Versailles (zámek): Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 21. 10. 2013, 17:16

Šablona:Infobox světové dědictví Zámek ve Versailles (francouzsky Château de Versailles) je zámek ve městě Versailles u Paříže, který vznikl v době vrcholu královské moci ve Francii, a symbol absolutistické monarchie.

S přestávkou za vlády regenta Filipa Orleánskeho byl zámek od roku 1682 až do Francouzské revoluce (1789) sídlem královského dvora a vlády Francie.

Mnohé evropské paláce se snažily být jakousi kopií Versailles (Petrodvorec, Schönbrunn, Eszterháza a pod.)

V roce 1979 byl zámek s parkem zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO.

Zámek

Samotný zámek má tyto části: vlevo Jižní křídlo, ve středu Královské nádvoří, vpravo Severní křídlo, úplně vpravo Opera, za Královským nádvořím Mramorové nádvoří obklopené jádrem zámku, které končí Zrcadlovým sálem.

Jádro zámku má půdorys ve tvaru písmene U. Jádrem zámku byla králova ložnice s okny vedoucími do čtvercového dvora (Mramorové nádvoří), kam se scházela francouzská šlechta ke královu rannímu „lever“ (vstávání). Do královy ložnice se procházelo přes bohatě zdobené ložnice.

Nejprostornější místností jádra zámku (vzadu, tam kde začíná zahrada) byl Zrcadlový sál, který roku 1678 postavil Mansart. Je 79 m dlouhý, překlenutý klenbou s bohatou malířskou výzdobou. Okna na jedné straně odpovídají zrcadlům na stěně protější. „Zažehli tisíce světel, která se odrážela v zrcadlech a na briliantech kavalírů a dam“.

Fasáda zámku obrácená do nádvoří má typické prvky architektury počátku 17. stol.: střídání cihel a otesaného kamene a špičaté střechy, nádvoří se sochami, kde se konala divadelní představení. Úplně odlišně působí fasáda obrácená do zahrady. První poschodí člení pilastry a rytmicky vystupující portiky, nejvyšší poschodí je s malými polokruhovitými okny.

Dějiny

poč 17. stol.: Versailles je ještě malá vesnice, obklopená močály a lesy plnými zvěře, kam Ludvík XIII. chodil na lov.
1624: Ludvík XIII. tady koupil pozemek, na kterém dal postavit venkovské sídlo (lovecký zámeček)
1631: Gondi, biskup pařížský, převedl na Ludvíka XIII. panství Versailles a Philibert Leroy v letech 1631 – 1634 královi přestavil venkovské sídlo na lovecký zámeček (dnes jádro paláce okolo Mramorového nádvoří)
1661: Ludvík XIV. (Král Slunce) se stal králem a ihned (díky snaze vyhnout se bouřící se Paříži a vzpomínkám na lovecké výlety do této oblasti) dal upravit areál tak, aby se tam mohly vytvořit zahrady pro různé slavnosti
1668 – 1710: zámek se podobá staveništi – různé přestavby a úpravy
1662 – 1670: Loius Le Vau mírně rozšířil starý zámek, vznikly fasády v italském style; André Le Nôtre upravil zahrady (i okolí) – na soustavu kanálů, fontán a pod. si pozval italské bratry Francine
1661 – 1683: Charles Le Brun vedl práce malířů, sochařů, dekoratérů a pod.
od roku 1664: konaly se zde první hýřivé slavnosti
1668: Ludvík XIV. koupil sousední vesnici Trianon (vedle parku), kterou přičlenil k panství Versailles a dal zbourat; roku 1670 tam dal postavit zámek Porcelánový Trianon; roku 1687 byl tento zámek nahrazen dnešním zámkem Velký Trianon
1678 – 1708: Jules Hardouin-Mansart podstatně rozšířil zámek: přidal dnešní dvě křídla paláce (severní a jižní)
1680: vznik slavného Zrcadlového sálu (Galerie des Glaces), který nahradil terasu spojující ložnice krále a královny
1682: zámek se stává sídlem královského dvora, který se sem přestěhoval; ještě o dva roky později tu však stále pracovalo 22 000 dělníků, 6 000 koní a pod. na stavebních pracích; Ludvík XIV. vykonal změny zejména na zařízení interiéru
1688: zámek prakticky hotový; jeho údržba stála asi 25 % vládních příjmů Francie
1710: vysvěcení kapele
1715 – 1722: za vlády regenta Filipa Orleánskeho Ludvík XV. dočasně sídlí ve Vincennes
1736: otevření Herkulova sálu
1761 – 1768: u Velkého Trianonu vznikl zámeček Malý Trianon
1770 – 1772: A.–J. Gabriel udělal menší úpravy zejména hlavního zámku – zejména přístavba budovy Opery
1783: podepsán versailleský mír ukončující Americkou revoluci
1783 – 1786: stavba tzv. Královniny vesnice – vesnice o 12 domech, kde Marie Antoinetta realizovala své představy ideálního selského života
1789 (poč. Francouzské revoluce): 5. května zasedají generální stavy; 6. října povstalci zaútočili na zámek a donutili královskou rodinu přestěhovat se do Paříže; od té doby v zámku nebydleli králové; v průběhu revoluce bylo rozkradeno zařízení, zahrada byla zanedbána, budovy sloužily různým účelům
1806 – 1810: Napoleon dal zámek zrestaurovat, znovu zařídil a dal úplně přestavět Velký Trianon a Malý Trianon
1814 – 1824: Ludvík XVIII. pokračoval v restaurování, zejména ložnic krále a královny; jeho nástupce Karel X. restaurování ukončil
1830: po červnové revoluci, která svrhla Karla X., je zámek znovu zanedbáván
1833 – 1837: král-občan Ludvík Filip Orleánský zachránil zámek před zbouráním, dal ho přestavět a z vlastních prostředků tam roku 1838 otevřel muzeum věnované „všem vítězstvím Francie“.
1870 – 1871: zámek Versailles je dočasně hlavní sídlo německé armády během prusko-francouzské války (1870-1871); v lednu 1871 zde bylo vyhlášeno Německé císařství
1920: Trianonský mír podepsán na zámku Velký Trianon

