Karviná: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 711 609 editací
m napřímení redirectu šablony (dle dat od Dannyho B.)
m →‎Památky: aktuální foto, napřímení linků
Řádek 66: Řádek 66:
{{Upravit část}}
{{Upravit část}}
{{Hlavní článek|Seznam kulturních památek v Karviné}}
{{Hlavní článek|Seznam kulturních památek v Karviné}}
[[Soubor:Kostel sv. Petra z Alkantary.jpg|thumb|right|200px|Kostel sv. Petra z Alkantary v Karviné-Dolech]]
[[Soubor:Kostel sv. Petra z Alkantary, Karviná (1).JPG|thumb|right|200px|Kostel sv. Petra z Alkantary v Karviné-Dolech]]


Ve městě Karviné se dochovalo několik významných umělecko-historických památek soustředěných většinou na území [[Městská památková zóna|městské památkové zóny]]. Svojí architektonickou krásou připomínají bohatou minulost i společenský a kulturní význam města.
Ve městě Karviné se dochovalo několik významných umělecko-historických památek soustředěných většinou na území [[Městská památková zóna|městské památkové zóny]]. Svojí architektonickou krásou připomínají bohatou minulost i společenský a kulturní význam města.
Řádek 75: Řádek 75:
* ''litinová kašna'' – historizující práce vídeňské provenience z roku [[1900]].
* ''litinová kašna'' – historizující práce vídeňské provenience z roku [[1900]].
* ''[[Kostel svatého Marka (Fryštát)|kostel sv. Marka]]'' – [[filiální kostel]] v [[klasicistní architektura|klasicistním]] stylu z roku [[1774]], s epitafem Benigny Haugwitzové ze [[17. století]]. Byl postaven v místě původního kostela z roku [[1569]].
* ''[[Kostel svatého Marka (Fryštát)|kostel sv. Marka]]'' – [[filiální kostel]] v [[klasicistní architektura|klasicistním]] stylu z roku [[1774]], s epitafem Benigny Haugwitzové ze [[17. století]]. Byl postaven v místě původního kostela z roku [[1569]].
* ''[[zámek Fryštát]]'' – zámek v [[empír]]ovém stylu z konce [[18. století]]. Jsou zde dochovány zbytky původních gotických prvků a hodnotné nástropní malby. Zámek byl rekonstruován a od roku 1997 je přístupný veřejnosti.
* ''[[Fryštát (zámek)|zámek Fryštát]]'' – zámek v [[empír]]ovém stylu z konce [[18. století]]. Jsou zde dochovány zbytky původních gotických prvků a hodnotné nástropní malby. Zámek byl rekonstruován a od roku 1997 je přístupný veřejnosti.
* ''zámecký park'' – jeho založení se datuje do roku [[1804]] a plní funkci centrálního reprezentačního parku. Dochovala se v něm řada vzácných druhů dřevin. Spolu s Lázeňským parkem v Darkově a menšími lesními celky, které se na území města nacházejí, slouží k rekreačním účelům.<ref>[http://www.farnost.karvina.info/view.php?cisloclanku=1970010101 www.farnost.karvina.info]</ref><ref>[http://www.rozhlas.cz/ostrava/aktualne/_zprava/171382 ''Před 10 lety vstal z mrtvých šikmý kostel v Karviné''], www.rozhlas.cz</ref>
* ''zámecký park'' – jeho založení se datuje do roku [[1804]] a plní funkci centrálního reprezentačního parku. Dochovala se v něm řada vzácných druhů dřevin. Spolu s Lázeňským parkem v Darkově a menšími lesními celky, které se na území města nacházejí, slouží k rekreačním účelům.<ref>[http://www.farnost.karvina.info/view.php?cisloclanku=1970010101 www.farnost.karvina.info]</ref><ref>[http://www.rozhlas.cz/ostrava/aktualne/_zprava/171382 ''Před 10 lety vstal z mrtvých šikmý kostel v Karviné''], www.rozhlas.cz</ref>


