Eufrat: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Kohelet (diskuse | příspěvky)
G3robot (diskuse | příspěvky)
m sjednocení infoboxů
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox řeka
{{Infobox - řeka
| velikost obrázku = 200
|šířka=200
|řeka=Eufrat
| řeka = Eufrat
|obrázek=The Euphrates River-Iraq.jpg
| obrázek = The Euphrates River-Iraq.jpg
|popis1=řeka v jižním [[Irák]]u
| popisek = řeka v jižním [[Irák]]u
|popis2=
| alt =
|délka=2760
| délka = 2760
|průtok=818
| průtok = 818
|plocha=673000
| plocha = 673000
|světadíl=[[Asie]]
| světadíl = [[Asie]]
|zdrojnice=[[Karasu (Eufrat)|Karasu]], [[Murat]]
| zdrojnice = [[Karasu (Eufrat)|Karasu]], [[Murat]]
|souřadnice1=
| souřadnice1 =
|výška1=
| výška1 =
|ústí=[[Šatt al-Arab]]
| ústí = [[Šatt al-Arab]]
|souřadnice2=
| souřadnice2 =
|výška2=
| výška2 =
|protéká={{vlajka a název|Turecko}} ''([[Elazığská provincie|Elazığská]], [[Adıyamanská provincie|Adıyamanská]], [[Gaziantepská provincie|Gaziantepská]], [[Malatyjská provincie|Malatyjská]], [[Şanlıurfská provincie]])'', {{vlajka a název|Sýrie}}, {{vlajka a název|Irák}} ''([[Anbár]], [[Babylón (guvernorát)|Babylón]], [[Nadžaf (guvernorát)|Nadžaf]], [[Kádisíja]], [[Mutanná]], [[Dhíkár]], [[Basra (guvernorát)|Basra]])''
| protéká = {{vlajka a název|Turecko}} ''([[Elazığská provincie|Elazığská]], [[Adıyamanská provincie|Adıyamanská]], [[Gaziantepská provincie|Gaziantepská]], [[Malatyjská provincie|Malatyjská]], [[Şanlıurfská provincie]])'', {{vlajka a název|Sýrie}}, {{vlajka a název|Irák}} ''([[Anbár]], [[Babylón (guvernorát)|Babylón]], [[Nadžaf (guvernorát)|Nadžaf]], [[Kádisíja]], [[Mutanná]], [[Dhíkár]], [[Basra (guvernorát)|Basra]])''
|povodí=[[Indický oceán]], [[Perský záliv]], [[Šatt al-Arab]], [[Povodí Eufratu]] ''([[Irák]] 40%, [[Turecko]] 28%, [[Sýrie]] 17%)''<ref>[http://www.unesco.org/water/wwap/news/iraq.shtml Zdroj UNESCO - Euphrates (procenta nezahrnují pouštní části)]</ref>
| povodí = [[Indický oceán]], [[Perský záliv]], [[Šatt al-Arab]], [[Povodí Eufratu]] ''([[Irák]] 40%, [[Turecko]] 28%, [[Sýrie]] 17%)''<ref>[http://www.unesco.org/water/wwap/news/iraq.shtml Zdroj UNESCO - Euphrates (procenta nezahrnují pouštní části)]</ref>
|mapa=Tigr-euph.png
| mapa = Tigr-euph.png
|popis3=mapka povodí Eufratu a Tigridu
| popisek mapy = mapka povodí Eufratu a Tigridu
|hčp=
| hčp =
}}
}}
'''Eufrat''', ({{Vjazyce|ar}} {{Cizojazyčně|ar|الفرات}} ''[Al-Furāt]'', {{Vjazyce|tr}} {{Cizojazyčně|tr|''Fırat''}}, v [[aramejština|aramejštině]] znamená ''sladká voda''), je největší [[řeka]] [[Blízký východ|Blízkého východu]]. Protéká [[Turecko|Tureckem]] ([[Elazığská provincie|Elazığská]], [[Adıyamanská provincie|Adıyamanská]], [[Gaziantepská provincie|Gaziantepská]], [[Malatyjská provincie|Malatyjská]], [[Şanlıurfská provincie]]), [[Sýrie|Sýrií]] a [[Irák]]em ([[Anbár]], [[Babylón (guvernorát)|Babylón]], [[Nadžaf (guvernorát)|Nadžaf]], [[Kádisíja]], [[Mutanná]], [[Dhíkár]], [[Basra (guvernorát)|Basra]]). Její délka od soutoku [[zdrojnice|zdrojnic]] je 2&nbsp;760&nbsp;[[kilometr|km]] (od pramene [[Murat]]u 3065&nbsp;km). [[Povodí]] zaujímá plochu 673&nbsp;000&nbsp;[[kilometr čtvereční|km²]]
'''Eufrat''', ({{Vjazyce|ar}} {{Cizojazyčně|ar|الفرات}} ''[Al-Furāt]'', {{Vjazyce|tr}} {{Cizojazyčně|tr|''Fırat''}}, v [[aramejština|aramejštině]] znamená ''sladká voda''), je největší [[řeka]] [[Blízký východ|Blízkého východu]]. Protéká [[Turecko|Tureckem]] ([[Elazığská provincie|Elazığská]], [[Adıyamanská provincie|Adıyamanská]], [[Gaziantepská provincie|Gaziantepská]], [[Malatyjská provincie|Malatyjská]], [[Şanlıurfská provincie]]), [[Sýrie|Sýrií]] a [[Irák]]em ([[Anbár]], [[Babylón (guvernorát)|Babylón]], [[Nadžaf (guvernorát)|Nadžaf]], [[Kádisíja]], [[Mutanná]], [[Dhíkár]], [[Basra (guvernorát)|Basra]]). Její délka od soutoku [[zdrojnice|zdrojnic]] je 2&nbsp;760&nbsp;[[kilometr|km]] (od pramene [[Murat]]u 3065&nbsp;km). [[Povodí]] zaujímá plochu 673&nbsp;000&nbsp;[[kilometr čtvereční|km²]]

