Luna 3: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Addbot (diskuse | příspěvky)
m Bot: Odstranění 28 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q942814)
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m změna a kosmetika infoboxu; kosmetické úpravy
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - kosmické těleso|
{{Infobox - kosmické těleso
foto=Lunik 3.jpg|
| foto = Lunik 3.jpg
cospar=1959-008A|
| cospar = 1959-008A
název=Luna 3|
| název = Luna 3
katalog=21|
| katalog = 21
start=[[4. říjen|4. října]] [[1959]], 00:43:39 UTC|
| start = [[4. říjen|4. října]] [[1959]], 00:43:39 UTC
kosmodrom=[[Kosmodrom Bajkonur|Bajkonur]]|
| kosmodrom = [[Kosmodrom Bajkonur|Bajkonur]]
raketa=[[Vostok-L]]|
| raketa = [[Vostok-L]]
stav=zanikl v atmosféře|
| stav = zanikl v atmosféře
zánik nebo přistání=Zánik|
| zánik nebo přistání = Zánik
zánik=[[20. duben|20. dubna]] 1960 |
| zánik = [[20. duben|20. dubna]] 1960
provozovatel=[[Sovětský svaz|SSSR]], OKB-1|
| provozovatel = [[Sovětský svaz|SSSR]], OKB-1
výrobce=[[Sovětský svaz|SSSR]], OKB-1|
| výrobce = [[Sovětský svaz|SSSR]], OKB-1
kategorie=[[Program Luna]]|
| kategorie = [[Program Luna]]
hmotnost=278,5 kg}}
| hmotnost = 278,5 kg}}
[[Soubor:Luna-3 phototelegraph system at Tsiolkovsky State Museum of the History of Cosmonautics.jpg|thumb|Fototelegrafní systém z Luny 3 umístěný v Ciolkovského státním muzeu kosmonautiky v [[Kaluga|Kaluze]]]]
[[Soubor:Luna-3 phototelegraph system at Tsiolkovsky State Museum of the History of Cosmonautics.jpg|thumb|Fototelegrafní systém z Luny 3 umístěný v Ciolkovského státním muzeu kosmonautiky v [[Kaluga|Kaluze]]]]


'''Luna 3''' (známá také pod názvy '''Lunik 3''' či '''00021''') byla sovětská vesmírná sonda, která jako první získala [[fotografie]] odvrácené strany Měsíce. Na [[Měsíc]]i nepřistála, minimální vzdálenost, na kterou se přiblížila, byla 7&nbsp;940 km od povrchu.<ref name="Encyklopedie">{{Citace monografie
'''Luna 3''' (známá také pod názvy '''Lunik 3''' či '''00021''') byla sovětská vesmírná sonda, která jako první získala [[fotografie]] odvrácené strany Měsíce. Na [[Měsíc]]i nepřistála, minimální vzdálenost, na kterou se přiblížila, byla 7&nbsp;940 km od povrchu.<ref name="Encyklopedie">{{Citace monografie
| příjmení = Vítek
| příjmení = Vítek
| příjmení2 = Lála
| příjmení2 = Lála
| jméno = Antonín
| jméno = Antonín
| jméno2 = Petr
| jméno2 = Petr
| titul = Malá encyklopedie kosmonautiky
| titul = Malá encyklopedie kosmonautiky
| vydavatel = Mladá fronta
| vydavatel = Mladá fronta
| místo = Praha
| místo = Praha
| rok = 1982
| rok = 1982
| kapitola = Měsíční a meziplanetární sondy
| kapitola = Měsíční a meziplanetární sondy
| strany = 227
| strany = 227
}}</ref>
}}</ref>