Řádek 88: Řádek 88:
* ''kostel sv. Petra z [[Alcántara|Alkantary]]'' v Karviné-Dolech – kostel z roku [[1736]] s gotickou kamennou kropenkou ze [[14. století]], který je v důsledku poddolování silně nakloněn a oproti původnímu stanovišti zde došlo k poklesu o 34 metrů. Tím je kostel víc nakloněn než šikmá věž v Pise, a to o přesně 6,8°, kdežto šikmá věž v Pise je nakloněna pouze o 3,05° od kolmé osy.{{Doplňte zdroj}}
* ''kostel sv. Petra z [[Alcántara|Alkantary]]'' v Karviné-Dolech – kostel z roku [[1736]] s gotickou kamennou kropenkou ze [[14. století]], který je v důsledku poddolování silně nakloněn a oproti původnímu stanovišti zde došlo k poklesu o 34 metrů. Tím je kostel víc nakloněn než šikmá věž v Pise, a to o přesně 6,8°, kdežto šikmá věž v Pise je nakloněna pouze o 3,05° od kolmé osy.{{Doplňte zdroj}}
* ''vodárenská věž'' v Karviné-Hranicích – [[Konstruktivismus|konstruktivistická]] šestipodlažní stavba z 20. let.
* ''vodárenská věž'' v Karviné-Hranicích – [[Konstruktivismus|konstruktivistická]] šestipodlažní stavba z 20. let.
* [[Karvinská Místní dráha KFNB]] je železniční trať z roku 1898 a dnes ji připomínají již jen některé části bez kolejí, most přes říčku Mlýnku a objekty bývalé zastávky Lázně Darkov a Ráj na území památkové zóny. V městské části [[Nové Město]] pak celá zachovalá železniční stanice [[Fryštát]] a přilehlé průmyslové objekty.
* [[Železniční trať Petrovice u Karviné - Karviná|Karvinská Místní dráha KFNB]] je železniční trať z roku 1898 a dnes ji připomínají již jen některé části bez kolejí, most přes říčku Mlýnku a objekty bývalé zastávky Lázně Darkov a Ráj na území památkové zóny. V městské části [[Nové Město]] pak celá zachovalá železniční stanice [[Fryštát]] a přilehlé průmyslové objekty.
* některé tramvaje Slezských zemských drah, provozované též na [[Tramvajová trať Karviná, nádraží - Karviná, sídliště|trati v Karviné]], a vozy Místní dráhy Ostrava – Karviná jsou umístěny ve [[Sbírka vozidel MHD Technického muzea v Brně|sbírce Technického muzea v Brně]], Technické muzeum v Petřvaldu u Karviné se zaměřuje na historii karvinských tramvají.
* některé tramvaje Slezských zemských drah, provozované též na [[Tramvajová trať Karviná, nádraží - Karviná, sídliště|trati v Karviné]], a vozy Místní dráhy Ostrava – Karviná jsou umístěny ve [[Sbírka vozidel MHD Technického muzea v Brně|sbírce Technického muzea v Brně]], Technické muzeum v Petřvaldu u Karviné se zaměřuje na historii karvinských tramvají.


Verze z 13. 10. 2013, 19:19

Šablona:Infobox statutární město Karviná dříve též Karvinná (polsky Karwina, německy Karwin)[1][2] je statutární město v Moravskoslezském kraji, na území historického Těšínského Slezska, 18 km východně od Ostravy na řece Olši.

V roce 2011 zde žilo téměř 60 tisíc obyvatel. Podle výsledků sčítání obyvatelstva v roce 2001 se 8,5 % obyvatel města hlásilo ke slovenské a 8 % obyvatel k polské národnosti.[3]

Zajímavostí města je vysoký podíl obyvatel bydlících v panelových domech, který dosahuje 92 %.[4]

Poloha a význam

Význam Karviné v minulosti předurčovala její strategicky výhodná poloha na obchodní cestě z Uher do Pobaltí, která z ní učinila obchodní, hospodářské a kulturní centrum celé zdejší oblasti. Prvkem, který významně ovlivnil další rozvoj města, byl nález černého uhlí ve 2. polovině 18. století. Nadále byl význam města dán rostoucí těžbou černého uhlí, která předurčila jak stavební tak demografický vývoj v dalších dvou staletích.

