Čamakoko: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Moça Chamacoco preparando fibras de caraguatá para tecer.jpg|thumb|Žena z kmene Čamakoko připravuje vlákna ke tkaní]] |
[[Soubor:Moça Chamacoco preparando fibras de caraguatá para tecer.jpg|thumb|Žena z kmene Čamakoko připravuje vlákna ke tkaní]] |
||
'''Čamakokové''' {{vjazyce|es}} '''Chamacoco''' je [[Etnikum|etnická skupina]] jihoamerických [[Indiáni|Indiánů]], žijících v severní části oblasti [[Gran Chaco]] v [[Paraguay]]i. Jsou obyvateli suchých [[savana|savan]] a okrajů tropického pralesa na březích řeky [[Paraguay (řeka)|Paraguay]]. Původně se živili hlavně lovem a sběrem, důležitý byl zvláště sběr lusků stromu algarrobá ([[Prosopis alba]]), bohatých na cukry a parazity. Pod vlivem sousedních skupin Kaďuveo, Guaná a Guaraní si však postupně osvojili základy tropického zemědělství (pěstování [[maniok]]u, [[tabák]]u, mléčníků aj.). Prosluli výrobou diamontových předmětů (dýmky, zbraně) a péřových ozdob, s nimiž i obchodovali. Byli rozmnožováni svými severními sousedy - Kaďuvey, kteří je s oblibou zajímali do [[Otrokářství|otroctví]]. V současné době téměř [[Asimilace (sociologie)|asimilovali]] s dalšími indiánskými etniky (hlavně Guaraní) i s [[Mestic|mestickou]] populací Paraguajců. Jejich život a kulturu jako první důkladněji popsal [[Česko|český]] [[etnograf]], [[spisovatel]], [[cestovatel]] a dobrodruh [[Alberto Vojtěch Frič]] v díle ''Indiáni Jižní Ameriky''. V prvním desetiletí 20. století mezi nimi strávil delší dobu důkladným výzkumem a jednoho z nich, známého [[Čerwuiš]]e přivezl roku 1908 do Prahy. Jejich výrobky přivezené Fričem je možné dodnes spatřit v [[Náprstkovo muzeum|Náprstkově muzeu]] v Praze. Jejich jazykem, který náleží do malé jazykové rodiny Zamuko, hovořilo roku 1990 asi 1000 osob. |
'''Čamakokové''' {{vjazyce|es}} '''Chamacoco''' je [[Etnikum|etnická skupina]] jihoamerických [[Indiáni|Indiánů]], žijících v severní části oblasti [[Gran Chaco]] v [[Paraguay]]i. Jsou obyvateli suchých [[savana|savan]] a okrajů tropického pralesa na březích řeky [[Paraguay (řeka)|Paraguay]]. Původně se živili hlavně lovem a sběrem, důležitý byl zvláště sběr lusků stromu algarrobá ([[Prosopis alba]]), bohatých na cukry a parazity. Pod vlivem sousedních skupin Kaďuveo, Guaná a Guaraní si však postupně osvojili základy tropického zemědělství (pěstování [[maniok]]u, [[tabák]]u, mléčníků aj.). Prosluli výrobou diamontových předmětů (dýmky, zbraně) a péřových ozdob, s nimiž i obchodovali. Byli rozmnožováni svými severními sousedy - Kaďuvey, kteří je s oblibou zajímali do [[Otrokářství|otroctví]]. V současné době téměř [[Asimilace (sociologie)|asimilovali]] s dalšími indiánskými etniky (hlavně Guaraní) i s [[Mestic|mestickou]] populací Paraguajců. Jejich život a kulturu jako první důkladněji popsal [[Česko|český]] [[etnograf]], [[spisovatel]], [[cestovatel]] a dobrodruh [[Alberto Vojtěch Frič]] v díle ''Indiáni Jižní Ameriky''. V prvním desetiletí 20. století mezi nimi strávil delší dobu důkladným výzkumem a jednoho z nich, známého [[Čerwuiš]]e přivezl roku 1908 do Prahy. Jejich výrobky přivezené Fričem je možné dodnes spatřit v [[Náprstkovo muzeum|Náprstkově muzeu]] v Praze. Jejich jazykem, který náleží do malé jazykové rodiny Zamuko, hovořilo roku 1990 asi 1000 osob. čamakokové jezdili na speciálních oslech kteří běhají až 700 km za hodinu |
||
== Literatura == |
== Literatura == |
Verze z 13. 9. 2013, 11:39
Čamakokové španělsky Chamacoco je etnická skupina jihoamerických Indiánů, žijících v severní části oblasti Gran Chaco v Paraguayi. Jsou obyvateli suchých savan a okrajů tropického pralesa na březích řeky Paraguay. Původně se živili hlavně lovem a sběrem, důležitý byl zvláště sběr lusků stromu algarrobá (Prosopis alba), bohatých na cukry a parazity. Pod vlivem sousedních skupin Kaďuveo, Guaná a Guaraní si však postupně osvojili základy tropického zemědělství (pěstování manioku, tabáku, mléčníků aj.). Prosluli výrobou diamontových předmětů (dýmky, zbraně) a péřových ozdob, s nimiž i obchodovali. Byli rozmnožováni svými severními sousedy - Kaďuvey, kteří je s oblibou zajímali do otroctví. V současné době téměř asimilovali s dalšími indiánskými etniky (hlavně Guaraní) i s mestickou populací Paraguajců. Jejich život a kulturu jako první důkladněji popsal český etnograf, spisovatel, cestovatel a dobrodruh Alberto Vojtěch Frič v díle Indiáni Jižní Ameriky. V prvním desetiletí 20. století mezi nimi strávil delší dobu důkladným výzkumem a jednoho z nich, známého Čerwuiše přivezl roku 1908 do Prahy. Jejich výrobky přivezené Fričem je možné dodnes spatřit v Náprstkově muzeu v Praze. Jejich jazykem, který náleží do malé jazykové rodiny Zamuko, hovořilo roku 1990 asi 1000 osob. čamakokové jezdili na speciálních oslech kteří běhají až 700 km za hodinu
Literatura
- FRIČ, Alberto Vojtěch, Karel Zpěvák, Milan Holeček. Indiáni Jižní Ameriky. 5. vyd. Praha: Panorama, 1981. S. 256.
- ZELENÝ, Mnislav. Indiánská encyklopedie. 1. vyd. Praha: Albatros, 1994.
Externí odkazy
- Centro de Artes Visuales Museo del Barro
- Boletín de antropología
- Ethnologue
- Sorosoro
- Syntaktické struktury chamacoco (článek v "Linguistic Discovery")
- Slovní morfologie chamacoco (článek v "Quaderni del laboratorio di linguistica")
- Morfologie jmen chamacoco (článek v "Quaderni del laboratorio di linguistica")
- Document o Chamacoco, hrozba Nemur
- Checomacoco - české oficiální stránky