Letecké eso: Porovnání verzí
m robot přidal: nl:Vliegende aas |
m robot přidal: ar:خمسة في يوم |
||
Řádek 13: | Řádek 13: | ||
[[Kategorie:Letectvo]] |
[[Kategorie:Letectvo]] |
||
[[ar:خمسة في يوم]] |
|||
[[de:Fliegerass]] |
[[de:Fliegerass]] |
||
[[en:Flying ace]] |
[[en:Flying ace]] |
Verze z 4. 1. 2007, 10:37
Letecké eso je od dob první světové války čestné označení stíhacího pilota, který dosáhne pěti sestřelů nepřátelských letadel. Tento termín se začal za první světové války používat ve Francii , kde tímto způsobem chtělo vedení armády zvýšit morálku svých stíhacích letců; velmi rychle ale tuto terminologii převzala i letectva jiných států.
V letech druhé světové války se termín letecké eso ještě rozšířil; některá letectva - USAAF - užívala termínu pozemní eso (pilot, který zničil příslušný počet letadel protivníka na zemi), lokomotivní eso apod. Německé letectvo - Luftwaffe - pro své nejúspěšnější piloty používalo termínu „Experten“, experti. Nejúspěšnější stíhacím esem všech dob se stal německý letec Erich Hartmann, který většinu války sloužil u 52. stíhací eskadry - Jagdgeschwader 52, tedy JG 52 (352 sestřelů).
Nejúspěšnějším československým stíhacím esem se stal Karel Kuttelwascher, jenž za druhé světové války sloužil především u britské 1. stíhací perutě Královského letectva - Royal Air Force, u nějž dosáhl dvaceti sestřelů. Nejčastěji udávaný celkový počet československých leteckých es je 29. Je možné se setkat i s jinými údaji. To je způsobeno (nejen u československých pilotů) nejednotným přístupem různých zemí k započítávání pravděpodobných sestřelů a sestřelů ve spolupráci a někdy i archívy vydají překvapivá svědectví až desítky let po druhé světové válce.