Moderní Karviná vznikla roku 1949 sloučením města Fryštátu (německy Freistadt; dnešní Karviná 1, centrum starého Fryštátu je městskou památkovou zónou), původní Karviné (díky intenzivní těžbě uhlí dnes již neexistuje, je to předměstská část Karviná-Doly), Darkova (Karviná 3), Ráje (Karviná 4), a Starého Města (Karviná 5).[1] Později byly připojeny ještě Louky nad Olší.

Karviná leží na hranici s Polskem, přímo ve městě jsou dva hraniční přechody (z toho jeden pouze pro osobní vozidla) v místní části Karviná-Ráj. Město se rozprostírá na severním okraji předhůří Beskyd. Karviná leží v údolí řeky Olše a od krajského města Ostravy je vzdálena 18 km východním směrem.

Karviná vždy patřila k oblastem s vysokou koncentrací průmyslu, zejména těžebního, na který navazují další výrobní odvětví. Současně dosáhlo město evropského významu díky lázeňství. Již od konce 19. stol. byly budovány lázně Darkov díky nálezům léčivé jodobromové solanky. V posledních letech byl posílen význam města jako obchodního a turistického centra. Vznikem Obchodně podnikatelské fakulty Slezské univerzity v Opavě se Karviná stala univerzitním městem - spolu s Opavou prvním v Moravskoslezském kraji a po roce 1989 v Československu vůbec.

Historie

Území dnešní Karviné patří ve zdejší oblasti k místům s nejstarším osídlením, o jehož existenci svědčí nálezy kamenných nástrojů z období mladší doby kamenné.

První písemné zmínky o území dnešního města jsou z roku 1268. Vratislavský desátek z let 1302 až 1315 obsahuje původní názvy některých zdejších lokalit jako Fryenstat (Fryštát), Roy (Ráj), Carwina (Karviná), Bertholdi Villa (Darkov). Od r. 1327 se Fryštát stal nositelem městského práva. Vzhledem k jeho strategicky výhodné poloze na obchodní cestě z Uher do Pobaltí se zde vytvořilo významné středisko obchodu a řemesel.

Těšínsko v roce 1888

K velkému hospodářskému rozvoji došlo od poloviny 15. stol., kdy bylo městu uděleno dědičné právo „do čtvrtého kolena“, právo mílové, válečné, právo lovu na panském, možnost zřizování cechů a právo vyššího soudnictví. Další rozkvět města zajistilo Kazimírovo privilegium z roku 1473, kterým byly potvrzeny dosavadní výsady města a povoleno pořádání trhů. V roce 1540 se poprvé objevuje zmínka o zřízení školy ve Fryštátě. Reformační náboženské hnutí v 16. stol. ovlivnilo celou zdejší oblast a nařízením pro Fryštát o jediném vyznání evangelické víry, jedině evangelíci mohli ve městě zastávat úřad nebo se vyučit řemeslu. Období třicetileté války znamenalo pro obyvatele města dobu těžkých válečných útrap, epidemií a válečného drancování. Až do konce války v roce 1648 bylo město obsazeno Dány a Švédy. Roku 1766 se město stalo ohniskem dosud největší selské vzpoury ve zdejším regionu. Výsledkem těchto událostí bylo vydání nového robotního patentu pro Slezsko.

Zásadní obrat v rozvoji města a celé zdejší oblasti znamenal nález černého uhlí ve 2. pol. 18. stol. a počátkem 20. stol. již byla Karviná svým ekonomickým potenciálem významnou obcí v rámci celého Rakousko-Uherska. K rozvoji města přispěla výstavba železničních tratí: Severní dráha císaře Ferdinanda v Petrovicích, Košicko-bohumínská dráha v dnešní části Doly a v roce 1898 i Karvinská Místní dráha KFNB se stanicí Fryštát, dnes Karviná - město a také tramvajová trať.