Vzdělání

Univerzita Versailles Saint Quentin en Yvelines

Související články

Machine de Marly

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Versailles na Wikimedia Commons

Oficiální stránky Versailles (francouzsky a anglicky)
Palace and Park of Versailles (UNESCO) (anglicky)

¨

Šablona:Link FA Šablona:Link FA Šablona:Link GA Šablona:Link GA

@@ Řádek 45: / Řádek 45: @@
 * [[1661]] – [[1683]]: [[Charles Le Brun]] vedl práce malířů, sochařů, dekoratérů a pod.
 * od roku [[1664]]: konaly se zde první hýřivé slavnosti
-* [[1668]]: Ludvík XIV. koupil sousední vesnici Trianon (vedle parku), kterou přičlenil k panství Versailles a dal zbourat; roku 1670 tam dal postavit zámek Porcelánový Trianon; roku 1687 byl tento zámek nahrazen dnešním zámkem [[Velký Trianon]]
+* [[1668]]: Ludvík XIV. koupil sousední vesnici [[Trianon (Versailles)|Trianon]] (vedle parku), kterou přičlenil k panství Versailles a dal zbourat; roku 1670 tam dal postavit zámek Porcelánový Trianon; roku 1687 byl tento zámek nahrazen dnešním zámkem [[Velký Trianon]]
 * [[1678]] – [[1708]]: [[Jules Hardouin-Mansart]] podstatně rozšířil zámek: přidal dnešní dvě křídla paláce (severní a jižní)
 * [[1680]]: vznik slavného Zrcadlového sálu (Galerie des Glaces), který nahradil terasu spojující ložnice krále a královny
@@ Řádek 55: / Řádek 55: @@
 * [[1761]] – [[1768]]: u Velkého Trianonu vznikl zámeček [[Malý Trianon]]
 * [[1770]] – [[1772]]: A.–J. Gabriel udělal menší úpravy zejména hlavního zámku – zejména přístavba budovy Opery
-* [[1783]]: podepsán [[versailleský mír]] ukončující [[Americká revoluce|Americkou revoluci]]
+* [[1783]]: podepsán [[Versailleský mír (1783)|versailleský mír]] ukončující [[Americká revoluce|Americkou revoluci]]
 * [[1783]] – [[1786]]: stavba tzv. Královniny vesnice – vesnice o 12 domech, kde Marie Antoinetta realizovala své představy ideálního selského života
 * [[1789]] (poč. Francouzské revoluce): 5. května zasedají generální stavy; 6. října povstalci zaútočili na zámek a donutili královskou rodinu přestěhovat se do [[Paříž]]e; od té doby v zámku nebydleli králové; v průběhu revoluce bylo rozkradeno zařízení, zahrada byla zanedbána, budovy sloužily různým účelům