Verze z 20. 9. 2013, 19:33

Šablona:Infobox - řeka Eufrat, (arabsky الفرات[Al-Furāt], turecky Fırat, v aramejštině znamená sladká voda), je největší řeka Blízkého východu. Protéká Tureckem (Elazığská, Adıyamanská, Gaziantepská, Malatyjská, Şanlıurfská provincie), Sýrií a Irákem (Anbár, Babylón, Nadžaf, Kádisíja, Mutanná, Dhíkár, Basra). Její délka od soutoku zdrojnic je 2 760 km (od pramene Muratu 3065 km). Povodí zaujímá plochu 673 000 km²

Průběh toku

Řeka vzniká soutokem zdrojnic Karasu a Murat, které pramení v Arménské vysočině. Na horním toku má převážně horský charakter. V úzké soutěsce se prodírá okrajovými hřbety Arménské vysočiny Malatya a Ergani. Poté v hluboké dolině protíná pouštní planinu Sýrie a severní Mezopotámie. Pod městem Hit vtéká do Mezopotámské nížiny, která je tvořena říčními nánosy. Šířka řeky se zde pohybuje od 150 do 500 m a hloubka dosahuje 10 m. Na dolním toku se dvěma rameny slévá s řekou Tigris a vytváří řeku Šatt al-Arab, která ústí do Perského zálivu. Hlavní přítoky jsou Tochma a Göksu v Turecku zprava a Belich a Chabur v Sýrii zleva. Na území Iráku ústí do Eufratu jen suchá údolí (vádí), která se naplňují vodou pouze v období dešťů. Řeka protéká městy Erzincan, Birecik (Turecko), Rakka, Dajr az-Zaur (Sýrie), Ramádí, Falludža, Kufa, Samawa, Díwáníja, Násiríja.

Vodní režim

Převážnou část vody získává díky sněhovým a dešťovým srážkám v horské části povodí. Na rovině je zdrojem převážně déšť. Vodnost řeky je nejvyšší na jaře (květen a červen), v létě hladina klesá. Při povodních úroveň hladiny stoupá o 3 až 4 m. Za účelem ochrany před těmito povodněmi bylo v oblasti Mezopotámské nížiny vybudováno několik hydrotechnických zařízení a koryto řeky bylo obehnáno hrázemi. Průměrný roční průtok u města Hit činí 840 m³/s. Maximální průtok dosahuje 3000 až 4000 m³/s a minimální na konci léta 180 m³/s. Celkový roční odtok představuje 26,4 km³. Směrem k ústí se v důsledku zavlažování, vypařování a prosakování průtok snižuje na 300 až 400 m³/s. Řeka nese velké množství pevných částic, které dosahuje 13 až 15 Mt za rok na středním toku. Směrem k ústí se jejich množství zmenšuje v důsledku usazování.

Využití

Využívá se ve velké míře na zavlažování už od starověku. Řada oáz podél koryta řeky se táhne v celé nížinné délce jejího toku. Jen na území Iráku je zavlažováno přibližně 1 mil. ha pomocí zavlažovacích kanálů. Dalších 560 000 ha je zavlažováno pomocí čerpadel a jiných hydrotechnických zařízení. V Turecku byly vybudovány přehrady s vodními elektrárnami Keban a Atatürk a v Sýrii Tabaqah. V Iráku bylo vybudováno několik hydrouzlů, které regulují průtok a zavlažování. Na řece je možná lodní doprava od ústí k městu Hit.

Historie

Povodí Eufratu a Tigridu je jednou z nejstarších kulturních oblastí. Zrodili se zde jedny z nejstarších civilizací na Zemi (Sumer, Babylónie, Asýrie). Město Babylón se rozkládalo přímo na březích Eufratu.

Poznámky


Literatura

V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Евфрат“.

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Eufrat na Wikimedia Commons