Mezi lety 1918 až 1920 probíhal mezi nově vzniklými státy Československem a Polskem spor o Těšínsko. Po krátkém vojenském střetnutí bylo území Těšínska v roce 1920 mezi oba státy rozděleno arbitráží vítězných mocností. Území Karviné připadlo Československu a v roce 1923 byla Karviná povýšena vládním rozhodnutím na město. V 60. letech 20. století byla vlivem poddolování zbourána.

Koncem třicátých let 20. století začalo Polsko vůči Československu vznášet územní požadavky. Ty byly formulovány polskou vládou 21. září 1938 a vzneseny jako součást Hitlerova godesberského memoranda. 30. září 1938 polská vláda zaslala československé vládě ultimátum o okamžitém vydání požadovaných oblastí a 1. října 1938 polská vojska obsadila požadovaná území, včetně území dnešní Karviné. Období polského záboru však netrvalo ani rok. Po porážce Polska Německem na počátku druhé světové války oblast obsadila německá armáda a území Karviné bylo přičleněno k Německu. V roce 1944 došlo ke sloučení měst Karvinné, Fryštátu a obcí Starého Města, Ráje a Darkova v jeden územní celek s názvem Karwin-Freistadt.

Po osvobození byl položen správní základ současné podoby města sloučením několika samostatných obcí v jeden územně správní celek pojmenovaný Karviná. Zatímco původní Karvinná byla zlikvidována při těžbě uhlí[5] a dnes její katastrální území nese příznačný název Karviná-Doly, na zbytku území sloučeného města nastal velký rozvoj a jeho výstavba trvala až do 80. let 20. století. Z někdejšího desetitisícového okresního města Fryštátu se stala osmdesátitisícová Karviná (1985). Moderní městská zástavba leží především na katastrálním území historického města Fryštátu (dnes jeho k.ú. nese název Karviná-město) a bývalé obce Ráje.

Pověsti

Zvon ve zdejším kostele měl nejsilnější a nejlahodnější hlas ve Slezsku, neboť prý do zvonoviny při odlévání vhodili díl stříbra. Byl starší než samotné město, při zániku původní obce se ztratil, až po létech jej na poli vyhrabala svině. Zvon bylo slyšet až do Těšína a jeho hlasu naslouchala těšínská kněžna s takovou oblibou, že se rozhodla zvon koupit. Avšak karvinští jej nechtěli prodat, a proto jí řekli, že by za něj musela vysázet tolik dukátů, že by to dosáhlo po cestě z Těšína až do Karviné. Jenže kněžna na obchod přistoupila, a tak jí radní museli zvon vydat. Kněžna si zvon zavěsila na svém hradě, ale zvon přes noc ulétl zpět do Karviné. Kněžna vidouc ten zázrak to vzdala a nechala Karviné jak zvon, tak i peníze. Jen okna kostelní věže směrem k Těšínu nechala zazdít, aby ji hlas zvonu nelákal.

Památky

ikona
Tato část článku potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
Hlavní článek: Seznam kulturních památek v Karviné
Kostel sv. Petra z Alkantary v Karviné-Dolech

Ve městě Karviné se dochovalo několik významných umělecko-historických památek soustředěných většinou na území městské památkové zóny. Svojí architektonickou krásou připomínají bohatou minulost i společenský a kulturní význam města.