Řádek 36: Řádek 36:
== Průběh letu ==
== Průběh letu ==


Sonda startovala [[4. říjen|4.&nbsp;října]] [[1959]] z kosmodromu Bajkonur. [[7. říjen|7.&nbsp;října]] na povel ze Země začala fotografovat Měsíc ze vzdálenosti 65-68&nbsp;000&nbsp;km, později i jeho odvrácenou stranu. Palubní fotoaparatura pracovala 40 minut. Naexponovaný film prošel automatickým [[vývojka|vyvolávačem]], [[ustalovač]]em a byl vysušen. Po zpracování sonda přes radioaparaturu předávala snímky Zemi.<ref name="Toufar">{{Citace monografie
Sonda startovala [[4. říjen|4.&nbsp;října]] [[1959]] z kosmodromu Bajkonur. [[7. říjen|7.&nbsp;října]] na povel ze Země začala fotografovat Měsíc ze vzdálenosti 65-68&nbsp;000&nbsp;km, později i jeho odvrácenou stranu. Palubní fotoaparatura pracovala 40 minut. Naexponovaný film prošel automatickým [[vývojka|vyvolávačem]], [[ustalovač]]em a byl vysušen. Po zpracování sonda přes radioaparaturu předávala snímky Zemi.<ref name="Toufar">{{Citace monografie
| příjmení = Toufar
| příjmení = Toufar
| příjmení2 = Balous
| příjmení2 = Balous
| jméno = Pavel
| jméno = Pavel
| jméno2 = Miroslav
| jméno2 = Miroslav
| titul = Cesty ke hvězdám
| titul = Cesty ke hvězdám
| vydavatel = Albatros
| vydavatel = Albatros
| místo = Praha
| místo = Praha
| rok = 1976
| rok = 1976
| isbn = 13-767-76
| isbn = 13-767-76
| kapitola =
| kapitola =
| strany =
| strany =
}}</ref>
}}</ref>
Mimo to sonda zkoumala plynnou složku meziplanetárního prostoru, kosmické záření a mikrometeority. Po obletu Měsíce pokračovala zpět k&nbsp;Zemi po oběžné dráze 47-480&nbsp;000&nbsp;km. Dne 20.&nbsp;dubna [[1960]] shořela v zemské atmosféře po 199 dnech letu, 11&nbsp;obězích.<ref name="Encyklopedie">Encyklopedie kosmonautiky, str.227</ref>
Mimo to sonda zkoumala plynnou složku meziplanetárního prostoru, kosmické záření a mikrometeority. Po obletu Měsíce pokračovala zpět k&nbsp;Zemi po oběžné dráze 47-480&nbsp;000&nbsp;km. Dne 20.&nbsp;dubna [[1960]] shořela v zemské atmosféře po 199 dnech letu, 11&nbsp;obězích.<ref name="Encyklopedie">Encyklopedie kosmonautiky, str.227</ref>
Řádek 58: Řádek 58:
Soubor:Soviet Union-1959-stamp-photo of moon.jpg|Sovětská poštovní známka vydaná u příležitosti první fotografie odvrácené strany Měsíce
Soubor:Soviet Union-1959-stamp-photo of moon.jpg|Sovětská poštovní známka vydaná u příležitosti první fotografie odvrácené strany Měsíce
Soubor: Stamp of Kazakhstan 462.jpg|Kazachstánská poštovní známka z roku 2004
Soubor: Stamp of Kazakhstan 462.jpg|Kazachstánská poštovní známka z roku 2004
Soubor:Luna-3.JPG|SSSR, Luna 3, 1984
Soubor:Luna-3.JPG
| SSSR, Luna 3, 1984
</gallery>
</gallery>


== Odkazy ==
= = Odkazy ==
=== Reference ===
=== Reference ===
<references/>
<references />
=== Související články ===
=== Související články ===
{{commonscat|Luna 3}}
{{commonscat|Luna 3}}
Řádek 69: Řádek 70:
=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
* [http://spaceprobes.kosmo.cz/index.php?cid=55 Luna 3 na stránkách Kosmo.cz]
* [http://spaceprobes.kosmo.cz/index.php?cid=55 Luna 3 na stránkách Kosmo.cz]
* [http://mesic.astronomie.cz/Mise/luna.htm Luny jednotlivě]
* [http://mesic.astronomie.cz/Mise/luna.htm Luny jednotlivě]


