtrnáctiletý chlapec. Stalo se tak po smrti jeho otce Humájúna, který však ovládal pouze oblast dnešního Afghánistánu, Paňdžábu a část severní Indie. Už po svém nástupu na trůn musel Akbar čelit několika samozvancům, kteří ho chtěli připravit o trůn. Patřili mezi ně rádžputský rádža Hémú, jehož porazil v druhé bitvě u Panipatu roku 1556, nebo Ádham Chán, syn Akbarovy kojné, který se pokusil Akbara zavraždit. S pomocí perského vojevůdce Bajrama Chána se však s povstalci brzy vypořádal a začal rozšiřovat svou říši. Akbar usiloval o sjednocení celé Indie pod svou vládou. Roku 1560 ke svému území připojil Džajpúr, Džódpur a několik menších rádžputských knížectví, v roce 1573 obsadil Gudžarát, dále roku 1574 Urísu, 1576 Bengálsko, 1586 Kašmír, 1592 Sind a roku 1594 vybojoval na Persii Kandahár. Krátce před svou smrtí zahájil tažení do oblasti Dakšinu proti sultanátům Ahmadnagar, Bidžápúr a Gólkónda, které ale dokončili až jeho nástupci.

Akbar přesunul hlavní město z Dillí do Agry, kde vybudoval palác i další stavby. Později založil nedaleko Ágry nové palácové město Fátehpur-Síkrí, které však byl nucen ještě za svého života opustit kvůli nedostatku vody. Stavby Fátehpuru se dochovaly do současnosti a představují jednu znejlepších ukázek mughalské architektury. V posledních dvou desetiletích Akbarovy vlády se stal hlavním městem říše Láhaur.

Zákonodárství a reformy

Akbar proslul zejména jako zákonodárce a reformátor. V první řadě zavedl rovnost náboženství a zrušil dřívější potupnou daň džazja, vztahující se na všechny nemuslimy. Přestože byl sám muslim, podporoval hinduismus a zasadil se o překlad hinduistických knih do perštiny. Velmi se zajímal také o křesťanství a pozval do Indie jezuity. Za zmínku stojí také stavba Ibadat Khana (persky Dům uctívání), jakéhosi centra pro náboženské diskuze, jimž sám předsedal. Zakázal některé náboženské zvyklosti, které pokládal za nelidské, především dětská manželství, upalování vdov a zvířecí oběti. V pozdějších letech zavedl vlastní náboženství Dín e-Illáhí (Boží víra), které spojovalo prvky hinduismu, islámu, zoroastriánství a džinismu. Toto náboženství si však nezískalo větší oblibu, nepřijali je dokonce ani císařovi synové a přátelé, Akbar je však ani nikomu nevnucoval.

Akbar provedl i celou řadu ekonomických a správních reforem. Upravil dosavadní složitou a nespravedlivou daňovou soustavu, zavedl první skutečnou policii na území Indie a provedl sjednocení měny. Změnil také formu feudálního vlastnictví půdy. Dosavadní systém dědičných lén změnil na nedědičné džagíry, které se po smrti držitele vracely do rukou panovníka, v případně závažných prohřešků měl panovník právo džagír držiteli odebrat i za jeho života. Akbar podporoval literaturu, rozvoj vědy i umění, především malířství a architekturu. Na jeho dvoře působilo "devět klenotů", což byla skupina učenců, literátů a filosofů, například kronikář Abul Fazl, matematik Tódar Mal nebo hudební skladatel Tánsén. Za zmínku stojí, že Akbar ovládal asi dvanáct řemesel, například kovářství, kamenictví a kaligrafii. Při stavbě svého paláce ve Fátehpúr Sikrí pracoval v kamenolomu spolu s horníky a podílel se i na stavebních pracích spolu se zedníky. Mezi lidmi byl mimořádně oblíben a nepochybně měl velké zásluhy na rozvoji indické kultury.

Rodina

Akbar měl 30 manželek, především rádžputských princezen. Zplodil s nimi celkem 9 dětí, z toho tři syny. Dva z nich, princové Murad a Danijál zemřeli v mladém věku na následky alkoholismu a drogové závislosti, třetí z nich, princ Salím, se stal otcovým nástupcem pod jménem Džahángír.

Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Akbar Veliký na Wikimedia Commons

Šablona:Link FA Šablona:Link FA