V Karviné-Fryštátě to jsou:

  • kostel Povýšení svatého Kříže – farní kostel s gotickým jádrem z počátku 14. století, s Moravskou kaplí z roku 1611 a epitafem Václava Cigána ze Slupska z roku 1577. V roce 2011 zde byl odhalen unikátní cyklus nástěnných maleb z 15. století, umučení sv. Kateřiny a Barbory.
  • radnice – empírová stavba s renesanční věží z konce 16. století s kamenným erbem Piastovců a zbytkem kovového řetězu pranýře. Původní stavba je z roku 1504.
  • litinová kašna – historizující práce vídeňské provenience z roku 1900.
  • kostel sv. Marka – filiální kostel v klasicistním stylu z roku 1774, s epitafem Benigny Haugwitzové ze 17. století. Byl postaven v místě původního kostela z roku 1569.
  • zámek Fryštát – zámek v empírovém stylu z konce 18. století. Jsou zde dochovány zbytky původních gotických prvků a hodnotné nástropní malby. Zámek byl rekonstruován a od roku 1997 je přístupný veřejnosti.
  • zámecký park – jeho založení se datuje do roku 1804 a plní funkci centrálního reprezentačního parku. Dochovala se v něm řada vzácných druhů dřevin. Spolu s Lázeňským parkem v Darkově a menšími lesními celky, které se na území města nacházejí, slouží k rekreačním účelům.[6][7]

V Karviné-Darkově to jsou:

  • Lázeňský park
  • staré lázeňské vily – funkcionalistické vily z první poloviny 20. století rozmístěné ve starém lázeňském parku
  • Společenský dům – secesní stavba z konce 19. století, kde jsou pořádány kulturní akce, taneční zábavy a lázeňské koncerty
  • Kaple sv. Anny
  • most Sokolských hrdinů – unikátní funkcionalistická technická památka z roku 1925 klenoucí se přes řeku Olši.

Dále pak:

  • kostel sv. Petra z Alkantary v Karviné-Dolech – kostel z roku 1736 s gotickou kamennou kropenkou ze 14. století, který je v důsledku poddolování silně nakloněn a oproti původnímu stanovišti zde došlo k poklesu o 34 metrů. Tím je kostel víc nakloněn než šikmá věž v Pise, a to o přesně 6,8°, kdežto šikmá věž v Pise je nakloněna pouze o 3,05° od kolmé osy.[zdroj?]
  • vodárenská věž v Karviné-Hranicích – konstruktivistická šestipodlažní stavba z 20. let.
  • Karvinská Místní dráha KFNB je železniční trať z roku 1898 a dnes ji připomínají již jen některé části bez kolejí, most přes říčku Mlýnku a objekty bývalé zastávky Lázně Darkov a Ráj na území památkové zóny. V městské části Nové Město pak celá zachovalá železniční stanice Fryštát a přilehlé průmyslové objekty.
  • některé tramvaje Slezských zemských drah, provozované též na trati v Karviné, a vozy Místní dráhy Ostrava – Karviná jsou umístěny ve sbírce Technického muzea v Brně, Technické muzeum v Petřvaldu u Karviné se zaměřuje na historii karvinských tramvají.

Členění města

Katastrální území Karviné

Karviná se člení na 6 katastrálních území, na kterých leží 9 místních částí:

Místní části jsou podle magistrátu pojmenované vždy Karviná-Část[8], někdy se používá i jejich číslování [zdroj?]

Správní území

Související informace naleznete také v článcích Okres Karviná a Obvod obce s rozšířenou působností Karviná.

Karviná je okresním městem a také obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Karviná se skládá ze 17 obcí, ORP ze 4 obcí – Dětmarovic, Karviné, Petrovic u Karviné a Stonavy.

Sport

Nejznámějším sportovním klubem ve městě je bezesporu HCB Karviná. Tento házenkářský klub, založený již v roce 1955, sbírá v posledních letech pravidelně tituly mistra republiky a od roku 2000 je každoročním účastníkem nejprestižnější evropské klubové soutěže - Ligy mistrů. Dalším významným klubem je fotbalový MFK Karviná, který je od sezóny 2008/2009 účastníkem 2. ligy a má velké ambice postoupit do Gambrinus ligy.
Za zmínku stojí také lední hokej. Ten se hrál v Karviné již od 50. let, ale současný klub SK Karviná byl založen roku 1993. V sezoně 2007/08 hrál druhou ligu. A začíná po přesunu hlavno sponzora z Orlové do Karviné hrát 2.hokejovou ligu v sezoně 2011/2012 pod novým názvem HC Plus Oil Karviná. Ve mestě se také nachází basketbalový klub TJ Sokol Karviná, kde jeho junioři patří mezi špičku v ČR, ale muži hrají pouze 3. nejvyšší soutěž. Karviná má také zastoupení v extralize hokejbalu, juda, sportovní střelby a druhou nejvyšší soutěž v ČR hrají florbalisté.

