Eufrat: Porovnání verzí
m sjednocení infoboxů |
|||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox řeka |
{{Infobox - řeka |
||
| velikost obrázku = 200 |
|||
|šířka=200 |
|||
|řeka=Eufrat |
| řeka = Eufrat |
||
|obrázek=The Euphrates River-Iraq.jpg |
| obrázek = The Euphrates River-Iraq.jpg |
||
| |
| popisek = řeka v jižním [[Irák]]u |
||
| |
| alt = |
||
|délka=2760 |
| délka = 2760 |
||
|průtok=818 |
| průtok = 818 |
||
|plocha=673000 |
| plocha = 673000 |
||
|světadíl=[[Asie]] |
| světadíl = [[Asie]] |
||
|zdrojnice=[[Karasu (Eufrat)|Karasu]], [[Murat]] |
| zdrojnice = [[Karasu (Eufrat)|Karasu]], [[Murat]] |
||
|souřadnice1= |
| souřadnice1 = |
||
|výška1= |
| výška1 = |
||
|ústí=[[Šatt al-Arab]] |
| ústí = [[Šatt al-Arab]] |
||
|souřadnice2= |
| souřadnice2 = |
||
|výška2= |
| výška2 = |
||
|protéká={{vlajka a název|Turecko}} ''([[Elazığská provincie|Elazığská]], [[Adıyamanská provincie|Adıyamanská]], [[Gaziantepská provincie|Gaziantepská]], [[Malatyjská provincie|Malatyjská]], [[Şanlıurfská provincie]])'', {{vlajka a název|Sýrie}}, {{vlajka a název|Irák}} ''([[Anbár]], [[Babylón (guvernorát)|Babylón]], [[Nadžaf (guvernorát)|Nadžaf]], [[Kádisíja]], [[Mutanná]], [[Dhíkár]], [[Basra (guvernorát)|Basra]])'' |
| protéká = {{vlajka a název|Turecko}} ''([[Elazığská provincie|Elazığská]], [[Adıyamanská provincie|Adıyamanská]], [[Gaziantepská provincie|Gaziantepská]], [[Malatyjská provincie|Malatyjská]], [[Şanlıurfská provincie]])'', {{vlajka a název|Sýrie}}, {{vlajka a název|Irák}} ''([[Anbár]], [[Babylón (guvernorát)|Babylón]], [[Nadžaf (guvernorát)|Nadžaf]], [[Kádisíja]], [[Mutanná]], [[Dhíkár]], [[Basra (guvernorát)|Basra]])'' |
||
|povodí=[[Indický oceán]], [[Perský záliv]], [[Šatt al-Arab]], [[Povodí Eufratu]] ''([[Irák]] 40%, [[Turecko]] 28%, [[Sýrie]] 17%)''<ref>[http://www.unesco.org/water/wwap/news/iraq.shtml Zdroj UNESCO - Euphrates (procenta nezahrnují pouštní části)]</ref> |
| povodí = [[Indický oceán]], [[Perský záliv]], [[Šatt al-Arab]], [[Povodí Eufratu]] ''([[Irák]] 40%, [[Turecko]] 28%, [[Sýrie]] 17%)''<ref>[http://www.unesco.org/water/wwap/news/iraq.shtml Zdroj UNESCO - Euphrates (procenta nezahrnují pouštní části)]</ref> |
||
|mapa=Tigr-euph.png |
| mapa = Tigr-euph.png |
||
| |
| popisek mapy = mapka povodí Eufratu a Tigridu |
||
|hčp= |
| hčp = |
||
}} |
}} |
||
'''Eufrat''', ({{Vjazyce|ar}} {{Cizojazyčně|ar|الفرات}} ''[Al-Furāt]'', {{Vjazyce|tr}} {{Cizojazyčně|tr|''Fırat''}}, v [[aramejština|aramejštině]] znamená ''sladká voda''), je největší [[řeka]] [[Blízký východ|Blízkého východu]]. Protéká [[Turecko|Tureckem]] ([[Elazığská provincie|Elazığská]], [[Adıyamanská provincie|Adıyamanská]], [[Gaziantepská provincie|Gaziantepská]], [[Malatyjská provincie|Malatyjská]], [[Şanlıurfská provincie]]), [[Sýrie|Sýrií]] a [[Irák]]em ([[Anbár]], [[Babylón (guvernorát)|Babylón]], [[Nadžaf (guvernorát)|Nadžaf]], [[Kádisíja]], [[Mutanná]], [[Dhíkár]], [[Basra (guvernorát)|Basra]]). Její délka od soutoku [[zdrojnice|zdrojnic]] je 2 760 [[kilometr|km]] (od pramene [[Murat]]u 3065 km). [[Povodí]] zaujímá plochu 673 000 [[kilometr čtvereční|km²]] |
