Fokker Scourge: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 3. 1. 2007, 20:27

Termínem Fokkerův bič (anglicky Fokker Scourge) označoval britský tisk v období neúspěchů spojeneckých pilotů od léta 1915 na frontě během první světové války nový typ stíhacího letounu Fokker E.I v německém letectvu. Typ E.I byl vybaven synchronizovaným kulometem, který mohl střílet přímo okruhem vrtule a tak dovoloval pilotům jednodušší a přesnější střelbu. Systém poskytoval letadlu obrovskou převahu nad všemi spojeneckými letouny, používající kulomet v jakékoli jiné pozici. Němečtí piloti jako například Ernst Udet, Max Immelmann nebo Oswald Boelcke sestřelili během relativně krátké doby mnoho spojeneckých letadel. Koncem léta mělo německé letectvo drtivou vzdušnou převahu, znemožňující spojencům provádění životně důležitého leteckého průzkumu a pozorování.

Letoun známý jako Eindecker, (jednoplošník) byl prvním strojem tohoto typu vyvinutým pro německé letectvo.

Nová spojenecká letadla s tlačnou vrtulí, F.E.2 a Airco D.H.2 a nový Nieuport 11, která se zakrátko dostala do výroby, se s technickou výhodou Fokkerů na čas vyrovnala. Když však Němci v srpnu 1916 nasadili nová letadla Albatros D.II a po něm v prosinci Albatros D.III, situace se znovu obrátila. V dubnu 1917 „decimovali“ němečtí piloti jednotky RFC znovu. Toto období vešlo do historie jako „Krvavý duben“.

V následujících dvou letech převyšovali spojenecké jednotky Němce jak v počtech tak i kvalitou svých letadel novější konstrukce. Výsledkem bylo, že Němci měli pod kontrolou jen malé úseky fronty. Německé velení požadovalo nový typ letounu, který by ztracenou převahu pomohl opět získat. Tímto strojem se stal skvělý a slavný Fokker D.VII, který začal druhé, sice kratší, ale nezanedbatelné období Fokkerova biče. Letouny Fokker D.VII byly tak úspěšné, že byly jako jediná zbraň výslovně jmenovány v podmínkách Versailleské smlouvy a všechny stroje musely být předány spojencům v rámci reparací.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
+[[Soubor:Max Immelmann Fokker EI.jpg|thumb|[[Letecké eso]] [[Max Immelmann]] v kokpitu svého [[Fokker E.I|Fokkeru E.I]]]]
-{{upravit - historie}}
+Termínem '''Fokkerův bič''' ([[angličtina|anglicky]] '''Fokker Scourge''') označoval [[Spojené království|britský]] tisk v období neúspěchů spojeneckých pilotů od léta [[1915]] na [[fronta (válka)|frontě]] během [[první světová válka|první světové války]] nový typ [[stíhací letoun|stíhacího letounu]] [[Fokker Eindecker|Fokker E.I]] v [[Německo|německém]] letectvu. Typ E.I byl vybaven [[synchronizovaný kulomet|synchronizovaným kulometem]], který mohl střílet přímo okruhem vrtule a tak dovoloval pilotům jednodušší a přesnější střelbu.
-[[Soubor:Max Immelmann Fokker EI.jpg|thumb|[[Letecké eso]] [[Max Immelmann]] v kokpitě svého [[Fokker E.I|Fokkeru E.I]]]]
-Termínem '''Fokkerův bič''' ([[angličtina|anglicky]] '''Fokker Scourge''') označoval [[Spojené království|britský]] tisk období neúspěchů spojeneckých pilotů od léta [[1915]] na [[fronta (válka)|frontě]] během [[první světová válka|první světové války]].
-Termín byl používán pro dobu po zavedení nového typu [[stíhací letoun|stíhacího letounu]] [[Fokker E.I]] v [[Německo|německém]] letectvu. Typ E.I byl vybaven [[synchronizovaný kulomet|synchronizovaným kulometem]], který mohl střílet přímo okruhem vrtule a tak dovoloval pilotům jednodušší a přesnější střelbu.
 Systém poskytoval letadlu obrovskou převahu nad všemi spojeneckými letouny, používající [[kulomet]] v jakékoli jiné pozici. Němečtí piloti jako například [[Ernst Udet]], [[Max Immelmann]] nebo [[Oswald Boelcke]] sestřelili během relativně krátké doby mnoho spojeneckých letadel. Koncem léta mělo německé letectvo drtivou vzdušnou převahu, znemožňující spojencům provádění životně důležitého leteckého průzkumu a pozorování.
@@ Řádek 9: / Řádek 7: @@
 Nová spojenecká letadla s tlačnou vrtulí, [[Royal Aircraft Factory F.E.2|F.E.2]] a [[Airco D.H.2]] a nový [[Nieuport 11]], která se zakrátko dostala do výroby, se s technickou výhodou Fokkerů na čas vyrovnala. Když však Němci v srpnu [[1916]] nasadili nová letadla [[Albatros D.II]] a po něm v prosinci [[Albatros D.III]], situace se znovu obrátila. V dubnu [[1917]] „decimovali“ němečtí piloti jednotky [[Royal Flying Corps|RFC]] znovu. Toto období vešlo do historie jako „[[Krvavý duben]]“.
-V následujících dvou letech byly spojenecké jednotky pod neustálým tlakem, co do počtů i kvality německých strojů. Výsledkem bylo, že Němci jako jediní byli kdykoli schopni kontrolovat jakékoli i malé úseky fronty. Jakmile se zdálo, že je tato situace překonána, přišli Němci s dalším skvělým letounem, který jejich převahu potvrdil. Tímto strojem byl slavný [[Fokker D.VII]], díky kterému začal druhý, sice kratší, ale nezanedbatelný ''Fokkerův bič''.
+V následujících dvou letech převyšovali spojenecké jednotky Němce jak v počtech tak i kvalitou  svých letadel novější konstrukce. Výsledkem bylo, že Němci měli pod kontrolou jen malé úseky fronty. Německé velení požadovalo nový typ letounu, který by ztracenou převahu pomohl opět získat. Tímto strojem se stal skvělý a slavný [[Fokker D.VII]], který začal druhé, sice kratší, ale nezanedbatelné období ''Fokkerova biče''.
-Letouny Fokker D.VII byly tak úspěšné, že byly jako jediná zbraň výslovně jmenovány v podmínkách [[Versailleská smlouva|Versailleské smlouvy]] a všechny stroje museli být předány spojencům v rámci reparací.
+Letouny Fokker D.VII byly tak úspěšné, že byly jako jediná zbraň výslovně jmenovány v podmínkách [[Versailleská smlouva|Versailleské smlouvy]] a všechny stroje musely být předány spojencům v rámci reparací.
 [[Kategorie:Letectví]]
 [[Kategorie:První světová válka]]