Životní prostředí

Komplex dolu Darkov v Karviné

Znečištění ovzduší

V souvislosti s vysokou koncentrací těžkého průmyslu v oblastí patří ovzduší v Karviné mezi nejvíce znečištěné v České republice.[9] Ve znečištění rakovintvorným benzopyrenem patří podle Státního zdravotního ústavu k nejzamořenějším oblastem. V roce 2005 průměrná celoroční koncentrace benzo-a-pyrenu činila 5,1 ng.m-3.[10] Podle výzkumu prováděného společnou laboratoří Ústavu experimentální medicíny Akademie věd České republiky a Zdravotního ústavu Středočeského kraje na vzorku 23 městských strážníků v Karviné bylo v jimi vdechovaném vzduchu naměřeno 6,6 ng.m-3 benzo[a]pyrenu. U strážníků v Praze bylo naměřeno 0,8 ng.m-3.[11]

Následky těžby

Některé části města se také potýkají s důsledky hlubinné těžby uhlí, zejména s poddolováním, které narušuje statiku budov, z nichž řada musela být opuštěna a stržena. Postupně tak těžbě padla za oběť původní Karviná včetně řady pozoruhodných stavebních památek. Těžba si následně vyžádala likvidaci dalších příměstských lokalit. Zlikvidována a poddolována byla převážná většina místních částí Louky nebo Darkov. Dále se uvažuje o těžbě pod čtvrtí Staré Město nebo Starý Ráj. Jelikož se však uhelné sloje nachází pod převážnou částí města, je jeho budoucí rozvoj značně limitován.[12]

Ekonomika

V minulosti patřila Karviná k nejrychleji se rozvíjejícím průmyslovým městům u nás. Počet obyvatel rostl současně s objemem těžby a svého vrcholu dosáhl koncem 70. let (tehdy zde žilo bezmála 80 tisíc obyvatel). Základem prosperity byla těžba kvalitního kamenného uhlí, které se stalo základem rozvoje průmyslu na celém Ostravsku. Na katastru města postupně vzniklo slučováním někdejších menších šachet několik velkodolů - Důl ČSA, Důl Darkov, Důl ČSM. Obrat v tomto vývoji nastal v 90. letech v souvislosti s útlumem těžby (v ostravské části revíru byla těžba úplně zastavena). V posledních letech klesl počet obyvatel města o bezmála 20 tisíc, vzrostla naopak nezaměstnanost. Kromě uhelných dolů sídlí ve městě řada dalších podniků. Význam má zejména Jakl Karviná - tradiční výrobce ocelových profilů (jméno firmy dalo těmto výrobkům název), Kovona Karviná - někdejší největší producent bytových jader a sklolaminátových materiálů u nás. Po roce 2000 vznikla ve městě průmyslová zóna Nové Pole. Své výrobní haly zde mají firmy jako Shimano, Sejong, Gates, Mölnlycke Health a další.

Plán na výstavbu spalovny odpadů

Do městské části Karviná-Dolech naplánoval krajský úřad výstavby velkokapacitní spalovny odpadu, do která by se ze širokého okolí mohlo ročně svážet 200 tisíc tun komunálního odpadu. Se záměrem nesouhlasí místní obyvatelé, které se obávají, že by spalovna odpadů zhoršila kvalitu již dnes značně znečištěného ovzduší.[13]

Školství

Karviná je mimo jiné také univerzitním městem. Ve městě sídlí Obchodně podnikatelská fakulta Slezské univerzity v Opavě. Dále se zde nachází několik středních škol: gymnázium, střední průmyslová škola, obchodní akademie, střední zdravotnická škola, aj. Kromě středních škol také základní a mateřské školy.