{{Program Luna}}
{{Program Luna}}

Verze z 26. 9. 2013, 13:13

Luna 3
COSPAR1959-008A
Katalogové číslo21
Start4. října 1959, 00:43:39 UTC
KosmodromBajkonur
Nosná raketaVostok-L
Typ oběžné dráhycircumlunar trajectory
Stav objektuzanikl v atmosféře
ZánikZánik
Zánik29. dubna 1960
ProvozovatelSSSR, OKB-1
VýrobceSSSR, OKB-1
DruhProgram Luna
Hmotnost278,5 kg
Parametry dráhy
Apoapsida460,725 km
Periapsida40,638 km
Sklon dráhy55°
Doba oběhu15 d
Excentricita dráhy0,837 9
Velká poloosa dráhy256 620,5 km
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Fototelegrafní systém z Luny 3 umístěný v Ciolkovského státním muzeu kosmonautiky v Kaluze

Luna 3 (známá také pod názvy Lunik 3 či 00021) byla sovětská vesmírná sonda, která jako první získala fotografie odvrácené strany Měsíce. Na Měsíci nepřistála, minimální vzdálenost, na kterou se přiblížila, byla 7 940 km od povrchu.[1]

Popis sondy

Hmotnost sondy byla 278,5 kilogramů. Její délka byla 130 cm a šířka 90-120 cm. To bylo dáno prstencem, který sondu obepínal. Luna 3 byla automatická sonda, která byla napájena chemickými bateriemi. Část energie získávala i ze solárních článků, které byly umístěny na prstenci. Sonda byla válcovitého tvaru s polokulovými hemisférami na koncích. Horní hemisféra se mohla otevřít a vysunout tak fotografické zařízení. Získané fotografie pak odesílala pomocí skeneru pomocí rádiových vln přes soustavu šesti antén (čtyři byly v horní a dvě v dolní části).

Luna 3 měla také zařízení na regulaci vnitřní teploty, které se automaticky sepnulo, když teplota uvnitř přesáhla 25 °C. Chladicí systém byl důležitý, přehřátí mohlo způsobit poruchu přístrojového vybavení. Sonda byla vybavena detektorem mikrometeoritů a kosmického záření, jež bylo namontováno na vnější straně sondy. Stejně jako Luna 1 a Luna 2 neměla ani Luna 3 motory pro korekci své dráhy.

Průběh letu

Sonda startovala 4. října 1959 z kosmodromu Bajkonur. 7. října na povel ze Země začala fotografovat Měsíc ze vzdálenosti 65-68 000 km, později i jeho odvrácenou stranu. Palubní fotoaparatura pracovala 40 minut. Naexponovaný film prošel automatickým vyvolávačem, ustalovačem a byl vysušen. Po zpracování sonda přes radioaparaturu předávala snímky Zemi.[2] Mimo to sonda zkoumala plynnou složku meziplanetárního prostoru, kosmické záření a mikrometeority. Po obletu Měsíce pokračovala zpět k Zemi po oběžné dráze 47-480 000 km. Dne 20. dubna 1960 shořela v zemské atmosféře po 199 dnech letu, 11 obězích.[1]

Získané snímky

Snímky ze 70% odvrácené strany Měsíce byly sice velmi nekvalitní, ale přece jen umožnily vytvořit první atlas měsíční krajiny. Fotografie ukázaly rozdílný charakter krajiny odvrácené strany proti straně přivrácené. Sonda objevila nová pohoří, ale pouze dvě moře, která byla pojmenována Mare Moscovrae (Moskevské moře) a Mare Desiderii (Moře snů - dnes Mare Ingenii, Moře touhy). Svého hlavního cíle sonda dosáhla a připsala Sovětům další prvenství v závodech v dobývání kosmu.

Galerie

= Odkazy =

Reference

  1. a b VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Měsíční a meziplanetární sondy, s. 227.  Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „Encyklopedie“ použit vícekrát s různým obsahem
  2. TOUFAR, Pavel; BALOUS, Miroslav. Cesty ke hvězdám. Praha: Albatros, 1976. ISBN 13-767-76. 

Související články

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Luna 3 na Wikimedia Commons

Externí odkazy