'''Eufrat''', ({{Vjazyce|ar}} {{Cizojazyčně|ar|الفرات}} ''[Al-Furāt]'', {{Vjazyce|tr}} {{Cizojazyčně|tr|''Fırat''}}, v [[aramejština|aramejštině]] znamená ''sladká voda''), je největší [[řeka]] [[Blízký východ|Blízkého východu]]. Protéká [[Turecko|Tureckem]] ([[Elazığská provincie|Elazığská]], [[Adıyamanská provincie|Adıyamanská]], [[Gaziantepská provincie|Gaziantepská]], [[Malatyjská provincie|Malatyjská]], [[Şanlıurfská provincie]]), [[Sýrie|Sýrií]] a [[Irák]]em ([[Anbár]], [[Babylón (guvernorát)|Babylón]], [[Nadžaf (guvernorát)|Nadžaf]], [[Kádisíja]], [[Mutanná]], [[Dhíkár]], [[Basra (guvernorát)|Basra]]). Její délka od soutoku [[zdrojnice|zdrojnic]] je 2 760 [[kilometr|km]] (od pramene [[Murat]]u 3065 km). [[Povodí]] zaujímá plochu 673 000 [[kilometr čtvereční|km²]] |
Verze z 20. 9. 2013, 19:33
Šablona:Infobox - řeka Eufrat, (arabsky الفرات [Al-Furāt], turecky Fırat, v aramejštině znamená sladká voda), je největší řeka Blízkého východu. Protéká Tureckem (Elazığská, Adıyamanská, Gaziantepská, Malatyjská, Şanlıurfská provincie), Sýrií a Irákem (Anbár, Babylón, Nadžaf, Kádisíja, Mutanná, Dhíkár, Basra). Její délka od soutoku zdrojnic je 2 760 km (od pramene Muratu 3065 km). Povodí zaujímá plochu 673 000 km²
Průběh toku
Řeka vzniká soutokem zdrojnic Karasu a Murat, které pramení v Arménské vysočině. Na horním toku má převážně horský charakter. V úzké soutěsce se prodírá okrajovými hřbety Arménské vysočiny Malatya a Ergani. Poté v hluboké dolině protíná pouštní planinu Sýrie a severní Mezopotámie. Pod městem Hit vtéká do Mezopotámské nížiny, která je tvořena říčními nánosy. Šířka řeky se zde pohybuje od 150 do 500 m a hloubka dosahuje 10 m. Na dolním toku se dvěma rameny slévá s řekou Tigris a vytváří řeku Šatt al-Arab, která ústí do Perského zálivu. Hlavní přítoky jsou Tochma a Göksu v Turecku zprava a Belich a Chabur v Sýrii zleva. Na území Iráku ústí do Eufratu jen suchá údolí (vádí), která se naplňují vodou pouze v období dešťů. Řeka protéká městy Erzincan, Birecik (Turecko), Rakka, Dajr az-Zaur (Sýrie), Ramádí, Falludža, Kufa, Samawa, Díwáníja, Násiríja.
Vodní režim
Převážnou část vody získává díky sněhovým a dešťovým srážkám v horské části povodí. Na rovině je zdrojem převážně déšť. Vodnost řeky je nejvyšší na jaře (květen a červen), v létě hladina klesá. Při povodních úroveň hladiny stoupá o 3 až 4 m. Za účelem ochrany před těmito povodněmi bylo v oblasti Mezopotámské nížiny vybudováno několik hydrotechnických zařízení a koryto řeky bylo obehnáno hrázemi. Průměrný roční průtok u města Hit činí 840 m³/s. Maximální průtok dosahuje 3000 až 4000 m³/s a minimální na konci léta 180 m³/s. Celkový roční odtok představuje 26,4 km³. Směrem k ústí se v důsledku zavlažování, vypařování a prosakování průtok snižuje na 300 až 400 m³/s. Řeka nese velké množství pevných částic, které dosahuje 13 až 15 Mt za rok na středním toku. Směrem k ústí se jejich množství zmenšuje v důsledku usazování.
Využití
Využívá se ve velké míře na zavlažování už od starověku. Řada oáz podél koryta řeky se táhne v celé nížinné délce jejího toku. Jen na území Iráku je zavlažováno přibližně 1 mil. ha pomocí zavlažovacích kanálů. Dalších 560 000 ha je zavlažováno pomocí čerpadel a jiných hydrotechnických zařízení. V Turecku byly vybudovány přehrady s vodními elektrárnami Keban a Atatürk a v Sýrii Tabaqah. V Iráku bylo vybudováno několik hydrouzlů, které regulují průtok a zavlažování. Na řece je možná lodní doprava od ústí k městu Hit.
Historie
Povodí Eufratu a Tigridu je jednou z nejstarších kulturních oblastí. Zrodili se zde jedny z nejstarších civilizací na Zemi (Sumer, Babylónie, Asýrie). Město Babylón se rozkládalo přímo na březích Eufratu.
Poznámky
Literatura
V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Евфрат“.
Obrázky, zvuky či videa k tématu Eufrat na Wikimedia Commons