Slavní rodáci

Partnerská města

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b TUREK, Adolf, a kol. Místopisný rejstřík obcí českého Slezska a severní Moravy. Opava: Zemský archiv v Opavě, 2004. 979 s. ISBN 80-86388-23-9. S. 321-322. 
  2. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 914. 
  3. ↑ http://vdb.czso.cz/vdbtab/tabnahledzdr.jsp?cislotab=OB006_OK.27&verze=2&zdr_cislotab=OB006_OK&kapitola_id=20&kontext=t&razeni=ta&stranka=1&uroven=
  4. ↑ Ministerstvo pro místní rozvoj, Věstník, 1 - 2000, BYTOVÁ POLITIKA, Současný stav a rozsah panelové bytové výstavby
  5. ↑ http://www.zanikleobce.cz/index.php?detail=1449991
  6. ↑ www.farnost.karvina.info
  7. ↑ Před 10 lety vstal z mrtvých šikmý kostel v Karviné, www.rozhlas.cz
  8. ↑ Stránky magistrátu
  9. ↑ Nejhorší vzduch dýchají v ČR obyvatelé Ostravsko-Karvinska
  10. ↑ Miroslav Šuta: Účinky výfukových plynů z automobilů na lidské zdraví, Děti Země 2008, ISBN 80-86678-10-5
  11. ↑ Prokázáno: Lidé na Karvinsku dýchají jedy
  12. ↑ Andrea Čánová: Karviná a těžba uhlí, 23. června 2008
  13. ↑ Nikola Klimšová: Lidé spalovnu nechtějí, 25. února 2010

Související články

Literatura

Externí odkazy

Šablona:Sisterlinks Encyklopedické heslo Karviň v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Šablona:Město Karviná

Města a obce okresu Karviná
legenda: město, městys.
Města a obce Těšínska
Česko

Albrechtice (Olbrachcice) • Bocanovice (Boconowice) • Bohumín (Bogumin) • Bruzovice (Bruzowice) • Bukovec (Bukowiec) • Bystřice (Bystrzyca) • Český Těšín (Czeski Cieszyn) • Dětmarovice (Dziećmorowice) • Dobrá (Dobra) • Dobratice (Dobracice) • Dolní Domaslavice (Domasłowice Dolne) • Dolní Lomná (Łomna Dolna) • Dolní Lutyně (Lutynia Dolna) • Dolní Tošanovice (Toszonowice Dolne) • Doubrava (Dąbrowa) • Havířov (Hawierzów) • Hnojník (Gnojnik) • Horní Bludovice (Błędowice Górne) • Horní Domaslavice (Domasłowice Górne) • Horní Lomná (Łomna Górna) • Horní Suchá (Sucha Górna) • Horní Tošanovice (Toszonowice Górne) • Hrádek (Gródek) • Hrčava (Herczawa) • Chotěbuz (Kocobędz) • Jablunkov (Jabłonków) • Janovice (Janowice) • Kaňovice (Kaniowice) • Karviná (Karwina) • Komorní Lhotka (Ligotka Kameralna) • Košařiska (Koszarzyska) • Krásná (Krasna) • Lučina (Łucyna) • Malenovice (Malenowice) • Milíkov (Milików) • Morávka (Morawka) • Mosty u Jablunkova (Mosty koło Jabłunkowa) • Návsí (Nawsie) • Nižní Lhoty (Ligota Dolna) • Nošovice (Noszowice) • Nýdek (Nydek) • Orlová (Orłowa) • Pazderna (Październa) • Petrovice u Karviné (Piotrowice koło Karwiny) • Petřvald (Pietwałd) • Písečná (Pioseczna) • Písek (Piosek) • Pražmo (Prażmo) • Pržno (Prżno) • Raškovice (Raszkowice) • Ropice (Ropica) • Rychvald (Rychwałd) • Řeka (Rzeka) • Sedliště (Siedliszcze) • Smilovice (Śmiłowice) • Soběšovice (Szobiszowice) • Staré Město (Stare Miasto) • Stonava (Stonawa) • Střítež (Trzycież) • Šenov (Szonów) • Těrlicko (Cierlicko) • Třanovice (Trzanowice) • Třinec (Trzyniec) • Václavovice (Więcłowice) • Vělopolí (Wielopole) • Vendryně (Wędrynia) • Vojkovice (Wojkowice) • Vyšní Lhoty (Ligota Górna) • Žermanice (Żermanice)

