Pásový opar: Porovnání verzí
Doplnění diagnózy pásového oparu |
m →Reference: dvojité reference |
||
| Řádek 59: | Řádek 59: | ||
Je k dispozici očkovací látka proti viru VZV chránící před infekcí planými neštovicemi a pravděpodobně také před pozdějším vznikem pásového oparu. |
Je k dispozici očkovací látka proti viru VZV chránící před infekcí planými neštovicemi a pravděpodobně také před pozdějším vznikem pásového oparu. |
||
== |
== Odkazy == |
||
| ⚫ | |||
<references /> |
<references /> |
||
| Řádek 69: | Řádek 70: | ||
* [[neštovice]] |
* [[neštovice]] |
||
* [[plané neštovice]] |
* [[plané neštovice]] |
||
| ⚫ | |||
<references/> |
|||
{{Pahýl}} |
{{Pahýl}} |
||
{{Portály|Medicína}} |
{{Portály|Medicína}} |
||
Verze z 19. 10. 2013, 19:53
Šablona:Infobox Infekce Pásový opar (Herpes zoster) je kožní onemocnění vyvolané herpetickým virem Varicella zoster, který způsobuje rovněž plané neštovice. Virus zůstává ukryt v těle po vyléčení planých neštovic, „spí“ v některém senzitivním gangliu a při oslabení organismu (například vlivem stresu) může dojít k jeho reaktivaci, „probuzení“. Projevuje se výsevem puchýřků v oblasti kůže, která je inervována daným senzitivním nervem. Vyrážku často provází bolest (neuralgie). Objevuje se nejčastěji v oblasti břicha, hrudníku, zad, ale může se objevit i na jiných místech.
Diagnóza
Jednostranný výsev puchýřků, bolest, svědění nebo jiné vjemy v postižené oblasti jsou většinou dostatečně průkazné pro diagnózu pásového oparu. Podobný obraz vezikul v dermatomu (části pocházející ze stejného dermatomu mají nervové zásobení z jednoho míšního kořene) však může způsobit i coxsackie virus. Diagnózu lze potvrdit virologickým a sérologickým vyšetřením. [1]
Léčba
Nejčastější léčbou infekce varicella zoster virem je podávání virostatik. Virostatika se podávají buď v tabletkách nebo v infuzích (nitrožilně). Nejčastěji se používají virostatika s účinnou látkou aciclovir (Zovirax, Herpesin, Provirsan), jinou možností je látka valaciclovir (Valtrex).
Pásový opar se nejčastěji vyskytuje po 50. roce věku. U dětí se vyskytuje častěji při prodělání planých neštovic do 1 roku věku. Opakované pásové opary svědčí pro pravděpodobné oslabení obranyschopnosti organismu, například HIV infekcí.[2]
Průběh
Pro pásový opar je typické, že se nejdříve projeví palčivými bolestmi v oblasti krku, ramen a trupu. Po několika dnech se na části těla objeví puchýřky ve formě pásku, naplněné tekutinou. Napadená místa na pokožce červenají, bobtnají a stanou se citlivými na dotek. Po jednom až dvou týdnech puchýřky pomalu splasknou a vytvoří se na nich strupy. Puchýřky by se neměly rozškrabávat, protože potom by po nich zůstaly jizvy. Bolesti většinou zmizí spolu s vyrážkou na pokožce nebo krátce poté. Ve výjimečných případech a především u starších lidí mohou ale bolesti trvat další měsíce a roky a mohou být velice trýznivé.
| 1. den | 5. den | 6. den |
|---|---|---|
|
|
|
Následky
U nakažených pacientů probíhá zpravidla sice nepříjemně, ale neškodně. Někdy se však ale tvoří pásový opar na obličeji, což je označováno za tzv. „obličejovou růži“ a může vést k ochrnutí obličejových nervů. V případě, že jsou postižené také oči, vzniká riziko, že budou poškozeny spojivky a rohovky očí, a že dojde k úplnému oslepnutí.
Očkování
Je k dispozici očkovací látka proti viru VZV chránící před infekcí planými neštovicemi a pravděpodobně také před pozdějším vznikem pásového oparu.
Odkazy
Reference
- ↑ Medixa - Pásový opar
- ↑ LISSAUER, Tom; CLAYDEN, Graham. Illustrated Textbook of Paediatrics. 3. vyd. Spain: Elsevier, 2007. ISBN 978-07234-3398-9. S. 232.
