Max Jacob: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 30. 9. 2013, 14:34

Max Jacob [maks žakob] (také Jakob; 12. července 1876 Quimper – 5. března 1944 koncentrační tábor Drancy) byl francouzský básník, malíř a spisovatel.

Život

Pocházel z chudé židovské rodiny, mládí prožil v Quimperu v západní Francii a sám o sobě napsal, že pět let žil jako námořník.^[1] Pak se usadil v Paříži a 1897 se rozhodl pro uměleckou dráhu. Byl jedním z prvních přátel P. Picassa hned po jeho příchodu do Paříže, učil ho francouzsky a společně bydleli na Boulevard Voltaire. Jacob ho seznámil s Guillaume Apollinairem, s J. Cocteauem a s A. Modiglianim, který Jacoba několikrát portrétoval. Seznámil se také s budoucím politikem a odbojářem J. Moulinem a dalšími významnými osobami.

Roku 1915 se dal pokřtít a léta 1921 až 1928 strávil v ústraní, v klášteře Saint-Benoît-sur-Loire, kam se po různýcjh cestách a pobytech v Paříži roku 1936 zase vrátil. 24. února 1944 ho po ranní mši zatklo gestapo a odvleklo do Orléans a pak do tábora v Drancy, kde zemřel na zápal plic. Jeho sourozenci zahynuli v Osvětimi. Jacob byl nejprve pohřbenm v Ivry a roku 1949 na přání svých přátel přenesen do Saint-Benoît-sur-Loire. Posmrtně byl vyznamenán Řádem čestné legie.

Dílo

Literární i výtvarné dílo M. Jacoba spojuje symbolismus se surrealismem a s křesťanskou mystikou. Vydal řadu knih, románů a básní v próze, a své obrazy vystavoval v letech 1930 a 1938 v New York City.

1910 Le Christ à Montparnasse
1911 Saint-Matorel
1911 La Côte
1912 Œuvres burlesques et mystiques de Frère Matorel
1914 Le Siège de Jérusalem‚ grande tentation céleste de Frère Matorel
1917 Le Cornet à dés
1918 Le phanérogame
1919 La Défense de Tartufe
1920 Cinématoma
1921 Le laboratoire central
1921 Le Roi de Béotie

1922 Le Cabinet noir
1922 Art Poétique
1923 Filibuth ou la Montre en or
1923 Le Terrain Bouchaballe
1924 Visions infernales
1924 L'Homme de chair et l'Homme reflet
1925 Les Pénitents en maillots roses
1927 Le fond de l'eau
1929 Le tableau de la Bourgeoisie
1931 Rivage
1932 Bourgeois de France et d'ailleurs
1938 Ballades

Česky vyšlo

Kalíšek na kostky, Torst 2012
L’enfant Jésus : Jezulátko, Křesťanská akademie 1998
Noël ; Vánoce, J. Černý 1934
Obrana Tartufova : Ekstase, výčitky, vidiny, modlitby, básně a rozjímání obráceného žida. V. Vokolek 1928

Odkazy

Reference

Šablona:Převzato

↑ Picasso: Die Sammlung Ludwig; Zeichnungen, Gemälde, Plastische Werke; vyd. Evelyn Weiss, Prestel, München 1992, ISBN 3 7913 1235 9, tab. 13

Literatura

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Max Jacob

Ottův slovník naučný nové doby, heslo Jacob, Max. Sv. 5, str. 72
André Billy: Max Jacob. Une étude. Seghers, Paris 1956
Béatrice Mousli: Max Jacob. Flammarion, Paris 2005, ISBN 2-08-06-8074-9

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Max Jacob na Wikimedia Commons

(francouzsky)
Stránky o Maxu Jacobovi
Association les Amis de Max Jacob (fr.)
Max Jacob & ses amis: Výstava v Musée des beaux-arts, Quimper

[1] Picasso: Die Sammlung Ludwig; Zeichnungen, Gemälde, Plastische Werke; vyd. Evelyn Weiss, Prestel, München 1992, ISBN 3 7913 1235 9, tab. 13

[1]

@@ Řádek 6: / Řádek 6: @@
 Pocházel z chudé židovské rodiny, mládí prožil v Quimperu v západní Francii a sám o sobě napsal, že pět let žil jako námořník.<ref>''Picasso: Die Sammlung Ludwig; Zeichnungen, Gemälde, Plastische Werke''; vyd. Evelyn Weiss, Prestel, München 1992, ISBN 3 7913 1235 9, tab. 13</ref> Pak se usadil v Paříži a 1897 se rozhodl pro uměleckou dráhu. Byl jedním z prvních přátel [[Pablo Picasso|P. Picassa]] hned po jeho příchodu do Paříže, učil ho francouzsky a společně bydleli na ''Boulevard Voltaire''. Jacob ho seznámil s [[Guillaume Apollinaire]]m, s [[Jean Cocteau|J. Cocteauem]] a s [[Amedeo Modigliani|A. Modiglianim]], který Jacoba několikrát portrétoval. Seznámil se také s budoucím politikem a odbojářem [[Jean Moulin|J. Moulinem]] a dalšími významnými osobami.
-Roku 1915 se dal pokřtít a léta 1921 až 1928 strávil v ústraní, v klášteře Saint-Benoît-sur-Loire, kam se po různýcjh cestách a pobytech v Paříži roku 1936 zase vrátil. 24. února 1944 ho po ranní mši zatklo gestapo a odvleklo do [[Orléans]] a pak do tábora v Drancy, kde zemřel na zápal plic. Jeho sourozenci zahynuli v Osvětimi. Jacob byl nejprve pohřbenm v [[Ivry sur Seine]] a roku 1949 na přání svých přátel přenesen do Saint-Benoît-sur-Loire. Posmrtně byl vyznamenán [[Řád čestné legie|Řádem čestné legie]].
+Roku 1915 se dal pokřtít a léta 1921 až 1928 strávil v ústraní, v klášteře Saint-Benoît-sur-Loire, kam se po různýcjh cestách a pobytech v Paříži roku 1936 zase vrátil. 24. února 1944 ho po ranní mši zatklo gestapo a odvleklo do [[Orléans]] a pak do tábora v Drancy, kde zemřel na zápal plic. Jeho sourozenci zahynuli v Osvětimi. Jacob byl nejprve pohřbenm v [[Ivry-sur-Seine|Ivry]] a roku 1949 na přání svých přátel přenesen do Saint-Benoît-sur-Loire. Posmrtně byl vyznamenán [[Řád čestné legie|Řádem čestné legie]].
 == Dílo ==