Na Těšínsku částečně: Baška (Baszka) • Frýdek-Místek (Frydek-Mistek) • Frýdlant nad Ostravicí (Frydlant nad Ostrawicą) • Ostrava (Ostrawa) • Ostravice (Ostrawica) • Řepiště (Rzepiszcze) • Staré Hamry (Stare Hamry) • Sviadnov (Świadnów) • Vratimov (Racimów)
Polsko

Bažanovice (Bażanowice) • Bělovicko (Bielowicko) • Běry (Biery) • Blatnice (Bładnice) • Bonkov (Bąków) • Brenná (Brenna) • Brúnov (Bronów) • Březůvka (Brzezówka) • Čechovice-Dědice (Czechowice-Dziedzice) • Děhylov (Dzięgielów) • Dolní Meziříčí (Międzyrzecze Dolne) • Dubovec (Dębowiec) • Drahomyšl (Drogomyśl) • Frelichov (Frelichów) • Harbutovice (Harbutowice) • Hažlach (Hażlach) • Hodišov (Godziszów) • Holešov (Goleszów) • Horní Líštná (Leszna Górna) • Horní Marklovice (Marklowice Górne) • Horní Meziříčí (Międzyrzecze Górne) • Hradec (Grodziec) • Humna (Gumna) • Chyby (Chybie) • Jistebná (Istebna) • Jasenice (Jasienica) • Javoří (Jaworze) • Javořinka (Jaworzynka) • Jilovnice (Iłownica) • Jiskřičín (Iskrzyczyn) • Kačice (Kaczyce) • Koňákov (Koniaków) • Kostkovice (Kostkowice) • Kovále (Kowale) • Kozákovice (Kozakowice) • Kyčice (Kiczyce) • Kyselov (Kisielów) • Landek (Landek) • Lazy (Łazy) • Lhota (Ligota) • Loučka (Łączka) • Malé Hůrky (Górki Małe) • Malé Kunčice (Kończyce Małe) • Mazančovice (Mazańcowice) • Mezisvětí (Międzyświeć) • Mnich (Mnich) • Ohrazená (Ogrodzona) • Ochaby (Ochaby) • Pohoří (Pogórze) • Pohvizdov (Pogwizdów) • Prstec (Pierściec) • Pruchná (Pruchna) • Puncov (Puńców) • Roztropice (Roztropice) • Rudice (Rudzica) • Rudník (Rudnik) • Semorad (Simoradz) • Skočov (Skoczów) • Strumeň (Strumień) • Svěntošůvka (Świętoszówka) • Těšín (Cieszyn) • Tisovnice (Cisownica) • Ustroň (Ustroń) • Velké Hůrky (Górki Wielkie) • Velké Kunčice (Kończyce Wielkie) • Věščút (Wieszczęta) • Vilémovice (Wilamowice) • Visla (Wisła) • Vislice (Wiślica) • Záblatí (Zabłocie) • Záboří (Zaborze) • Zábřeh (Zabrzeg) • Zámrsk (Zamarski) • Záříčí (Zarzecze) • Zbytky (Zbytków) • Žibřidovice (Zebrzydowice)

Na Těšínsku částečně: Bílsko-Bělá (Bielsko-Biała) • Bystrá (Bystra)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Karviná&oldid=10849671“